Duben 2014

Trať s příchutí břidlice (2)

30. dubna 2014 v 0:24 Tratě

Část druhá: Břidlice, břidlice a zase jenom břidlice ...

Plánované zastavení osobní dopravy na trati č.314 mezi Opavou a Jakartovicemi dalo podnět ke vzniku krátkého pojednání o této zajímavé dráze a jejím blízkém okolí.
Druhá část nás zavede na traťový úsek mezi Jakartovice a Svobodné Heřmanice. Ten je na rozdíl od sneseného úseku mezi Heřmanicemi a Horním Benešovem dosud provozován byť pouze v režii nákladních vlaků. A právě zdejší nákladní doprava velmi úzce souvisí s břidlicí. Společnost Revlan s.r.o. Horní Benešov nakládá ve Svobodných Heřmanicích do železničních vozů rozemletou břidlici ve formě posypu z okolních těžebních lokalit. Ta směřuje k zákazníkovi přes Slovensko na Ukrajinu do zpracovatelského závodu. V případě zvýšené nakládky se díky stísněným poměrům na svobodoheřmanickém nádraží nakládá také v Mladecku. Vlaky jsou zaváděny zpravidla dvakrát do týdne. Obsluhu provádí ČDCargo stroji řady 742 z opavského pracoviště.
Jak nadpis napovídá, zdejší kraj je s břidlicí a jejím zpracováním nerozlučně spjat již po několik staletí. V těsném sousedství tratě lze narazit na několik významných lokalit těžby a to těžených jak povrchovým tak hlubinným způsobem. Tu nejzámější ležící takřka hned vedle kolejí nalezneme v samém sousedství svobodoheřmanické stanice. Jde o známý zatopený lom "Šífr" vyhledávaný díky své průzračné vodě především mezi vyznavači potápění. Samotný lom zaujme už jen svou velikostí, která dosahuje 500 m na délku, 110 m na šířku. Hloubka zátopu v některých místech dosahuje až 36 metrů! Pro bližší informace doporučuji navštívit webové stránky http://sifr.cz/sh.html. Další významnou lokalitu nalezneme jen tři kilometry jižním směrem. Při západním okraji Jakartovic se do výšky 482 m.n.m. vypíná kopec Doubrava s četnými pozůstatky povrchové těžby štípatelných břidlic. Ta zde probíhala již před rokem 1950 a znovu se ložisko zpřístupňovalo kolem roku 1990. Tehdy se v rámci geologického průzkumu začala razit průzkumná štola Hermína, která měla stará ložiška na Doubravě podfárat. Razící práce začaly v roce 1991. K dopravě vytěžené hlušiny se využívala úzkorozchodná drážka o rozchodu 600 mm. Během prosince 1992 však byly práce přerušeny a s další ražbou se již nepokračovalo. Na štole bylo vyraženo celkem 412 m chodeb z plánovaných 840 m. Štola má profil 2,5 x 2,3 m a je ražena takřka v přímém směru v hloubce 28 m pod povrchem.
Zakonzerované důlní dílo bylo následně vyklizeno. Z podzemí bylo vyvezeno veškeré rozvodné a technologické zařízení, včetně kolejí úzkorozchodné dráhy. Zázemí na povrchu bylo beze zbytku demontováno vyjma stožárové trafostanice, která dosud stojí před vjezdovou bránou. V posledních letech probleskují informace o její definitvní likvidaci v rámci vyhlášky o zabezpečení starých a opuštěných důlních děl.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, osobní doprava mezi Jakartovicemi a Svobodnými Heřmanicemi je již několik let minulostí. Po sérii omezení, kdy v dotčeném úseku zůstaly zavedeny pouze dva páry víkendových spojů, došlo s koncem platnosti GVD 2004/2005 k úplnému zastavení osobní dopravy. Stalo se tak 10.prosince 2005
Setkat se s osobním vlakem na svobodoheřmanickém nádraží tak lze již pouze při jízdách zvláštních vlaků. Z těch významnějších lze vzpomenout oslavy 120 let dráhy konané v roce 2012, kdy kolejnice přebrušoval historický motorový vůz M131.1454 "Hurvínek". V říjnu 2010 sem zavítal zvláštní vlak internetového portálu Želpage tvořený soupravou motorového vozu 810.009 a přívěsného vozu Bdtax.

Další části reportu o "Jakartovické lokálce" naleznete na níže uvedených odkazech:

Část druhá: Břidlice, břidlice a zase jenom břidlice
Část třetí: Vláčkem motoráčkem do Jakartovic (připravuje se)
Část čtvrtá: Poslední víkend (připravuje se)


Úvodní snímek nás zavádí do závěrečné dekády osobní dopravy do Svobodných Heřmanic. Nezbytná směrová tabule na bočnici motorového vozu dává jasně na jevo kam budeme dále směřovat ...
Motorový vůz 810.069-5 právě přijel s Os 23404 do Svobodných Heřmanic (27.8.2005)
Po chvilce oddechu se vydá na zpáteční cestu do Opavy jako osobní vlak 23405
Současný provoz na heřmanickém úseku tratě 314 zachycuje tento snímek. Lok. 742.273-6 společnosti ČD Cargo stoupá s prázdnými vozy k nakládce do Svobodných Heřmanic. Krajině v těchto místech dominuje kostel Panny Marie v Bratříkovicích (11.8.2011)
Stísněné poměry heřmanické stanice vyžadují složitý posun s vozy (11.8.2011)
Výměna prázných vozů za ložené byla ukončena. Probíhá polepení vozů vozovými průvodkami, zkouška brzdy a "manipulák" se zanedlouho vydá na zpáteční cestu do Opavy (11.8.2011)
Pozdní únorové Slunce zastihlo lok. 742.272-8 při cestě do Heřmanic pro zátěž v těsné blízkosti "Šífru" (6.2.2014)
742.272-8 vyčkává na svobodoheřmanickém nádraží času odjezdu s loženými vozy do Mladecka. Zde je vymění za prázdné a vrátí se zpět.
Odjezd !!! Soupravu hned za stanicí čeká 32%° klesání do údolí Heřmanického potoka
Již za soumraku vyváží "Kocour" soupravu prázdných vozů Rils k Heřmanicím (6.2.2014)
Snímkem motorového vozu 810.009-1 se přeneseme do října 2010, kdy do Svobodných Heřmanic zavítal zvláštní vlak internetové portálu Želpage. Souprava v mlze, jež by se dala krájet právě zdolává závěrečné 32%° stoupání u "Šífru"
Návrat zvláštního vlaku z Heřmanic zachytil objektiv fotoaparátu před dopravnou Jakartovice (9.10.2010)
Zajímavá provozní situace nastala v Jakartovicích, kde došlo k objíždení přívěsného vozu.

Další série snímků nás zavede do blízkého okolí heřmanické lokálky, které nese četné stopy po těžbě a zpracování břidlice.

"Šífr" - zatopený lom po těžbě břidlic u Svobodných Heřmanic. Díky svému zasazení v krajině a průzračné vodě patří k vyhledávanému turistickému cílu nejen v letním období
Odtěžený odval břidlice nás zavádí na kopec Doubrava u Jakartovic. V minulosti zde probíhala rozsáhlá povrchová těžba štípatelných břidlic v několika jámových lomech.
Některé z nich po ukončení těžby zaplavila voda ...
.
U lomů je možné narazit kromě odvalů také na četné zakládky odpadní suroviny
Protikladem poválečné povrchové těžby na Doubravě je novodobé průzkumné důlní dílo Hermína z roku 1991
Štola o profilu 2,5 x 2,3 m je ražena takřka v přímém směru v délce 412 m
Poruchová místa jsou vystužena hajcmany
Většina technologického zařízení štoly byla bohužel již demontována
.
Na počvě chodby jsou dosud patrné pozůstatky po důlní železnici
.
Zázemí dráhy - dílna a depo
.
.
Na čelbě štoly narazíme na datum 20.3.1992, které označuje ukončení razících prací ...

Text a foto Michal Boček

Použitá literatura:
- 120 let trati Opava - Svobodné Heřmanice - Horní Benešov (Opavský železniční klub 2014)
- Atlas drah 2006/2007
- K-report - internetové diskuzní fórum
- osobní poznámky



Trať s příchutí břidlice

30. dubna 2014 v 0:23 Tratě

Část první: cestou necestou do Horního Benešova

Plánované zastavení osobní dopravy na trati č.314 mezi Opavou a Jakartovicemi dalo podnět ke vzniku krátkého pojednání o této zajímavé dráze a jejím blízkém okolí.
První plány na spojení Opavy s Horním Benešovem pocházejí z roku 1883. Během roku 1890 získala společnost KFNB (Kaiser Ferdinand Nordbahn) koncesi k výstavbě dráhy. S vlastní výstavbou se započalo v roce 1891 a stavebně dokončena byla již v květnu 1892. Zahájení provozu se uskutečnilo jízdou slavnostního vlaku dne 29.6.1892
O rentabilnosti provozu dráhy se za dobu existence rozhodovalo několikrát. První úvahy o jejím zrušení se datují do let 1965 - 1966, kdy kromě celkové ztrátovosti provozu přišla na pořad dne také obnova hlubinné těžby rud v Horním Benešově. Blízkost dobývacího prostoru k tělesu dráhy a jeho plánované rozšiřování v dalších letech i pod trasu dráhy významně zvýšovalo riziko ohrožení bezpečnosti provozu vlivem působení důlní činnosti. Zvažovaná přeložka tratě, která by situaci vyřešila byla však pro svoji finanční náročnost zamítnuta. Důlní propady v těsném sousedství hornobenešovské stanice se nakonec staly pro dráhu osudnými. K 6.4.1970 byl provoz mezi Svobodnými Heřmanicemi a Horním Benešovem s definitivní platností zastaven. Trať byla ukončena zarážedlem v km 25,3 na hornobenešovském zhlaví stanice Svobodné Heřmanice. Kolejový svršek na zrušeném úseku byl snesen až v roce 1981 v rámci generální obnovy svršku na zbývajícím úseku mezi Svobodnými Heřmanicemi a Opavou.
Další vlna omezování osobní dopravy na hornobenešovské trati přišla na začátku 21.století. Po postupné redukci provozu v koncovém úseku mezi Jakartovicemi a Svobodnými Heřmanicemi jen na víkendové dva páry vlaků, došlo k 11.12.2005 k úplnému zastavení dopravy. Koncovou stanicí pro všechny vlaky se tak nově staly Jakartovice vzdálené od Opavy dvacetjedna kilometrů. Ovšem ani tento stav nezůstal konečný. Z rozhodnutí Moravskoslezského kraje ze dne 27.2.2014 bylo odsouhlaseno nákladnou osobní dopravu plně nahradit autobusy s mimořádnou změnou jízdního řádu k začátku června téhož roku. 6.4.2014 tak na trať naposledy vyjely osobní vlaky. Nákladní doprava zůstala zachována v celé sjízdné části dráhy. Hlavní přepravovanou komoditou zůstává i nadále břidlicová drť, kterou společnost Revlan nakládá ve Svobodných Heřmanicích a dřevní hmota v nakládkovém prostoru v Mladecku.

.
Zarážedlo ve Svobodných Heřmanicích, oddělující provozovanou a zrušenou část dráhy.
.
Celkový pohled na svobodoheřmanickou stanici od Horního Benešova
Těleso vstupuje do lesa, ze kterého se vynoří až u osady Bělidlo. V celé délce je využíváno coby lesní cesta
.
Jeden ze zářezů v první polovině "Dolního lesa"
Dochovaných kamenných propustků najdeme v dotčeném úseku velmi málo
.
.
NB - zkratka Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) na jednom z mnoha zachovaných kamenů v blízkosti dráhy
Km 27.5
Lesní část dráha opouští dlouhým náspem s výhledy na bývalou sopku Velký Roudný
.
Krátký zářez nad osadou Bělidlo v pohledu k Hornímu Benešovu ...
... a zpět ke Svobodným Heřmanicím
Dochované kamenné opěry propustku nad Bělidlem
.
V této části kříží těleso několik ohradníků místních pastvin dobytka
.
Partie na osadou Bělidlo dosud zdobí četné hektokilometrovníky
Ocelová těžní věž dolu Obránců Míru dává tušit, že Horní Benešov již není daleko
Km 28.9
Km 29.1
Km 29.5
Průchod tělesa poddolovaným územím u Horního Benešova
Vjezd do bývalé stanice v Horním Benešově
Objekt bývalé lokomotivní remízy
.
V remíze a jejím nejbližším okolí lze dosud nalézt kolejnice
Výpravní budova (vpravo) a budova drážních bytů hornobenešovské stanice
Bývalá výpravní budova ani po rozsáhlé rekonstrukci na byty nezapře svůj původní vzhled
Původní staniční skladiště dnes využívá pro své účely místní kovošrot
Z tisku ...

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU NAHRADÍ TŘIKRÁT LEVNĚJŠÍ AUTOBUSY

Provoz pravidelných osobních vlakových linek na trati mezi Opavou a Jakartovicemi, který doposud dotoval Moravskoslezský kraj, v dubnu tohoto roku končí. Rozhodli o tom dnes (27. 2.) krajští zastupitelé. Důvodem je nevytíženost a velká ztrátovost trati. Dosavadní vlakové spoje, které využívá pouze hrstka cestujících, nahradí autobusy, jejichž provoz je zhruba třikrát levnější. Nákladní doprava zůstává zachována.
"Efektivita spojení mezi Opavou a Jakartovicemi je v současné době pouze pětiprocentní. Ve vlacích většinou nesedí ani desítka cestujících a kraj tak podle analýz na jedné jízdence prodělá přibližně 500 korun, což pro nás představuje roční ztrátu přes osm milionů korun," říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík. Dodává, že návrh na zrušení železničních spojů i jízdní řády autobusů, které nahradí drážní dopravu, byly projednány se starosty dotčených obcí.
Jednokolejná trať Opava východ - Jakartovice s devíti zastávkami je dlouhá 20,826 kilometru zajišťuje dopravní spojení mezi Jakartovicemi Mladeckem, Litultovicemi, Dolními Životicemi, Štáblovicemi, Slavkovem u Opavy, Oticemi a městskou části Opavy Kylešovice s Opavou.
Moravskoslezský kraj bude o dalším osudu trati Opava - Jakartovice nadále jednat. "Pečlivě zvážíme všechny možné varianty. Jednou z nich je například možnost provozu turistických vlaků, které by zde jezdily o víkendech," dodává náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík.

Použitá literatura:
- 120 let trati Opava - Svobodné Heřmanice - Horní Benešov (Opavský železniční klub 2014)
- Atlas drah 2006/2007
- K-report - internetové diskuzní fórum
- osobní poznámky

Doteky jara na Králicku

13. dubna 2014 v 0:07 Tratě
Pod názvem "Sněžnický motoráček" se dne 29.3.2014 uskutečnil již druhý ročník jízd zvláštních vlaků na podjesenických tratích v okolí Králík. Po celý den brázdila zdejší koleje souprava dnes již legendárních motorových vozů řady M262.1 s dvojicí vozů Bix z majetku Klubu železničních cestovatelů (KŽC). Dvojice motorových vozů M262.1117 a M262.1168 absolvovala trasu mezi Hanušovicemi, Dolní Lipkou a Králíky celkem čtyřikrát. Na prvním ranním spoji v relaci Šumperk - Hanušovice - Dolní Lipka bylo možné na čele soupravy spatřit také nový přírůstek do řad kolejových vozidel společnosti KŽC Doprava - lok. T478.2065
"Berta" známější spíše pod označením 749.259-8 ještě v minulém roce brázdila koleje s osobními vlaky pod hlavičkou Českých drah na Olomoucku a Jesenicku. U ČD a.s. absolvovala poslední výkon 29.4.2013 při nápěťových výlukách na trati 301, následně byla odstavena a výnosem k 14.6.2013 zrušena. Ke společnosti KŽC přešla začátkem roku 2014.
Její nasazení na "Sněžnickém motoráčku" nebylo náhodné. Společně s ostatními vozidly KŽC se po skončení sobotní akce na Králicku měla v neděli převést do svého nového působiště v Lysé nad Labem a to formou placeného fotovlaku. Bohužel technická závada v motorové části zapříčinila její návrat zpět do šumperského depa ještě v sobotní podvečer k vykonání opravy. Její přesun do Lysé se tak odložil na neurčito a dle původních propozic pokračovaly do Čech pouze motorové vozy. Nedělní odjezd z noční deponace vozidel v Dolní Lipce byl v dopoledních hodinách okořeněn jízdou sólo vozu M262.1117 do Štítů a zpět. Umožnil tak případným zájemcům svezení se po jinak provozně opuštěném úseku (pouze nákladní doprava) mezi Mlýnickým Dvorem a Štíty. Osobní doprava tu byla z rozhodnutí Pardubického kraje zastavena.

S patřičnou zvukovou kulisou projíždí souprava "Sněžnického motoráčku" krajinou u Bartoňova
"Berta" T478.2065 společně s vozy M262.1117 a M262.1168 vjíždí do stanice Bohdíkov
V mlžném závoji u Podlesí
.
Souprava se blíží ke stanici Červený Potok
Mezi Červeným Potokem a Prostřední Lipkou
Jeden z posledních traťových oblouků před Dolní Lipkou
T478.2065 se vyhřívá v Dolní Lipce
Dvojice motorových vozů M262.1117 + M262.1168 opouští cestou do Dolní Lipky zástavbu Králík
Nad Prostřední Lipkou
U Červeného Potoka
Rozlehlé pastviny u Podlesí
Absence staničního skladiště v Podlesí dala vzniknout tomu snímku se soupravou "Sněžnického motoráčku"
Pohoří Králického Sněžníku v pohledu od Červeného Potoka
Mimoúrovňové křížení dráhy se silnicí Červený Potok - Dolní Morava
Před stanicí Červený Potok
Horní Lipka
Návrat soupravy z Hanušovic do Dolní Lipky. Hanušovickém zhlaví zdejší stanice dosud zdobí funkční mechanické závory
Pod kamenným nadjezdem v Králíkách
Neplánovaný návrat "Berty" T478.2065 zpět do Šumperka. Zde zachycena na čele posledního podvečerního obratu do Hanušovic ve skalním zářezu u Podlesí
Na závěr snímek zachycující znovuobnovenou osobní dopravu na trati 025 mezi Dolní Lipkou a Hanušovicemi. Zde v podání motorového vozu 841.017-7 v čele Os 20527 nedaleko zastávky v Prostřední Lipce.

Text a foto Michal Boček

Jarní Tovačovka

7. dubna 2014 v 22:26 TOVAČOVKA
S příchodem jara nastává každoroční rituál, kdy se začíná probouzet až na pár vyjímek jinak provozně opuštěná trať z Kojetína do Tovačova. Ne jinak tomu je i v letošním roce. Po sérii jízd pracovních vlaků při demontáži a následném znovupoložení I.staniční koleje v Tovačově následovaly začátkem dubna kontrolní jízdy mající vazbu na znovuoživení vozby štěrkopísku po zimní odstávce. V rámci nich byl doplněn traťový inventář návěstních značek a to zejména v úseku nákladiště Lobodice - nákladiště Tovačov. Doslova " jako houby po dešti" vyrostly hned na několika místech v dotčeném úseku rychlostníky a pískáčky. Na mostních objektech přes říčku Valová a Blata byly osazeny výstražné tabulky upozorňující na zúžený průjezdný profil.

Nový pískáček vyrostl takřka naproti staniční budově v Tovačově v místech, kde býval vodní jeřáb.
Km 10,5 a nově osazený rychlostník hodnoty "40"
Na mostě přes říčku Blatu byly osazeny výstražné tabulky.
.
Další rychlostník "40" se vrátil po letech do km 10,1 , kde doplnil protisměrnou "50"
Další nový přírůstek rychlostníku se objevil v km 8,3 před hláskou Skašov s hodnotou "40"
Km 7,7 na výjezdu z nákladiště Lobodice nově s rychlostníkem hodnoty "50"
Ve směru od Kojetína s hodnotou "40"
Podobně jako na mostním objektu přes Blatu u Tovačova, tak i na mostu přes Valovou u Polkovic byly osazeny výstražné tabulky