700 mm v Komňátce

27. ledna 2011 v 22:33 |  Úzkorozchodné dráhy
Své kroky po úzkých kolejích jsem tentokráte zamířil do podhůří nevyššich hor Moravy - Jeseníků. Osm kilometrů severozápadně od Šumperka se v údolí řeky Moravy rozprostírá nevelká obec Bohdíkov. V jejím okolí probíhala a dosud probíhá těžba krystalických vápenců a v době nedávno minulé tu také fungovalo hned několik velkých vápenek, které vytěžený vápenec přeměňovaly ve vápno.  Podívejme se na jeden z těchto provozů blíže a prostřednictvím fotografií nahlédněme trochu do jeho historie a současnosti. 
Tím zmiňovaným je provoz vápenky v Komňátce. Stavba vlastní vápenné pece probíhala v letech 1928-1929 firmou Einstein a spol. na pravém břehu řeky Moravy v těsné blízkosti železniční tratě Šumperk - Jeseník, na níž byl závod napojen normálněrozchodnou vlečkou. Jednalo se o kruhovou pec systému Eckardt-Hotop se 16-ti komorami o rozměrech 6,6x4x2,6 m s 5-ti řadami sypáků. Výkon pece činil 50-60 tun vápna za den. Z historického hlediska se jedná o jednu ze dvou posledních u nás zbudovaných kruhových vápenných pecí (druhá se nachází v Žichovicích). Vlastní cihlová pec oválného půdorysu byla spojena s objektem mlýna s obytnou částí a společně zastřešena sedlovou střechou. K vápence patřil samostatně stojící 60 m vysoký cihlový komín. Surovina pro výrobu vápna se dovážela do vápenky z 1,5 km vzdáleného tzv. Lichtensteinského lomu (někdy též nazývaný Knížecí), kde těžba probíhala již od roku 1901 pro potřeby tzv."horní vápenky" v Bohdíkově. V počátcích provozu se vápenec dopravoval koňskými povozy, později nákladními automobily systému Maffei. Teprve za druhé světové války byla zbudována úzkorozchodná drážka o rozchodu 700 mm a délce 1390 m. Její kolaudace proběhla v dubnu 1943. Začátek dráhy se nacházel v prostoru vápenky, kde se také nacházelo její technické zázemí včetně remízy lokomotiv. Odtud v souběhu s "velkou" tratí vedla jižním směrem, od které se po zhruba 500 metrech odkláněla vpravo k zástavbě. Řeku Moravu překonala po mostě jež byl společný pro drážku a místní silniční komunikaci. Za mostem pokračovala na nízkém náspu v mírném klesání až k úpatí zalesněného vrchu. Následovalo krátké stoupání o hodnotách 5,6 %° na jehož konci se drážka stáčela ostře vlevo a po 150 metrech pravotočivým obloukem vstupovala do vlastního lomu. Provoz od počátku zajišťovaly dieselové lokomotivy. V prvních letech stroj německého původu, následně doplněný strojem MD 3 Montania (výrobek firmy Orenstein & Koppel z roku 1929 s výkonem 30 koňských sil). Krátce tu během 40. a 50.let sloužila i malá parní lokomotiva Krauss Linz. Ke konci provozu tu sloužily dieselové lokomotivy BN 30 a BN 30 R z let 1959 a 1965.
Provoz vápenky skončil k 01.04.1976 pod křídly n.p. Hranické cementárny a vápenice. S ukončením provozu byly tamní lokomotivy a vozy předisponovány do tehdy ještě funkčního závodu ve Vápenné. Kolejový svršek a zařízení dráhy skončilo ve šrotě.
MD 3 v Komňátce (26.05.1972) sbírka Zdeněk Bauer
Do dnešních dnů se nejen na drážku, ale i samotnou vápenku zachovalo docela mnoho pozůstatků. Vápenka v Komňátce byla v několik ohledech zcela unikátní stavbou hodnou pro další zachování. Pro svědčila nejen unikátnost stavby coby poslední kruhové vápenky u nás, ale také jedinečná zachovalost a dobrý stav objektu. I přesto objekt vápenky existoval ve své původní podobě pouze do roku 2000, kdy proběhla zcela neuvážená nikdy nedokončená demolice. Dodnes si tak lze udělat přesný obrázek o velikosti a propozicích zdejší vápenné pece.  Navíc nad samotným areálem dodnes ční 60 metrů vysoký cihlový komín, jež tvoří výraznou a nepřehlédnutelnou dominantu v okolí. V areálu vápenky vyjma dalších torz budov nalezneme též objekt původní remízy lokomotiv, dnes sloužící coby garáže a sklady. Uvnitř je dodnes zachováno jedno kolejové pole! Na trati samotné je zřejmě nejvýraznějším a zároveň nejzajímavějším objektem most přes řeku Moravu. Mostní objekt tvořený železobetónovou konstrukcí je konstruován pro společný provoz drážky a místní silniční komunikace Alojzov - Bohdíkov. Těleso drážky je umístěno v levé části vozovky s dodnes zachovanou kolejovou trasou zalitou v živičné vrstvě. Tento most byl vybudován až v samotném závěru provozu drážky. Před ním vedla drážka i silnice po samostaných mostech. Dále je v trase dráhy možné vysledovat stopy po náspech, štěrkovém loži a v oblasti lomu pak několik dřevěných pražců s upevňovacími hřeby.

situační plán drážky

Vápenka v Komňátce (31.10.10) © Michal Boček
Objekt kruhové vápenky v Komňátce tzv. "dolní vápenky" po částečné demolici v roce 2000
remíza lokomotiv (31.10.10) © Michal Boček
Remíza lokomotiv je dnes využita coby garáž a sklady. Uvnitř se dodnes nachází kolejové polemost přes Moravu (31.10.10) © Michal Boček
Společný most drážky a silniční komunikace přes řeku Moravu
most přes Moravu (31.10.10) © Michal Boček
Drážka byla po mostě vedena v levé části vozovkyKomňátka (31.10.10) © Michal Boček
Trasa drážky v pohledu od vápenky k lomu. Zde za mostem přes řeku MoravuKomňátka (31.10.10) © Michal Boček
Trasa dráhy vedená na okraji zástavby BohdíkovaKomňátka (31.10.10) © Michal Boček
Trasu dráhy sleduje v souběhu místní komunikaceKomňátka (31.10.10) © Michal Boček
Vstup dráhy do lesní partie na samém okraji lomového poleKomňátka (31.10.10) © Michal Boček
V mírném stoupání dráha pokračovala k násypkám a drtiči.Komňátka (31.10.10) © Michal Boček
Základy jednoho z objektů technologie lomuKomňátka (31.10.10) © Michal Boček
Odbočná větev na lomovou výsypku
Komňátka lom (31.10.10) © Michal Boček
Liechtensteinský nebo také Knížecí lom. Zde drážka měla svůj konec. V prostoru lze dodnes nalézt několik zapomenutých pražcůKomňtáka lom (31.10.10) © Michal Boček


Použitá literatura:

Tulák po drahách č.21/2001 
Tulák po drahách č.24/2001
Úzkorozchodné dráhy a drážky na šumperském okrese - Zdeněk Gába (muzeum Šumperk 2009)
Úzkorozchodné dráhy v průmyslu a zemědělství - Zdeněk Bauer (Corona 2003)
Technické památky II (nakladatelství Libiri 2002)
Atlas drah České republiky 2006-2007 (Malkus 2006)


Text a neoznačené foto autor



Dále v sérii bylo již zpracováno:


Po úzkých kolejích 2 - průzkumná štola Naděje v Kašperských horách

Po úzkých kolejích 3 - rašelinová dráha ve Františkových Lázních

Po úzkých kolejích 4 - rudný důl Harrachov

Po úzkých kolejích 5 - břidlicový důl Staré Oldřůvky

Po úzkých kolejích 6 - úzká ve Vidnavě
 


Komentáře

2 Petr pavelek Petr pavelek | E-mail | 10. července 2017 v 23:03 | Reagovat

Dobrý den, moc pěkný článek, myslím si, že tam jsou dvě chybky. Predně vápenka je v obci Bohdíkov (ne Komnatka) a za druhé firma, která ji postavila se jmenovala Eisenstein. Petr Pavelek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama