Únor 2011

Litická úzká

21. února 2011 v 20:49 Úzkorozchodné dráhy
Litice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Na dně kaňonu Divoké Orlice pod majestátným hradem Litice nad Orlicí se již od roku 1874 těží stavební kámen, tzv. Litická žula. Tou je nazýván načervenalý biotitický granodiorit. Vlastní těžba probíhá v etážovém lomu v úbočí vrchu Chlum (603 m.n.m.) cca 500 nad obcí Litice. Kámen je zpracováván na betonářský štěrk, jehož hojně využívá místní panelárna. Dále je dodáván jako kamenivo pro železniční svršek a v neposlední řadě je zajištěn prodej i pro místní odběratele. Samotná panelárna se zabývá výrobky z předpjatého betonu ve formě mostních nosníků a prvků pro skelety hal. 
Závod není napojen na železnici vlečkou jak bývá u těchto provozů pravidlem. Hlavním důvodem jsou stísněné prostory v údolí a také přítomnost řeky, jež by si vyžádala složitou stavbu mostu. Proto zde byl zbudován unikátní dopravní systém využívající jako dopravní prostředek úzkorozchodnou drážku. Ta spojuje výrobní a skládkové plochy výrobků s překládkovou rampou stojící přes řeku v těsné blízkosti vlakového nádraží. Vykládková rampa je společná jak pro provoz panelárny, tak i zdejšího kamenolomu čemuž je uzpůsobeno její vybavení. Překládka betonových výrobků z úzkorozchodné dráhy do normálněrozchodných vozů je řešena pomocí portálového jeřábu. Štěrk z lomu putuje na překladiště pomocí pásového dopravníku jež ústí do zásobníků nad manipulační kolejí. 
K samotné drážce je třeba uvést několik zajimavostí. Drážka má docela specifický a netradiční rozchod 710 mm namísto obvyklých 600 mm. Celková délka kolejí nepřesahuje 300 metrů. Na celé trati se nachází pouze jedna výhybka dělící trať v areálu panelárny na dva směry. Přímá kolej obsluhuje manipulační prostor pod portálovými jeřáby v oblasti skládky hotových výrobků.BN30 R (40158/1961)Druhá kolej se levým obloukem o 90° odklání k výrobním halám do prostoru přesuvny. Za ní se již v prostoru hal nachází remíza lokomotiv s technickým zázemím dráhy. Vzhledem ke skutečnosti, že výrobní závod je na druhém řeky Divoké Orlice než-li překladiště, je součástí dráhy také mohutný mostní objekt s nýtovanou příhraďovou konstrukcí. Na drážce v současnosti slouží pouze jedna lokomotiva typu BN 30R (r.v.1961/v.č.40158 ČKD Praha Radotín). Ještě v roce 2004 tu sloužila další lokomotiva stejného typu BN 30R (r.v.1960/v.č.40035 ČKD Praha Radotín). Ta byla pro technickou závadu a nadbytečnost odstavena a v červenci 2007 odprodána do skanzenu Solvayovy lomy. Zde je v současnosti po kompletní renovaci opět plně provozní a rozšiřuje zde početnou flotilu kolejových vozidel. Vozidlový park dráhy doplňuje dvojice podvalníků uzpůsobených pro přepravu betonových dílců spřažených ve dvojici.
Provoz na litické drážce není nikterak pravidelný a jedná se spíše jen o nahodilé výkony podle potřeby.
situační plánek
Litice n.Orl. - dobová pohlednice na nádraží a kamenolom
Dobová pohlednice na vlakové nádraží a kamenolom v Liticích nad Orlicí
Litice n.Orl. (23.04.07) © Michal Boček
Úzkorozchodný vlak litické drážky v podání lokomotivy BN 30R (40158/1961) s dvojicí podvalníků na překládkové rampě u nádraží (23.04.2007)Litice n.Orl. (23.04.07) © Michal Boček
BN 30R (40158/1961) Litice n.Orl. (23.04.2007)Litice n.Orl. (23.04.07) © Michal Boček
BN 30 R (40158/1961) Litice n.Orl. (23.04.2007)Litice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Překládková rampa do normálněrozchodných železničních vozů společná pro kamenolom a panelárnuLitice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
A v jiném pohledu ...Litice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Pohled z dopravní plošiny jež využívá úzkorozchodná drážkaLitice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Opačný pohled dává představu o uspořádání překládkové rampyLitice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Pravotočivým obloukem se drážka dostává na most přes Divokou OrliciLitice n.Orl. (31.07.1) © Michal Boček
Most ...Litice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Jediná výhybka na celé síti, dělí drážku na dva směry. V přímém do prostoru skládkových prostor hotových výrobků, vlevo pak do remízy
Litice n.Orl. © Michal Boček
BN 30R ve své typické poloze odstavená na mostě převádějící drážku přes místní komunikaci a Divokou Orlici Litice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Ložené podvalníkové vozy s betonovými dílci odstavené na mostě přes řekuLitice n.Orl. (31.07.10) © Michal BočekLiticen.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Úzkorozchodný vlak litické úzké v celé své paráděLitice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček
Jediná zdejší lokomotiva BN 30R (40158/1961) odstavená na mostě přes OrliciLitice n.Orl. (31.07.10) © Michal Boček

stanoviště strojníka BN 30 R (31.07.10)
stanoviště strojníka BN 30 R (31.07.10)




  



















Útroby budky strojníka litické BN 30 R (40158/1961)Skanzen Solvayovy lomy (04.09.10) © Michal Boček
Původem druhý litický stroj BN 30R (40035/1960) je po celkové renovaci provozován ve skanzenu Solvayovy lomy u Bubovic Skanzen Solvayovy lomy (04.09.10) © Michal Boček
 Stejný stroj na trati lomové výletní dráhy ve skanzenu Solvayovy lomy


Text a neoznačené foto autor


Použitá literatura:

- Tulák po drahách
- Atlas drah České republiky 2006-2007 (Malkus 2006)
- www stránky http://www.uzkorozchodky.hys.cz
- www stránky www.solvayovylomy.cz
- ŽPSV a.s.
- osobní zápisky


Dále v sérii bylo již zpracováno:


Po úzkých kolejích 2 - průzkumná štola Naděje v Kašperských horách

Po úzkých kolejích 3 - rašelinová dráha ve Františkových Lázních

Po úzkých kolejích 4 - rudný důl Harrachov

Po úzkých kolejích 5 - břidlicový důl Staré Oldřůvky

Po úzkých kolejích 6 - úzká ve Vidnavě

Po úzkých kolejích 7 - lomová dráha vápenky v Komňátce

" Sedmnáctka "

17. února 2011 v 19:16 Tratě

aneb putování po trati Chrudim město - Heřmanův Městec

Rozhovice (10.10.10) © Michal Boček
Dne 11.12.2010 se uzavřela životní část trati Chrudim město - Heřmanův Městec ukrytá v jízdním řádu pod označením 017. Pardubický kraj zde od nového GVD 2010/2011 již neobjednal osobní dopravu a tak po 111 letech koleje pod masivem Železných hor osiří nadobro.   
Vznik dráhy úzce souvisí s pěstováním řepy a jejím zpracováním v místních cukrovarech. Těch tu dříve fungovalo hned několik a dráha jim zajistila celoroční bezproblémový dovoz a odvoz výrobních surovin a komodit. První vlak na 13 kilometrů dlouhé trati projel 26.09.1899. Vlastníkem dráhy se stala společnost Místní dráha Chrudimsko-holická, provoz zajišťovaly KkStB (Rakouské státní dráhy). Tento stav trval do 28.10.1918, kdy dráhu přebírají Československé státní dráhy (ČSD).
Na trati se nacházejí tři zastávky a to: Klešice (3,193), Rozhovice (5,616) a Bylany (8,151). Bylany bývaly dříve plnohodnotnou stanicí o třech kolejích do níž byla zaústěna vlečka zdejší cihelny R.Petráň, F.Kabeš a spol. Samotnou cihelnu tvořil objekt kruhové pece o 22 zavážecích komorách. Těžba hlíny probíhala západně od obce. Provoz cihelny skončil pravděpodobně v době hospodářské krize ve 30.letech. Objekty a prostory cihelny dnes využívá místní zemědělské družstvo. Redukce kolejiště stanice proběhla již před mnoha lety, kdy nejprve zmizela manipulační kolej u složiště. Ve stejné době byla kolej u skladiště částečně zkrácena na pouhou kusou. Plocha překladiště včetně koleje byla oplocena a využívána pro skladové potřeby Mostního obvodu Pardubice. Kolej byla snesena v průběhu 90.let a oplocený areál přestal být využíván.
Pravidelná osobní doprava tu byla  i přes redukce provozována až do roku 2010 narozdíl od nákladní dopravy, jež zde skončila již před léty a v poslední době byla využívána jen sporadicky pro odklonovou vozbu z Prachovic.
Poslední den provozu osobní dopravy připadl na motorový vůz 810.297-2 jež odvezl poslední tři páry spojů mezi Chrudimí a Heřmanovým Městcem. Ačkoliv vůz byl patřičně smutečně vyzdoben úplně poslední jízda osobního vlaku se uskutečnila až o den později, kdy koleje brázdil motorový vůz M262.0209.
Toho dne uspořádala společnost Junior Market s.r.o. rozlučkovou jízdu s motorovým vozem M262.0209 v relaci Heřmanův Městec - Chrudim celkem na třech párech vlaků.
schéma tratě 017
Parte
810.351-7 Heřmanův Městec (10.10.10) © Michal Boček
Os 20440 vedený vozem 810.351-7 krátce po opuštění Heřmanova Městce směřuje ke Klešicím.810.351-7 Markovice (10.10.10) © Michal Boček
810.351-7 jako Os 20443 projíždí pod dominantou obce Markovice kostelem sv.Marka810.351-7 Bylany (10.10.10) © Michal Boček
Chvilkový pobyt Os 20442 v bývalé stanici Bylany810.351-7 Rozhovice (10.10.10) © Michal Boček
810.351-7 stoupá na "horizont" mezi zastávkami Rozhovice a Klešice810.351-7 Klešice (10.10.10) © Michal Boček
Poslední paprsky Slunce ozařují Os 20406 na stoupání tratě mezi Klešicemi a Rozhovicemi

Několika snímky přiblížím také atmosféru "rozlučkového" vlaku s motorovým vozem M262.0209 pořádaného společností Junior Market dne 12.12.2010M262.0209 Klešice (12.12.10) © Michal Boček
Zvláštní vlak zastavuje na zastávce KlešiceM262.0209 Klešice (12.12.10) © Michal Boček
M262.0209 sjíždí od Rozhovic ke Klešicím.  Okolní scenérie mu dotváří hřebeny Železných hor.M262.0209 Rozhovice (12.12.10) © Michal Boček
Km 7,1 mezi Rozhovicemi a BylanyM262.0209 Bylany (12.12.10) © Michal Boček
Krajinou u Bylan projíždí M262.0209 při návratu z Chrudimi zpět do Heřmanova MěstceM262.0209 Bylany (12.12.10) © Michal Boček
Chvíle pobytu v bývalé stanici BylanyM262.0209 Markovice (12.12.10) © Michal Boček
Kostel svatého Marka v Markovicích tiše sleduje průjezd zvláštního vlaku z Chrudimi do H.Městce M262.0209 Heřmanův Městec (12.12.10) © Michal Boček
Poslední pár byl posílen o přípojný vůz Bix. Zde v km 2,2 mezi Městcem a KlešicemiM262.0209 Rozhovice (12.12.10) © Michal Boček
Poslední zastavení na zastávce v Rozhovicích. Tímto snímkem se uzavírá 111 let trvání osobní dopravy na této trati 

Jízdenky (12.12.2010)

Chrudim město - H.Městec 11.12.2010