Srpen 2010

PORTÁL 2010

20. srpna 2010 v 23:54 TOVAČOVKA
PORTÁL 2010
Ve dnech 14.-15.08.2010 se uskutečnil již 4.ročník jízd zvláštních vlaků u příležitosti konání 12.ročníku Folk-country festivalu Tovačovský PORTÁL po trati Kojetín - Tovačov. Letošní ročník se nesl v podobném duchu jako loňský, kdy díky souběhu dvou velkých akcí - PORTÁL v Tovačově a Kojetínským hodům v Kojetíně byla vozba zajišťována celodenně po oba dny. Souhra náhody umožnila prodloužit rameno vozby z Kroměříže ještě o 17 km dále až do Zborovic.  Tam se v sobotu konala odložená květnová akce pro děti Pohádkový les v Divokách a vlak tu sloužil coby dopravní prostředek. Zatímco v sobotu se kromě základního ramena Kroměříž - Kojetín - Tovačov zajíždělo na zmíněnou zborovickou trať, v neděli se vozy projely na dvou párech do Hulína.
Další změnou oproti loňské vozbě bylo také navýšení počtu spojů, kdy v sobotu vyrazilo na cestu do Tovačova 9 párů vlaků, v neděli pak dokonce párů 10.831.183 během objíždění soupravy ve ZborovicíchVzhledem k četnosti a provázanosti jednotlivých spojů vyjely na trať vůbec poprvé dvě samostatné soupravy. Vůz 831.183-9 spolu s přívěsným vozem Bix 50 54 29-29 313-5 tvořil jednu soupravu, druhou pak 851.005-9 s vozem Bmx 50 54 20-29 125-2. Předem domlouvený Loďák 831.183 v obnoveném polomáčeném nátěru vhodně doplnil další zajímavý zástupce řady 851.  Souhra náhod zapříčinila, že výběr vozu padl na v současnosti nejstarší provozní vůz řady 851 u Českých drah. 851.005 tak nahradil jen několik dní před akcí předem avízovaný vůz 851.026. Soupravy se v čele jednotlivých vlaků vzájemně střidaly, v odpoledních hodinách pak na vybraných spojích jely obě spojené v jeden celek. Poslední dva páry vlaků do Tovačova byly vedeny sólo vozy.  V sobotu na ně byl nasazen Krokodýl 851.005, v neděli pak Loďák 831.183.
Počasí jež panovalo o tomto víkendu opět nezklamalo a ukázalo se v pravé tovačovské podobě. Zatímco v sobotu převládalo polojasno s převahou slunečné oblohy, nedělní dopoledne se ukázalo přesně opačného vzhledu. Olověně šedivá obloha s deštěm a bouřkami  panovala na Tovačovce prakticky celé dopoledne a zapříčinila také menší účast cestujících a přítomných fotografů. Teprve odpolední protrhávání oblačnosti alespoň částečně vynahradilo ranní nevlídno, hodící se spíše pro podzimní měsíce...
I přes tyto negativní projevy lze akci hodnotit jako velmi vydařenou. Jízdní doby se dařilo dodržovat dle jízdního řádu, nasazená vozidla bezproblémů zvládala nároky pořadatele za což patří velký dík pracovníkům olomouckého DKV. Letošní PORTÁL je tedy úspěšně za námi a doufejme, že i příští rok se podaří zorganizovat jeho další již 5-té pokračování. Tak nashledanou na Tovačovce !
PORTÁL 2010

Fotodokumentace z jízd zvláštních vlaků po Zborovičce v rámci konání akce Pohádkový les v Divokách (14.08.2010)

831.183 Kroměříž (14.08.10) © Michal Boček
Os 31601 Kroměříž - Zdounky vyčkává na čas odjezdu v Kroměříži.Zdounky (14.08.2010) © Michal Boček
"Loďák" 831.183-9 zachycený během objíždění soupravy ve Zdounkách.851.005-9 Jarohněvice (14.08.10) © Michal Boček
851.005-9 zastavuje na zastávce v Jarohněvicích.851.005-9 Zborovice (14.08.10) © Michal Boček
Objíždění vozu ve Zborovicích.851.005-9 Zborovice (14.08.10) © Michal Boček
Chvilka odpočinku před zpáteční cestou do Kroměříže u staniční budovy ve Zborovicích.831.183-9 Drahlov (14.08.10) © Michal Boček
Stoosmdesáttrojka uhání plnou traťovou rychlostí okolo osady Drahlov u Jarohněvic během jízdy do Zborovic.831.183-9 Skržice (14.08.10) © Michal Boček
A její návrat zpět do Kroměříže. Vůz právě míjí dnes již neobsluhovanou zastávku Skržice.831.183-9 Zborovice (14.08.10) © Michal Boček
A opětovné objíždění soupravy ve Zborovicích, tentokráte v podání vozu 831.183-9.851.005-9 Zborovice (14.08.10) © Michal Boček
"Pětka" se vyhřívá na malebném nádražíčku ve Zborovicích, kde se jakoby zastavil čas.851.005-9 Šelešovice (14.08.10) © Michal Boček
Zastávka v Šelešovicích je svědky příjezdu pro tuto trať nezvyklého vozu - 851.005-9851.005-9 Zborovice (14.08.10) © Michal Boček
Chvilka pobytu na konečné ve Zborovicích.851.005-9 Skržice (14.08.10) © Michal Boček
... ve Skržicích ...851.005-9 Kroměříž (14.08.10) © Michal Boček
Zlátnoucí podvečerní paprsky ozařují vůz 851.005-9 na okraji Kroměříže coby Os 31620 do Tovačova.

Zvláštní vlaky na Tovačovce v rámci konání Tovačovského PORTÁLU a Kojetínských hodů (14.-15.08.2010)

14.08.2010

831.183-9 Tovačov (14.08.10) © Michal Boček
První ranní objíždění soupravy v Tovačově v podání vozu 831.183-9.831.183-9 Tovačov (14.08.10) © Michal Boček
831.183-9 Tovačov (14.08.10) © Michal Boček
Olověná obloha doprovází odjezd zvláštního vlaku Os 31603 z Tovačova.831.183-9 Uhříčice (14.08.10) © Michal Boček
Na konci 12%°°stoupání nad Uhříčicemi...851.005-9 Uhříčice (14.08.10) © Michal Boček
851.005-9 odjíždí z provizorní zastávky Uhříčice, U hřbitova směrem k Tovačovu.831+851 Kojetín (14.08.10) © Michal Boček
První premiérová čtyřvozová souprava do Tovačova vyčkává na svůj odjezd u tovačovského nástupiště v Kojetíně.831+851 Uhříčice (14.08.10) © Michal Boček
Čtyřvozový had se blíží k bývalé zastávce Uhříčice.851+831 Oplocany - Annín (14.08.10) © Michal Boček
Návratový spoj Os 31615 s pozadím typickým pro Prefu TOPOS Tovačov. Vlevo od soupravy se nachází přístřešek a pozůstatky sypaného nástupiště bývalé zastávky Oplocany.851+831 Uhříčice (14.08.10) © Michal Boček
"Čtyřvozovka" v celé své kráse v traťovém úseku Lobodice - Uhříčice.851+831 Kojetín (14.08.10) © Michal Boček
"U dvora"831+851 Uhříčice (14.08.10) © Michal Boček
Nad Uhříčicemi - 851.005-9+Blm+Bix+831.183-9 Os 31617851.005-9 Tovačov (14.08.10) © Michal Boček
"Krokodýl" 851.005-9 v záři světel na tovačovském nádraží.

15.08.2010

831.183-9 Tovačov (15.08.10) © Michal Boček
Nedělní deštivé ráno v Tovačově je svědkem příjezdu zvl. vlaku s "Loďákem" 831.183-9. 851.005-9 Uhříčice (15.08.10) © Michal Boček
"Pětka" na "světelném" u Uhříčic ...851.005-9 Tovačov (15.08.10) © Michal Boček
Objíždění soupravy vlaku Os 31630/31631 v Tovačově.831+851 TOPOS Annín (15.08.10) © Michal Boček
Industriál po tovačovsku ! 831+851 projíždí okolo závodu na prefabrikované betonové dílce  -TOPOS Tovačov.851+831 Lobodice (15.08.10) © Michal Boček
Do jinak nevyužívané zastávky Lobodice zavítal po delší době opět osobní vlak. Zde Os 31645 ve složení 851.005-9+Bmx+Bix+831.183-9. 851+831 Lobodice (15.08.10) © Michal Boček
A tentýž vlak jen o chvili později v oblouku za lobodickou zastávkou.831+851 Uhříčice (15.08.10) © Michal Boček
"Uhříčice obec"851+831 Uhříčice (15.08.10) © Michal Boček
"Lobodice - Uhříčice"831.183-9 Lobodice (15.08.10) © Michal Boček
Sólo motorový vůz 831.183-9 míjí stavby typické pro hanáckou obec Lobodice.831.183-9 Hl.Skašov (15.08.10) © Michal Boček
U hlásky Skašov - Os 31642831.183-9 Lobodice-Oplocany (15.08.10) © Michal Boček
"Kilometr 9,0"831.183-9 Annín (15.08.10) © Michal Boček
Snímek zachytil vůz 831.183-9 na samém okraji Tovačova v místní části Annín.831.183-9 Oplocany (15.08.10) © Michal Boček
Bývalou zastávkou Oplocany projíždí Os 31642 coby poslední spoj do Tovačova v rámci jízd na Tovačovský PORTÁL.831.183-9 Tovačov (15.08.10) © Michal Boček
831.183-9 naposledy v Tovačově - 15.08.2010 18:34. Nebo že by ne?831.183-9 Kojetín (15.08.10) © Michal Boček
Pro Tovačovku zakončení na nádraží v Kojetíně. "Loďák" pokračoval dále coby Zvl.Os 31643 do Kroměříže, kde svou jízdu ukončil. Následující den následoval již jen přesun do svého domovského depa v Šumperku. Tovačov 2010
Netradičním pohledem na noční tovačovské nádraží se protentokrát rozloučíme.

Tak zas někdy nashledanou !


Kartonové jízdenky používané během jízd
Text a neoznačené foto autor.

Staré Oldřůvky

7. srpna 2010 v 14:18 Úzkorozchodné dráhy
Poutač u silnice Budišov - Staré Oldřůvky
Okolí Budišova nad Budišovkou je od poloviny 19. století známo těžbou a zpracováním štípatelných břidlic. Ta se po zpracování používala především jako střešní krytina, obkladový materiál, ale také v podobě drcené moučky jež má své uplatnění v gumárenském průmyslu a průmyslu barev. Nejprve probíhala těžba povrchově v lomech a lůmcích, později díky nízké kvalitě povrchových břidlic se těžba přesunula na podpovrchovou těžbu. Narůstající poptávka umožnila zřízení mnoha dolů, kterých kolem roku 1864 v oblasti Moravskoslezského kulmu fungovalo na sedmdesát. Velký útlum těžby a zánik řady dolů nastává počátkem 20. století, kdy se objevují nové, lehčí a levnější krytiny, příkladem třeba eternit. Přesto zůstává v činnosti několik velkých provozů a to až do 1.světové války. V meziválečném období sice došlo k určitému oživení těžby, avšak po druhé světové válce po odsunu německých obyvatel činnost dolů prakticky zaniká a jediným provozem jež zůstává v činnosti je závod v Nových Těchanovicích (Lhotka). 
V 70-tých  letech 20.století však přichází obrat a poptávka po přírodních materiálech začíná rapidně vzrůstat.  To způsobuje obnovení těžby na ložiskách v Hrubé Vodě, Svatoňovicích a ve Svobodných Heřmanicích. V 90-tých letech se rozběhly průzkumné práce v nových lokalitách ve  Velké Střelné, Jakartovicích, Nových Oldřůvkách, Klokočově a Svobodných Heřmanicích, ovšem práce zde byly prakticky všude v brzké době ukončeny.
Z činných dolů tak po roce 1994 zůstaly pouze závody ve Starých Oldřůvkách (Lesní Zátiší), Nových Těchanovicích (důl Lhotka), Svobodných Heřmanicích a důl v Hrubé Vodě. Celorepublikový útlum těžby nerostných surovin se projevil i v oblasti těžby štípatelných břidlic. Dochází k uzavření provozu v Hrubé Vodě, v roce 2003 je ukončena těžba na ložisku Lesní Zátiší u Svatoňovic. V současné době tak v provozu zůstává pouze důl ve Lhotce u Nových Těchanovic a těžba odpadní břidlice ve Svobodných Heřmanicích. Ta je získávána z haldy bývalého povrchového dolu, a po zpracování je dále používána rozemletá na břidlicové šupiny k posypu lepenek nebo umělých střešních krytin.
Z dolů v okolí Budišova nad Budišovkou se zaměřím podrobněji na Důl Lesní Zatiší u Svatoňovic (známější pod názvem Břidlicvový důl Staré Oldřůvky), který jsem osobně navštívil ještě v době jeho běžného provozu. Vlastní důl se nachází asi 3 km jižně od Budišova nad Budišovkou v údolí Budišovky v lokalitě Lesní Zatiší. Toto pojmenování vzniklo od původního označení výletní restaurace Waldfrieden, která v těchto místech stávala. Těžba pokrývačských břidlic tu byla zahájena v druhé polovině 19. století někdy kolem roku 1835. Nejprve povrchově a v krátkých štolách, později pak hlubinným dolem. Důl vlastnily němečtí obyvatelé až do konce II.světové války. Po odsunu německého obyvatelstva těžba ustala a k jejímu opětovnému obnovení došlo až v 70-tých letech 20.století. Tehdy po zvýšené potávce související s návratem k přírodním materiálům došlo k modernizaci a rozšíření dolu. Kvalita zdejší břidlice je hodně vysoká a i dnes lze zde těženou břidlici spatřit na řadě významných památkách. Třeba v samotné Praze pokrývá střechu Národního divadla nebo Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. Obnovená těžba trvala až do roku 2003, kdy byla v souvislosti s celorepublikovým útlem hornictví a snižujícím se odbytem zastavena. Veškerá zařízení dolu bylo zlikvidováno nebo později rozkradeno a skončilo v železném šrotu.
Vlastní důl je tvořen dopravní štolou o délce cca 1000 metrů, se kterou paraleně vede druhá štola. S tou je vzájemně spojena několika překopy. Dále se tu nachází několik dobývek, těžebních komor a uniková štola vybavená lezním oddělením. Břidlice jako taková se získávala odstřelem a její výtěžnost pro štípání byla jen 10 až 20%. Zbytek tvořila odpadní část jež zůstávala uvnitř štol a ukládala se do tzv. zakládek. Na povrchu a v dopravní štole fungovala svého času důlní úzkorozchodná dráha o rozchodu 600 mm. Jednokolejná trať byla naMuzeum břidlice Budišov n/B několika místech opatřena dvoukolejnými výhybnami. V dobývacích komorách pak doplněné o otočné výhybky. Dopravu na dráze v posledních letech provozu zajišťovala důlní lokomotiva BND 30 spolu s důlními hunty. Nakládka břidlice na čelbě a v dobývacích komorách se prováděla pomocí vzduchem poháněných lžícových nakladačů. Manipulace s břidlicovými bloky se prováděla převážně ručně. Dnes po tomto systému na povrchu prakticky nelze nalézt žádné stopy vyjma několika pohozených dřevených povalů. Ve štolách pak lze nalézt izolované torzo tohoto systému. Ke konci provozu pracovalo v dole okolo 20-ti pracovníků. Posledním vlastníkem dolu se stala společnost SLATE B.D.S.O. a.s., která důl provozovala od roku 1995 do roku 2003. Ta též umožňovala pro případné zájemce možnost prohlídky dolu. Za jejího působení sice došlo ještě k rozšíření systému o nové dobývací pole severního směrného ložiska, to však již nebylo dotěženo. Těžba zde definitivně ustala v průběhu roku 2003. Jak již bylo uvedeno, po skončení provozu docházelo a dochází k silné devastaci důlního objektu jak na povrchu tak pod zemí. Dnes si lze již jen ztěží vybavit jak vypadal vlastní povrchový areál dolu. Provozní objekty štípárny, skladů a správní budovy jsou v rozvalinách a až nebývale rychle mizí. Vzpomínku na jeho činnost lze nalézt v v expozici místního muzea břidlice v Budišově nad Budišovkou. Filmové záběry činného dolu jsou pak zachyceny v televizním seriálu Za svědky minulosti natáčeného Českou televizí Ostrava v roce 1986 - epizoda CESTY ZA KAMENNÝM SLUNCEM.
Staré Oldřůvky

Situační plán povrchového areálu dolu

Následují snímky z mých návštěv v roce 2001 a 2010. Jak je patrné, za tu dobu se toho mnoho změnilo a místa jsou téměř k nepoznání. První snímek ukazuje stav v srpnu 2001, druhý pak současný stav v červenci 2010.

Břidlivový důl Oldřůvky (02.08.2001) © Michal Boček
Břidlicový důl Staré Oldřůvky (02.08.2001) © Michal Boček
Celkový pohled na venkovní areál dolu s úzkorozchodnou dráhou - srpen 2001

Odvratná kolej na odval za štípárnou s vozíkem starší konstrukce - srpen 2001 ...
... a stejné místo v červenci 2010areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
areál dolu (25.07.10) © Michal Boček
Objekt rotačního výklopníku na konci kolejového systému - srpen 2001výklopník (02.08.2001) © Michal Boček
Dvoukolejná trať k rotačnímu výklopníku - srpen 2001 ...
... a v červenci 2010areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
areál dolu (25.07.10) © Michal Boček
Rozvětvení kolejiště mezi dopravní štolou a štípárnou (bílý objekt v pozadí) - srpen 2001 ...
... a červenec 2010areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
areál dolu (25.07.10) © Michal Boček
Důlní vlak břidlicového dolu v celé své kráse. BND 30 coby jediný provozní zástupce lokomotiv zdejšího kolejového systému - srpen 2001 ...
... a stejné místo v červenci 2010areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
areál dolu (25.07.10) © Michal Boček
BND 30 na nádvoří dolu Staré Oldřůvky - srpen 2001areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
Venkovní kolejiště dolu Staré Oldřůvky. Vlevo kolej ke štípárně, rovně odstavná, vpravo koleje k výklopníku - srpen 2001 ...
... a v červenci 2010areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
Kolej do dopravní štoly. Vpravo objekt dílen a skladů. Zcela vlevo na návrší objekt správy dolu - srpen 2001 ...
... a červenec 2010areál dolu (02.08.2001) © Michal Boček
areál dolu (25.07.10) © Michal Boček
Vjezd do 1000 metrů dlouhé dopravní štoly - srpen 2001 ...
a červenec 2010dopravní štola (02.08.2001) © Michal Boček
Důl Oldřůvky (25.07.2010) © Michal Boček
Důl Oldřůvky (25.07.10) © Michal Boček
Stav dopravní štoly v roce 2010 dokumentují následující snímky. Kolejivo, výztuže, elektroinstalace, vzduchotechnika  - to vše je nenávratně pryč. Ve štolách přibývá vody, klenba se místy hroutí, některé části štol jsou již zavaleny...dopravní štola (25.07.10) © Michal Boček
dopravní štola (25.07.10) © Michal Boček


Dále v sérii:


