Trať 325

1. ledna 2014 v 14:03 |  Tratě

aneb trať 27 n v původní stopě

V dnešním putování po zrušených a opuštěných tratích na území bývalého Československa zavítáme na trať Studénka - Veřovice, kterou v platném JŘ najdeme schovanou pod číslem 325. Trať s významnou osobní a nákladní dopravou je přirozenou spojnicí dvou významných tratí. Zatímco ve Studénce se napojuje na II.tranzitní koridor (Praha) Břeclav - Přerov - Ostrava, na straně druhé ve Veřovicích se setkává s podbeskydskou tratí Ostrava - Valašské Meziříčí. Pokud se však vrátime do počátků dráhy zjistíme, že tomu tak vždy nebylo. Hlavním implusem ke stavbě dráhy byla vrůstající težba kvalitního vápence v okolí Štramberka a silně se rozvíjející průmysl v Kopřivnici a Příboře. Se stavbou dráhy se započalo v červnu roku 1881 a již v prosinci téhož roku na novou dráhu vyjel první vlak. Trať spojila Studénku, Sedlnici, Skotnici, Příbor, Drnholec nad Lubinou, Kopřivnici a končila v 19 km vzdáleném Štramberku. K vlastnímu prodloužení a napojení na podbeskydskou magistrálu do Veřovic došlo až v roce 1896.
Toliko ke vzniku dráhy. Ač by se mohlo zdát, že vývoj dráhy propojením tratí 270 a 323 skončil není tomu tak. Už při pohledu do historické a současné mapy je na první pohled patrné, že dnešní vedení tratě se ve dvou místech silně odlišuje od původního trasování. V průběhu let byla trať na dvou místech přeložena do nové polohy. Prvním takovým je úsek Studénka - Sedlnice přeložený díky stavbě mošnovského letiště v padesátých letech. Druhým přeloženým místem je úsek mezi Příborem - Kopřivnicí, kdy nová trasa v napřímené poloze zcela míjí Drnholec nad Lubinou. Dnes bych se zaměřil na prvně zmiňovanou přeložku, která je díky zachování četných pozůstatků i dnes pro návštěvu velmi atraktivní.
Po příjezdu do Studénky nás uvítá moderně řešená výpravní budova z roku 2002. V historii stanice se jedná již o třetí staniční budovu. První z roku 1847 byla pro svůj havarijní stav v roce 1986 zbourána a nahrazena měla být velkoryse pojatou budovou, která však nebyla nikdy zcela dokončena. Z navrhované stavby se stihlo postavit pouze jedno křídlo a pro nedostatek finančních prostředků byly další práce v roce 1990 zastaveny. Tento provizorní stav, kdy v objektu chybělo jakékoliv zázemí pro cestující vyřešila až stavba II.tranzitního koridoru. V rámci ní se rozestavěná budova dosti citelně přestavěla a rozšířila o chybějící druhé křídlo a odbavovací vestibul.
Za prvními pozůstatky bývalé dráhy je třeba vyrazit na svinovské zhlaví do míst, kde kolejiště kříží úrovňový železniční přejezd. Zde měla svůj počátek námi popisovaná místní dráha Studénka - Štramverk/Veřovice. V těsné blízkosti přejezdu nás vítá původní výpravní budova dráhy z roku 1881 se zachovalým nápisem Studénka místní nádraží. Za přejezdem začíná rozsáhlé předávkové kolejiště místní dráhy včetně provozního zázemí v podobě dílen a výtopny. Kolejiště se dnes využívá i nadále pro deponaci vozů z velké části pro potřeby vápenky ve Štramberku. Strojová stanice je již několik let opuštěná a podléhá silné devastaci. Bývalá trať se pravotočivým obloukem proplétá předávacím kolejištěm a na sedlnickém zhlaví vstupuje na soustavu inundačních mostů přes zátopové území ředy Odry. První z nich se nachází ještě před krajní výhybkou ( po přestavbě a rozšíření kolejiště v letech 1917-1918 ) a tvoří jej dva samostatné mosty o třech polích každý pro jednu kolej. Na něj v zápětí navazují další dva jednokolejné mosty. První o pěti polích s příhraďovou mostovkou přes Odru, druhý o šesti polích přes zátopovou oblast. Za mostem následovalo úrovňové křížení s polní cestou s dosud zachovanými fragmenty v podobě výstražných křížů. Dále těleso pokračuje v přímém směru mezi rybníky Kačák a Kotvice a vytváří tak jejich přirozenou hráz. Na ní a v jejím okolí lze dosud nalézt velké množství vysloužilých betonových pražců. U krmných sil na konci hráze se těleso odklání vpravo přes kamennou propust a listnatým lesem v protisměrných obloucích vystoupá až na úroveň bývalé zastávky Albrechtičky. Ta se nacházela u křížení se silnicí Albrechtičky - Nová Horka. Dnes po ní již nenajdeme žádné stopy. Dráha dále pokračovala mezi poli takřka v přímém směru. Těleso dnes využívá účelová komunikace místního družstva a správy letiště. Po asi kilometru chůze je těleso přehrazeno plotem, ohraničující prostor mošnovského letiště. V těchto místech také veškeré stopy po dráze končí. Pláň byla rozorána a přetnuta přistávací a vzletovou dráhou. Abychom mohli pokračovat dále k Sedlnicím, je třeba se vydat vpravo podél oplocení. Po kilometru a půl se dostáváme do míst pokračování tělesa. V těchto místech bylo možné ještě v nedávné době narazit na kolejový svršek využívající těleso původní tratě sloužící pro potřeby mošnovského letiště. Bohužel v souvislosti s rozšiřováním a modernizací odbavovacího terminálu s jeho následným napojením na nové komunikace včetně výstavby nové železniční trati došlo k likvidaci této části. První pozůstatky tak dnes nalezneme až u křížení se silnicí č.II/464 Nová Horka - Skotnice. Zde je dosud zachován železniční přejezd včetně kolejového svršku. Za ním následuje sypané zarážedlo a dosud nesnesená část vlečky letiště v původní stopě bývalé dráhy. Po levé straně mineme rozlehlý areál skladovacího zařízení pohonných hmot. Vpravo pak za areálem obalovny současnou stanici Sedlnice v odsunuté poloze. Krajní výhybkou napojující sklady na dnešní přeloženou 325 jsme v místech, kde končí/začíná sedlnická přeložka.

.
Objekt staniční budovy místní dráhy Studénka - Štramberk
Předávací kolejiště místní dráhy dosud slouží k deponaci vozů vesměs pro štramberskou trať.
Remíza lokomotiv pro potřeby místní dráhy, v pozdějších letech rozšířena o další zázemí a stání.
Těleso v původní stopě je sjízdné až po krajní výhybku předávacího kolejiště ležící za prvním inundačním dvojmostem.
Pražcová zábrana odděluje sjízdnou a vyloučenou kolej.
Pohled od výměny č.126 na původní dráhu do Štramberka, překračující v těchto místech zátopové území řeky Odry pomocí soustavy inundačních mostů.
První most o pěti polích s příhraďovou mostovkou nad tokem Odry.
Ocelová příhraďová konstrukce nad řekou Odrou.
Druhý z mostů překračující zátopové území je tvořen 6-ti poli.
Na konci mostního objektu v úrovni bývalého přejezdu kolejový svršek definitivně končí.
Pohled na mosty od Štramberka.
Těleso je dále využíváno jako účelová komunikace místního rybářského svazu.
Násep dráhy tu tvoří přirozenou hráz rybníků Kotvice (vlevo) a Kačák (vpravo)
Kamenný mostek přes napájecí náhon v těsném sousedství rybníka Kotvice.
Těleso dále v protisměrných obloucích a za vydatného stoupání se pomalu přiklání k zástavbě Albrechtiček .
Také v tomto úseku těleso využívá účelová komunikace.
Bývalý železniční přejezd se silnicí Albrechtičky - Nová Horka a prostor bývalé zastávky Albrechtičky.
Za přejezdem těleso v přímém směru pokračuje mezi poli ...
... a pozvolna se stáčí až u oplocení vzletové a přistávací dráhy ostravského letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Zde zároveň veškeré pozůstatky dráhy končí. Pro přístup k navazujícímu úseku za letištěm je třeba se vydat vpravo okolo oplocení.
Zrekultivovaná plocha někdejšího letištního překladiště a bývalé stanice Sedlnice dnes ani nedává tušit, že tudy vedla bývalá dráha do Štramberka. Jediným vodítkem tak zůstává průsek mezi stromy v prostředku snímku.
Totožný pohled jen o několik desítek metrů blíže k Sedlnicím. V místě křížení se silnicí II/464 u Sedlnice je dosud zachován kolejový svršek.
...
Prakticky hned za přejezdem začíná dosud provozovaná část bývalé dráhy sloužící jako odstavná a manipulační kolej místních skladů státních hmotných rezerv.
...
.
Na tomto záběru je patrné původní trasování dráhy v přímém směru v pohledu směrem k Příboru. Vpravo se na původní trať napojuje přeložka z roku 1959, vlevo pak vlečka státních hmotných rezerv.

Použitá literatura a zdroje:

 


Komentáře

1 Vojta Gášek Vojta Gášek | 3. ledna 2014 v 22:18 | Reagovat

Ve Studénce na místním jsem si dneska všiml že došlo k likvidaci šturců u bývalé vozovky a překladiště (stávaly tam dlouho dvouosé uhláky).

Jinak v depu, ta cihlová budova - původní remíza, sloužila pro provádění MM prohlídek a větších oprav, dvoukolejná remíza sloužila pro odstavování a M0 prohlídky, dřív měla ještě přístavbu pro motorový vůz, později se to přebudovalo na kanceláře a sociální zázemí

2 David David | E-mail | 7. srpna 2016 v 2:35 | Reagovat

Moc pěkné zpracované. Mám ty místa rád jelikož máme rodinnou chatu na "Cihelňáku” což je chatová osada pár metrů u bývalé zastávky Albrechtičky na zrušené trati 27. A zajímalo by mě pokud někdo ví, když se budovala tato trať, tak jestli hráz mezi rybníky Kačákem a kotvicí už byla dříve nebo vznikla a byla vysypána až při stavbě trati. A druhá věc podobného charakteru, kduz se opustila hráz a vnorila se do lesa kde se zvedala k výše zmiňované zastávce Albrechtičky tak jestli tam dříve obsluzna cesta byla nebo byl průsek lesem vytvořen až při stavbě.
Díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama