Listopad 2010

3x s Krokodýlem (1.část)

29. listopadu 2010 v 21:51 Tratě
Bruntál (13.11.10) © Michal Boček
Motorový vůz M286.1032 (nově 851.032-3) přezdívaný Krokodýl se ve své novodobé provozní éře již patřičně vžil do podvědomí železničních příznivců. Vůz vyrobený roku 1968 ve Vagónce Tatra Studénka byl z výroby předán na Slovensko, kde strávil celý svůj provozní život. Namátkou uvádím depa Spišská Nová Ves, Margecany, Brezno. Po jeho definitivním odstavení v roce 2006 se ocitl ve vlastnictví soukromého subjektu, od kterého byl roku 2007 odkoupen do Čech. Jeho nynější majitel, brněnský spolek Hrbatá Máňa s ním každoročně pořádá jízdy na zajímavé akce prakticky po celé republice a to jak pro veřejnost tak i pro uzavřenou skupinu lidí. Početné kulturní akce, oslavy vyročí tratí, vlaky pro fotografy, to je jen strohý výčet toho, při jakých příležitostech se lze s tímto vozem setkat na trati. Konec platnosti jízdního řádu a s ním spojené zastavování osobní dopravy na dotčených tratích je vždy dost pádným důvodem k uspořádání jízdy zvláštního vlaku s cílem projet si a zadokumentovat vozidlo na místech, jež jsou existencí železniční dopravy ohrožena. 
Právě posledně jmenované okolnosti vedly ke vzniku myšlenky uspořádat jízdu zvláštního vlaku na trať č.312 Bruntál - Malá Morávka pro železniční příznivce a fotografy. "Malomorávecká " jak je někdy též tato trať označována, je bez pravidelné osobní dopravy od 28.09.2009. Tehdy zde byla ukončena pravidelná víkendová doprava po dobu letních měsíců v režii Českých drah. PotéJízdenka na zvláštní vlak do Malé Morávky.následovaly již jen soukromé zvláštní jízdy. Na konci léta 2010 se na veřejnost začínají dostávat informace o chystaném zrušení dráhy. Tyto informace se potvrzují na začátku října, kdy je zahájeno správní řízení ve věci zrušení dráhy.  Nejistá budoucnost tratě přispěla k rychlému jednání a tak 13.11. je vypraven v trase Brno - Olomouc - Bruntál - Malá Morávka a zpět zvláštní vlak tvořený sólo vozem 851.032. Pro zatraktivnění jízdy je navíc uskutečněna zajížďka vozu do nedalekých Brantic, pyšnících se dodnes mechanickými návěstidly německého vzoru. Výběr zvoleného typu motorového vozu pro jízdu nebyl náhodný, neboť vozy této řady zde v letech 1995-1997 jezdily v pravidelném provozu a jízda se tak stala důstojnou připomínkou provozu velkých motorů na morávecké trati. Pro velký zájem účastníků se akce v podobném duchu opakuje i o den později, to jest 14.11. Při jízdě bylo uskutečněno velké množství fotozastávek na atraktivních místech, jichž fotografové náležitě využívali. Zatímco sobotní jízdu zdobila zatažená obloha s nízkou oblačností, v neděli se oblačnost protrhala a ukázalo se pravé podzimní počasí v celé parádě.
Souhra náhod dokázala neplánovaně uskutečnit také setkání dvou vozů řady 851 vedle sebe. Na pátečním rychlíku 825 z Olomouce do Opavy byl mimořádně na zesílení řazen vůz 851.026-5, jež se poté v neděli vrací na R826 zpět. A právě v neděli tak bylo možné vychutnat v Branticích zcela neopakovatelné setkání. 
Hlavním iniciátorem a organizátorem jízd se stal pan Martin Benáček, za což mu patří velké díky. Nebýt něho, zřejmě bychom se do Malé Morávky s vozem řady M286.1 již vícekráte nedostali...

Fotografická část zachycuje zvláštní vlak po oba víkendové dny na tratích 310 a 312
M286.1032 Moravský Beroun (13.11.10) © Michal Boček
U předvěsti do Moravského Berouna.M286.1032 Kočov (14.11.10) © Michal Boček
Kostel P.Marie na Uhlířském vrchu u Bruntálu dotváří kulisu motorovému vozu M286.1032.M286.1032 Bruntál (13.11.10) © Michal Boček
Žst. Bruntál - osobní vlak do Malé Morávky je připraven k odjezdu.M286.1032 Staré Město (13.11.10) © Michal Boček
Rozsáhlé pastviny u Starého Města vítají zvláštní vlak do Malé Morávky.M286.1032 Stará Rudná (14.11.10) © Michal Boček
Mezi Starým Městem a Starou Rudnou.M286.1032 Rudná p.P. (14.11.10) © Michal Boček
Okolo zástavby Světlé Hory projíždí zvl. vlak do Malé Morávky.M286.1032 Světlá Hora (14.11.10) © Michal Boček
Pod kostelem Svaté Barbory ve Světlé Hoře.M286.1032 Světlá Hora (14.11.10) © Michal Boček
Za Světlou Horou ...M286.1032 Rudná p.P. zastávka (14.11.10) © Michal Boček
Krokodýl odjíždí ze zastávky Rudná pod Pradědem zastávka.M286.1032 Nová Rudná (14.11.10) © Michal Boček
Na 40 %° mezi Rudnou a Malou Morávkou.M286.1032 Malá Morávka (14.11.10) © Michal Boček
Nedaleko Malé Morávky.M286.1032 Malá Morávka (14.11.10) © Michal Boček
M286.1032 sjíždí do Malé Morávky. Vlevo kostel Nejsvětější Trojice, v pozadí pak masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem 1491 m.n.m.
M286.1032 Malá Morávka (13.11.10) © Michal Boček
Na konci tratě v Malé Morávce.M286.1032 Brantice (13.11.10) © Michal Boček
Mechanické dvouramenné vjezdové návěstidlo německého typu a motorový vůz M286.1032
- to jsou Brantice 13.11.2010 !M286.1032 Brantice (13.11.10) © Michal Boček
 Jedny z posledních mechanických závor ve Slezsku nalezneme v Branticích.
M286.1032 Olomouc hl.n.(13.11.10) © Michal Boček
Loučení na olomouckém hlavním nádraží...

Text a foto Michal Boček


Další info o trati č.312 Bruntál - Malá Morávka naleznete také zde:

- reportáž z posledního dne provozu pravidelné osobní dopravy
- diskuze o tratích na jesenicku včetně tratě č.312
- stránky plně zaměřené na Malomoráveckou trať 
- pojednání o trati
- fotografická pochůzka po trati

- www stránky brněnského spolku Hrbatá Máňa


Úzká ve Vidnavě

23. listopadu 2010 v 23:08 Úzkorozchodné dráhy
dopravní štola (02.10.10) © Michal Boček
Další pokračování seriálu o úzkorozchodných drahách nás zavede až na samý okraj Slezska, konkrétněji do Javornického výběžku. Zde pod majestátným hřebenem Rychlebských hor v takzvané Žulovské pahorkatině, někdy též označované jako "Malá Haná" leží město Vidnava s 2300 obyvately. 
Spojení města se světem obstarala roku 1897 železná dráha vybudovaná jako odbočná trať dráhy z Lipové Lázní do Bernartic u Javornika. Trať nekončila ve Vidnavě tak jak ji známe dnes, ale pokračovala dále přes státní hranici do polského Kalkówa a Nysy. Přeshraniční provoz skončil v roce 1945 a již nikdy nedošlo k jeho obnovení. Se  stavbou dráhy se začíná ve Vidnavě rozvíjet průmysl, předevíš pak rozvoj těžby a zpracování zdejšího kaolínu. Ten se tu těžil již okolo roku 1796, k většímu rozvoji dochází pak po roce 1816. Na konci 19.století vzniká na území Vidnavy nový zpracovatelský závod bratrů Latzelových. Vytěžený kaolín se zpracovával především pro výrobu šamotu, plniva do papíru, obkladaček, atd.  Vzdálenost ložiska od závodu a složitá doprava vytěžené suroviny koňskými povozy v prvních letech provozu si vynutila nový způsob dopravy. Tou se stala úzkorozchodná drážka o rozchodu 600 mm s lokomotivním provozem. Vlastní těžba kaolínu probíhala ve dvou samostaných lomech, označovaných jako Jižní a Severní lom. Trať do Jižního lomu byla vedena povrchovou tratí obcházející návrší Farského lesa, druhá větev do Severního lomu měla trasovaní podpovrchové. Jelikož se jednalo o tzv. jámový lom, vznikl na této větvi cca 400 metrů dlouhý ražený tunel přivádějící trať dráhy přímo na jeho dno. Provoz dráhy byl ukončen  v roce 1955 a nahrazen automobilovou dopravou. Šamotárna dále vyráběla a to až do osudného roku 1991, kdy celý provoz definitivně skončil. Dnes areál tiše pustne, probíhá demolice jednotlivých objektů a je tu snaha o jeho opětovné využití.
Pozůstatků na úzkorozchodnou drážku se do dnešních dnů zachovalo hned několik. Z těch výraznějších jde především o železobetonový most přes Vidnávku ležící hned za samotným areálem závodu. To, že tento most dříve sloužil úzkorozchodné drážce nám i dnes dokazují kolejnice drážky zapuštěné ve vozovce. Hned za ním je v zemi v ose drážky zachováno několik dřevěných pražců. Následuje násep s dalším zachovaným betonovým mostkem. Těleso tu slouží coby stezka pro pěší. Za křížením se silnicí Vidnava - Stachlovice se drážka dělila na dva směry. Trať do Jižního lomu pokračovala přímo v ose dnešní polní komunikace. Větev do Severního lomu uhýbala vlevo za střelnicí do zářezu a po 150 metrech mizela v ústí tunelu, ze kterého vycházela až na samém dně Severního lomu. Stavebně je tunel řešen jako jednokolejný s dvoukolejným severním portálem o délce cca 400 metrů. Na opačné straně se tunel větví do dvou směrů. Řeší tak přístup drážky do jednotlivých částí lomu. Zachován je výstup do levé části lomu, přímé pokračování tunelu je dále zataraseno závalem. Tunel je i dnes ve velmi dobrém stavu a bez problému průchozí. Dodnes lze v něm narazit na velké množství pohozených dřevěných pražců s upevňovacími prvky coby pozůstatek zdejší drážky. Severní vjezd do tunelu byl řešen zajímavým portálem ve stylu antického chrámu. Středový štít zdobí symbol hornictví a letopočet dostavby 1921.
schéma drážky
Pár snímků z historie provozu vidnavské šamotky, na nichž je zachycena i zdejší úzkorozchodná drážka.
šamotka ve Vidnavě (archiv MÚ Vidnava)
dopravní štola s dvoukolejnou tratí (archiv MÚ Vidnava)
jámový lom na kaolín (archiv MÚ Vidnava)


Několika snímky přiblížím současný stav objektů bývalé šamotky v říjnu 2010. Probíhá tu silná devastace budov a veškerého technologického zařízení.
šamotka (02.10.10) © Michal Boček
šamotka (02.10.10) © Michal Boček
šamoka Vidnava (02.10.10)
Most s dodnes zachovaným kolejovým svrškem drážky těsně za areálem šamotky jímž trať překonávala tok Vidnávky.
most přes Vidnávku (02.10.10) © Michal Boček
most přes Vidnávku (02.10.10) © Michal Boček
most přes Vidnávku (02.10.10) © Michal Boček
Za ním je v zemi zachována skupina několika dřevěných pražců. Při úpravě komunikace v listopadu 2010 jich část zakryla nově položená živičná vrstva.zapomenuté pražce (02.10.10) © Michal Boček
Těleso drážky směrem k lomům dnes slouží coby stezka pro pěší.těleso dráhy (02.10.10) © Michal Boček
těleso dráhy (02.10.10) © Michal Boček
Malý vodní tok drážka překonávala po betonovém propustku.mostek (02.10.10) © Michal Boček
Následovalo křížení tratě se silniční komunikací Vidnava - Stachlovice. Komín v pozadí patří k vidnavské šamotce.přejezd (02.10.10) © Michal Boček
V těchto místech se drážka dělila na dva směry. V přímém směru v ose cesty vedla trať do Jižního lomu, vlevo okolo objeku střelnice pak vedla větev do Severního lomu.u střelnice (02.10.10) © Michal Boček
Těleso dráhy do Jižního lomu dnes využívá místní komunikace.těleso dráhy (02.10.10) © Michal Boček
Vchodový portál dopravní štoly do Severního lomu.dopravní štola(02.10.10) © Michal Boček
Dvoukolejný vjezd do dopravní štoly ve směru od Vidnavy. Zbudovaný portál je vyhotoven ve stylu antického chrámu. Na středovém štítu je dodnes patrný německý název Gluck Auf později přemalovaný na Zdař bůh. Štola je i dnes volně průchozí , ovšem průchod znemožňuje silná vrstva smíseného kaolínu s bahnem.dopravní štola (02.10.10) © Michal Bočekdopravní štola
Křižovatka chodeb v dopravní štole. Světlo v pozadí určuje ústí tunelu ve směru od šamotky. Dno štoly dnes pokrývá souvislá vrstva naplaveného bahna a vody. V celé délce štoly se dodnes nachází velké množství pražců s hřeby coby pozůstatky zdejší úzkorozchodné drážky.zával
Poškozená klenba štoly v druhé části tunelu.dopravní štola
Levé ústí tunelu do Severního lomu s pozůstatky kolejového svršku.ústí štoly v lomu
Ústí dopravní štoly na dně Severního jámového lomu.
lom (02.10.10) © Michal Boček
Náletovými dřevinami postupně zarůstající prostor kaolínového lomu - Severní lom.lom (02.10.10) © Michal Boček
  Zatopená část kaolínového lomu - Jižní lom.

Na závěr pár rad pro případné zájemce o návštěvu zdejší úzkorozchodné dráhy. Samotná dopravní štola není z přístupové komunikace Vidnava - Stachovice vůbec patrná. Nalézá se za objektem střelnice (bílá přízemní stavba vlevo od komunikace ve směru od Vidnavy) v mírném zářezu na úpatí Farského lesa cca 150 m od silnice. Průchod štolou je sice možný ovšem bez patřičné výstroje jej nedoporučuji. K návštěvě protilehlé strany vstupu do štoly v prostoru jámového lomu, doporučuji využít pěší stezku jež prochází nad samotným portálem. V mírném stoupání po severní straně návrší se dostanete po 300 metrech až k samotné hraně Severního lomu. Prostor lomu je dnes velmi silně pokryt náletovými dřevinami, takže značně zkresluje jeho rozhlehlost a velikost. Samotné ústí dopravní štoly se nalézá na samém dně lomu u vodního jezírka. Přístup k němu není zrovna lehký. Stěny lomu jsou velmi příkré a jílovitý podklad nedovoluje bezpečný sestup. Pro přístup doporučuji vydat se po hraně lomu vpravo až do míst, kde je patrná svažitá etáž. Po ní se vydat cca 150 metrů a v místech jejího konce pak volit kolmý sestup až k samotnému dnu těžebního prostoru. Samotné ústí štoly se nachází naokraji rozlehlé vodní plochy a je vcelku dobře přístupné. 
- Při návštěvě areálu vlastního zpracovatelského závodu doporučuji být zvláště obezřetný. Většina budov má silně narušenou statiku po demontážích technologických prvků, částečných demolicích a také neorganizovaným rozebíráním našimi spoluobčany.  


Text a neoznačené foto Michal Boček (23.11.2010)

Dále v sériii:


Po úzkých kolejích 2 - průzkumná štola Naděje v Kašperských horách

Po úzkých kolejích 3 - rašelinová dráha ve Františkových Lázních

Po úzkých kolejích 4 - rudný důl Harrachov

Po úzkých kolejích 5 - břidlicový důl Staré Oldřůvky

" Pětka "

2. listopadu 2010 v 22:14 Hnací vozidla

aneb poslední provozní den 851.005-9 pod křídly DKV Olomouc

851.005-9 Zborovice (14.08.10) © Michal Boček
Motorový vůz 851.005-9, který byl již dlouhodobě adeptem na muzejní vozidlo se konečně dočkal. K 1.11.2010 byl předán z DKV Olomouc do DHV Lužná. Jeho "novým" působištěm se mu prozatím stane dnes již nepoužívaná motorová remíza v areálu depa Olomouc.
Pokud se stručně podíváme na jeho historii, může tam nalézt následovné. Vůz byl vyroben Vagónkou TATRA ve Studénce v roce 1968 pod výrobním číslem 69760. Pochází ze série 37 vozů původní řady M286.1 (dnes 851). Ta navázala na předtím vyráběné vozy řady M286.0 (850) čítající 52 vozů. Poslední dva vozy označené M286.0051 a M286.0052 byly k 1.2.1970 přeznačeny na M286.1038 a M286.1039. "Pětka" byla z výrobního závodu předána dne 27.09.1968 do depa Olomouc, kterému zůstala věrná po celou svou dobu za éry ČSD i nástupnických ČD a.s.  V posledních letech se objevovala prakticky na všech neelektrizovaných tratích vycházejícich z hanácké metropole. V GVD 2009/2010 se pak turnusově ukazovala především na rameni Olomouc - Uničov - Šumperk. Na jesenických výkonech pak ze Šumperka do Hanušovic a Branné, v pátek doplněné o noční zájezd do Zlatých Hor. A také na níže zmiňovaném večerním obratu do Drahanovic. Kromě pravidelného provozu se také v letošním roce ukázala v lokalitách, kde nikdy řada 851 nejezdila. V srpnu 2010 se tak v průběhu dvou víkendových dnů podívala v čele zvláštních vlaků na tratě Kroměříž - Zborovice a Kojetín - Tovačov. Spolu s vozem 831.183-9 zde zajistila vozbu vlaků u příležitosti konání významných kulturních akcí.
Předání vozu ke dni 1.11.2010 předcházelo vlastní odstavení vozu z turnusového nasazení. To se uskutečnilo již v pátek 29.10.2010. Tento den byl vůz zařazen ve třetím dni TS 806. Ten zahrnuje spoje 3651-3656-3653-3658-3640-13727-13732-13729-13738-14051-Sv14092. Konkrétněji řečeno, vůz nastoupil na výkon ze šumperského depa. Vykonal po jednom obratu do Hanušovic (sólo), Branné (v závěsu za motorovým vozem ř.810 na Os 3653). Odtud putoval po trati v 290 do Olomouce s Os 3640, kde následně zajistil odvoz dvou párů vlaků do Uničova. Svůj poslední turnusový výkon pak vykonal na obratu Os 14051/Sv14092 do Drahanovic. Tímto výkonem se éra provozu vozu pod křídly DKV OLomouc definitivně uzavřela. Vůz byl odstaven a následně připraven k převzetí do sbírek DHV Lužná u Rakovníka již coby muzejní vozidlo.

Poslední provozní den 851.005-9 DKV Olomouc obrazem :

851.005-9 Bludov (29.10.10) © Michal Boček
Os 3651 do Hanušovic zachycený před stanicí Bludov.
851.005-9 Bludov lázně (29.10.10) © Michal Boček
Mezi zastávkami Bohutín a Bludov lázně uhání z Hanušovic do Šumperka Os 3656 .851.005-9 Šumperk (29.10.10) © Michal Boček
Chvíle oddechu mezi výkony v Šumperku.
851.005-9 Haˇušovice (29.10.10) © Michal Boček
Os 3653 do Branné opouští Hanušovice.851.005-9 Hanušovice (29.10.10) © Michal Boček
A jeho návrat z Branné v podobě Os 3658.851.005-9 Hrabišín (29.10.10) © Michal Boček
851.005-9 se rozjíždí s Os 3640 ze zastávky Hrabišín.851.005-9 Uničov (29.10.10) © Michal Boček
Pobyt vozu ve stanici Uničov mezi spoji 13727/13732.851.005-9 Drahanovice (29.10.10) © Michal Boček
Poslední pravidelný výkon vozu řady 851 do Drahanovic a zároveň poslední výkon vozu 851.005-9 pod DKV Olomouc - Os 14051/Sv14092 - Drahanovice.851.005-9 Drahanovice (29.10.10) © Michal Boček