Po úzkých kolejích 2 - průzkumná štola Naděje v Kašperských horách

Po úzkých kolejích 3 - rašelinová dráha ve Františkových Lázních

Po úzkých kolejích 4 - rudný důl Harrachov

Po úzkých kolejích 5 - břidlicový důl Staré Oldřůvky

Po úzkých kolejích 6 - šamotka Vidnava

Odb. Tasovice - Vápenný Podol

3. srpna 2010 v 0:41 Tratě
Ódb. Tasovice - Váp. Podol
Vzrůstající těžba kvalitního vápence v oblasti Železných hor u Vápenného Podolu a Prachovic byla hlavním důvodem zřízení nové železniční tratě. Ta se začala stavět v březnu 1882 a vlastní provoz byl slavnostně zahájen k 18.10.1882. Provoz v počátcích zajišťovala společnost StEG, jež v roce 1908 po zestátnění vystřídala KkStB (později ČSD). Již šest let po uvedení tratě do provozu, vzniká u Tasovic odbočka tratě do Prachovic. Ta v prvních letech sloužila pouze nákladní dopravě pro stále se rozšiřující zpracovatelské závody na místní kvalitní vápenec. Osobní doprava je do Prachovic zavedena až v roce 1920. Vzrůstající těžba a stavba velké cementárny a vápenky v Prachovicích v roce 1956 postupně utlumuje zpracovatelské provozy v Závratci a Vápenném Podole. Tamní provoz vápenky ustal v roce 1965 což mělo za následek ukončení i nákladní dopravy na podolské větvi. Osobní doprava sice fungovala i nadále, ale její provoz začal hodně zkomírat. Vápenný PodolZnačné stoupání, nízká poptávka a zhoršující se stav svršku vedl k zastavení dopravy, k níž došlo 14.01.1978, kdy do Vápenného Podolu přijel poslední vlak vedený vozem M131.1163. Snášení kolejí pak probíhalo během roku 1980. Tím zanikla původní koncová část dnešní tratě 015.
Provoz na trati v počátcích zajišťovali parní lokomotivy 400.0 střídané řadami 310.0 a 422.0. Po roce 1922 se zde objevuje řada 434.2. Nastupující motorizace u ČSD umožnila od roku 1928 nasazení motorového vozu řady M220.201 z Chrudimi, vystřídaný později vozy M130.1. Vzrůstající provoz po druhé světové válce zavanul na trať lokomotivy řad 524.0, 524.1. Nástup motorové trakce znamenal neúspěšné nasazení lokomotiv řady T455.0. V osobní dopravě sem po roce 1954 začínají zajíždět Hurvínci M131.1. V roce 1966 se na trati začínají objevovat Karkulky T444.02, doplňované později o Hektory T435.0 a T458.1. Vlastní parní provoz skončil na této trati v roce 1972. 
Podívejme se jakém stavu se dnes nachází podolská větev s odstupem 30 let od zastavení dopravy. Těleso jako takové prakticky v celé délce výjma začátku u Tasovic a konce v Podole využívá lesní cesta. Počátek má zrušená trať do Vápenného Podolu na odbočce Tasovice. Její umístění se nacházelo v km 19,3 v údolí podolského potoka za areálem ústředního skladu LPH Vrbice (dnes sklad státních hmotných rezerv). Kromě vlastního objektu odbočky (dnes již neexistuje) se v místě odbočení též nacházela stejnojmenná zastávka, jež byla v provozu až do roku 1980. Připomínkou jejího umístění je dosud existující strážní domek nacházející se u bývalé zastávky. Trať ihned za výhybkou začíná prudce stoupat v hodnotách okolo 35 promile. Nejprve v souběhu s tratí do Prachovic, od níž se za kamenným klenutým mostkem stáčí po vysokém náspu vpravo. Projde hlubokým skalním zářezem a v několika protisměrných obloucích za neustálého stoupání prochází partiemi mladého lesa. Následuje  průchod tělesa odlesněnými plochami po rozsáhlém polomu po vichřici v roce 2008. Cestou je možné spatřit na tělese i mimo něj několik dřevěných pražců i s hřeby. Zachovány jsou též propustky v km 19,7 a 21,0 ( v původní kilometráži pak 0,3 a 1,7). Za holinami následuje starVápenka ve Vápenném Podole (březen 2010) © Michal Bočeký bukový porost střídaný smrčinou. V km 2,0 následuje krátký zářez. Za ním se těleso napřimuje, končí stoupání  a ocitáme se na zhlaví koncového nádraží ve Vápenném Podole.  V místě rozvětvení kolejiště lze i dnes nalézt dřevěné pražce s podkladnicemi a prohlubně po nich dávají tušit trasování jednotlivých staničních kolejí. Vpravo od kolejí se nachází kamenná rampa pro překládku vápence do železničních vozů doplněná dříve o dnes již neexistující dřevěné skladiště. Naproti ní se odklání kolej k objektům bývalé vápenky na níž se do dnešních dnů zachovala kolejová váha včetně vnitřního vybavení a patřičného střešního návěstidla. Váha jako taková je výrobkem chrudimské strojírny Fr. Wiesnera.  Tříkolejné kolejiště stanice dnes slouží jako zahrada. Objekt staniční budovy byl po ukončení provozu stavebně přeměn a dnes slouží jako rodinný dům. I přes stavební zásahy si stále zachovává svůj původní vzhled. Na štítu budovy v pohledu od Heřmanova Městce je v levé části zachován staniční nápis Vápenný Podol doplněný na straně pravé o neúplný nápis v němčině KALK PODOL.  
Závěrem je třeba alespoň stručně vzpomenout vlastní zpracování vápence ve Vápenném Podole, díky němuž trať vděčí za svůj vznik.  První vápenná pec vznikla na území Podolu v roce 1873, kdy tu byla vystavěna první šachtová pec.  Již v roce následujícím ji doplňuje kruhová vápenka Josefa Klimpla. V roce 1900 fungovaly ve Vápenném Podole dvě cylindrové vápenky. Těžený vápenec se používal v podobě drtě na stavby železničních tratí, v cukrovarnictví, sklárnách a k výrobě vápna. V roce 1914 je v prostoru u nádraží postavena nová kruhová čtrnáctikomorová vápenka typu Hofmann. Vápenka s vlastní normálněrozchodnou vlečkou napojená pomocí sítě úzkorozchodných drah na okolní lomy se udržela v provozu až do roku 1965. Velký zásah do provozu podolských vápenek a lomů nastal v roce 1955, kdy byla spuštěna nová velkokapacitní cementárna s tzv. mokrým způsobem výroby. V roce 1958 ji pak doplnila nová vápenka se čtveřicí šachtových pecí (její provoz byl ukončen v roce 2003). V roce 1979 vstupuje do provozu nový závod na výrobu cementu tzv. suchou cestou jež v plné míře nahradil doposud užívaný mokrý způsob výroby. Provozy vápenek a lomů ve Vápenném Podole, které díky svému umístění prakticky v zástavbě a zastaralým postupům výroby a zpracování ustoupily modernímu, efektivnímu a mnohonásobně kapacitnějšímu zařízení v Prachovicích. Vápenka ukončila provoz v roce 1965, okolní lomy byly rekultivovány po roce 1970. Dnes po nich nenalezneme prakticky žádné stopy a tak jedinou vzpomínkou na těžbu a zpracování vápence ve Vápenném Podole je dodnes zachovaná šachtová pec vápenky z roku 1873. Z objektů kruhové vápenky u nádraží se po demolicích dochoval pouze objekt skladiště.  
mapa 015
Tasovice 2010
Trať do Prachovic v km 18,5 nedaleko bývalé odbočky Tasovice, jež se nacházela za traťovým obloukem v pozadí (21.03.2010)
Odbočka Tasovice (01.08.2010) © Michal Boček
Tasovice Km 18.8 ( dříve19,3) a místo kde se nacházela výhybka pro trať do Vápenného Podolu. V těchto místech svého času  fungovala stejnojmenná zastávka.Odbočka Tasovice (01.08.2010) © Michal Boček
Původní strážní domek u odbočky Tasovice dne slouží potřebám skladu státních hmotných rezerv.odbočka Tasovice (21.03.2010) © Michal Boček
Bývalá odbočka Tasovice v březnu 2010. Trať do Vápenného Podolu vedla ve stoupání po náspu a za kamenným mostkem se stáčela ostře vlevo do skalního zářezu. Kolej v popředí je současná větev tratě do Prachovic.
odbočka Tasovice (01.08.2010) © Michal Boček
Vlastní dvojmostek z blízka. Pomocí ocelového mostku překračuje potok trať do Prachovic. Po mostku kamenném vedla trať do 2,3 km vzdáleného Vápenného Podolu.Odbočka Tasovice (01.08.2010) © Michal Boček
Tasovice (21.03.2010) © Michal Boček
Opuštěný násep tratě do Vápenného Podolu s dřevěnými povaly za odbočkou Tasovice.Tasovice (21.03.2010) © Michal Boček
Pohled z náspu na trať do Prachovic (21.03.2010)
Odbočka Tasovice (01.08.2010) © Michal Boček
Os 25009 do Prachovic vedený vozem 810.498-0 v prostoru bývalé odbočky Tasovice. Původní  těleso tratě do Vápenného Podolu je patrné v pravé části snímku v podobě vysokého náspu stáčejícího se do hlubokého zářezu (mimo záběr). zářez u Tasovic (21.03.2010) © Michal Boček
Hluboký zářez u Tasovic.
u Tasovic (21.03.2010) © Michal Boček
v údolí podolského potoka (21.03.2010) © Michal Boček
Průchod tělesa odlesněnými plochami nad Tasovicemi po vichřici v roce 2008.
Podolské údolí (21.03.2010) © Michal Boček
Těleso dráhy je v celé své délce využíváno jako lesní cesta.
Tasovice - Podol (01.08.2010) © Michal Boček
Jeden z několika zachovaných propustků. Tento z roku 1959 se nachází zhruba v polovině zrušené tratě.Tasovice-Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Jeden z pohozených staničníků u trasy bývalé dráhy.

Tasovice-Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Lesní cesta se krátce od tělesa odpojuje před malým zářezem nacházející se již jen několik set metrů před koncovým nádražím.
stanice Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Zhlaví stanice Vápenný Podol v pohledu směrem k Tasovicím.
Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Pláň stanice Vápenný Podol. Vlevo se odkláněla kolej k vápence s kolejovou váhou. Vpravo se pak nachází překládková rampa, kde dříve stavalo dřevěné staniční skladiště.
Vápenný Podol - rampa (21.03.2010) © Michal Boček
Prostor u rampy. V pláni jsou stále patrny prohlubně po povalech zdejšího kolejiště.
Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Celkový pohled na bývalou stanici ve Vápenném Podole.
stanice Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Objekt staniční budovy ve Vápenném Podole po úpravách na rodinný dům.
stanice Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Staniční budova v pohledu tak jak ji vidávali cestující přicházející z obce na vlak.
stanice Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Zachovaný staniční nápis na štítové zdi budovy ve směru od Tasovic.
Vápenný Podol (01.08.2010) © Michal Boček
Původní německý nápis Kalk Podol na štítu staniční budovy.kolejová váha v Podole (21.03.2010) © Michal Boček
V místě původní koleje k vápence se do dnešních dnů zachovala kolejová váha včetně kompletního vnitřního vybavení.
Kolejová váha v Podole (21.03.2010) © Michal Boček
interiér váhy (21.03.2010) © Michal Boček
kolejová váha v Podole (21.03.2010) © Michal Boček
stanice Vápenný Podol (21.03.2010) © Michal Boček
Celkový pohled na podolskou stanici od kusého zhlaví.
vápenná pec (21.03.2010) © Michal Boček
Vápenná pec ve Vápenném Podole jako němý svědek dřívější slávy obce.
vápenná pec v Podole (21.03.2010) © Michal Boček

Vápenka ve Vápenném Podole (archiv muzea Berlovy vápenky v Třemošnici)
Dobová pohlednice mapuje vzhled vápenky ve Vápenném Podole jež stávala v těsné blízkosti železniční stanice. Objekt skladiště vlevo v popředí patřící do areálu vápenky disponoval překládkovou kolejí z přilehlé stanice opatřenou kolejovou váhou. Mimo jiné se právě tento objekt zachoval do dnešních dnů a jeho současnou podobu dokumentuje snímek dole.
Vápenka Podol (01.08.2010) © Michal Boček
Berlova vápenka Třemošnice (01.08.2010) © Michal Boček
Dalším svědkem historie zpracování vápna v Železných horách je tento renovovaný objekt Berlovy vápenky v Závratci u Třemošnice. Dnes slouží po nákladné rekonstrukci coby muzeum vápenictví. Doprava vápence zde probíhala pomocí nákladní lanovky z 5 km vzdálených Prachovic.

Cementárna Prachovice (01.08.2010) © Michal Boček
Celkový pohled na nový závod Cementárny Prachovice.

Odb.Tasovice - V.Podol


Použitá literatura:

- článek sestaven s využitím podkladů článku pana Petra Kunce 
- K-Report - diskuzní fórum
- Atlas drah České republiky 2006/2007