Trať s příchutí břidlice

30. dubna 2014 v 0:23 |  Tratě

Část první: cestou necestou do Horního Benešova

Plánované zastavení osobní dopravy na trati č.314 mezi Opavou a Jakartovicemi dalo podnět ke vzniku krátkého pojednání o této zajímavé dráze a jejím blízkém okolí.
První plány na spojení Opavy s Horním Benešovem pocházejí z roku 1883. Během roku 1890 získala společnost KFNB (Kaiser Ferdinand Nordbahn) koncesi k výstavbě dráhy. S vlastní výstavbou se započalo v roce 1891 a stavebně dokončena byla již v květnu 1892. Zahájení provozu se uskutečnilo jízdou slavnostního vlaku dne 29.6.1892
O rentabilnosti provozu dráhy se za dobu existence rozhodovalo několikrát. První úvahy o jejím zrušení se datují do let 1965 - 1966, kdy kromě celkové ztrátovosti provozu přišla na pořad dne také obnova hlubinné těžby rud v Horním Benešově. Blízkost dobývacího prostoru k tělesu dráhy a jeho plánované rozšiřování v dalších letech i pod trasu dráhy významně zvýšovalo riziko ohrožení bezpečnosti provozu vlivem působení důlní činnosti. Zvažovaná přeložka tratě, která by situaci vyřešila byla však pro svoji finanční náročnost zamítnuta. Důlní propady v těsném sousedství hornobenešovské stanice se nakonec staly pro dráhu osudnými. K 6.4.1970 byl provoz mezi Svobodnými Heřmanicemi a Horním Benešovem s definitivní platností zastaven. Trať byla ukončena zarážedlem v km 25,3 na hornobenešovském zhlaví stanice Svobodné Heřmanice. Kolejový svršek na zrušeném úseku byl snesen až v roce 1981 v rámci generální obnovy svršku na zbývajícím úseku mezi Svobodnými Heřmanicemi a Opavou.
Další vlna omezování osobní dopravy na hornobenešovské trati přišla na začátku 21.století. Po postupné redukci provozu v koncovém úseku mezi Jakartovicemi a Svobodnými Heřmanicemi jen na víkendové dva páry vlaků, došlo k 11.12.2005 k úplnému zastavení dopravy. Koncovou stanicí pro všechny vlaky se tak nově staly Jakartovice vzdálené od Opavy dvacetjedna kilometrů. Ovšem ani tento stav nezůstal konečný. Z rozhodnutí Moravskoslezského kraje ze dne 27.2.2014 bylo odsouhlaseno nákladnou osobní dopravu plně nahradit autobusy s mimořádnou změnou jízdního řádu k začátku června téhož roku. 6.4.2014 tak na trať naposledy vyjely osobní vlaky. Nákladní doprava zůstala zachována v celé sjízdné části dráhy. Hlavní přepravovanou komoditou zůstává i nadále břidlicová drť, kterou společnost Revlan nakládá ve Svobodných Heřmanicích a dřevní hmota v nakládkovém prostoru v Mladecku.

.
Zarážedlo ve Svobodných Heřmanicích, oddělující provozovanou a zrušenou část dráhy.
.
Celkový pohled na svobodoheřmanickou stanici od Horního Benešova
Těleso vstupuje do lesa, ze kterého se vynoří až u osady Bělidlo. V celé délce je využíváno coby lesní cesta
.
Jeden ze zářezů v první polovině "Dolního lesa"
Dochovaných kamenných propustků najdeme v dotčeném úseku velmi málo
.
.
NB - zkratka Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) na jednom z mnoha zachovaných kamenů v blízkosti dráhy
Km 27.5
Lesní část dráha opouští dlouhým náspem s výhledy na bývalou sopku Velký Roudný
.
Krátký zářez nad osadou Bělidlo v pohledu k Hornímu Benešovu ...
... a zpět ke Svobodným Heřmanicím
Dochované kamenné opěry propustku nad Bělidlem
.
V této části kříží těleso několik ohradníků místních pastvin dobytka
.
Partie na osadou Bělidlo dosud zdobí četné hektokilometrovníky
Ocelová těžní věž dolu Obránců Míru dává tušit, že Horní Benešov již není daleko
Km 28.9
Km 29.1
Km 29.5
Průchod tělesa poddolovaným územím u Horního Benešova
Vjezd do bývalé stanice v Horním Benešově
Objekt bývalé lokomotivní remízy
.
V remíze a jejím nejbližším okolí lze dosud nalézt kolejnice
Výpravní budova (vpravo) a budova drážních bytů hornobenešovské stanice
Bývalá výpravní budova ani po rozsáhlé rekonstrukci na byty nezapře svůj původní vzhled
Původní staniční skladiště dnes využívá pro své účely místní kovošrot
Z tisku ...

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU NAHRADÍ TŘIKRÁT LEVNĚJŠÍ AUTOBUSY

Provoz pravidelných osobních vlakových linek na trati mezi Opavou a Jakartovicemi, který doposud dotoval Moravskoslezský kraj, v dubnu tohoto roku končí. Rozhodli o tom dnes (27. 2.) krajští zastupitelé. Důvodem je nevytíženost a velká ztrátovost trati. Dosavadní vlakové spoje, které využívá pouze hrstka cestujících, nahradí autobusy, jejichž provoz je zhruba třikrát levnější. Nákladní doprava zůstává zachována.
"Efektivita spojení mezi Opavou a Jakartovicemi je v současné době pouze pětiprocentní. Ve vlacích většinou nesedí ani desítka cestujících a kraj tak podle analýz na jedné jízdence prodělá přibližně 500 korun, což pro nás představuje roční ztrátu přes osm milionů korun," říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík. Dodává, že návrh na zrušení železničních spojů i jízdní řády autobusů, které nahradí drážní dopravu, byly projednány se starosty dotčených obcí.
Jednokolejná trať Opava východ - Jakartovice s devíti zastávkami je dlouhá 20,826 kilometru zajišťuje dopravní spojení mezi Jakartovicemi Mladeckem, Litultovicemi, Dolními Životicemi, Štáblovicemi, Slavkovem u Opavy, Oticemi a městskou části Opavy Kylešovice s Opavou.
Moravskoslezský kraj bude o dalším osudu trati Opava - Jakartovice nadále jednat. "Pečlivě zvážíme všechny možné varianty. Jednou z nich je například možnost provozu turistických vlaků, které by zde jezdily o víkendech," dodává náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík.

Použitá literatura:
- 120 let trati Opava - Svobodné Heřmanice - Horní Benešov (Opavský železniční klub 2014)
- Atlas drah 2006/2007
- K-report - internetové diskuzní fórum
- osobní poznámky
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama