Říjen 2014

Štola č.1

17. října 2014 v 17:50 Úzkorozchodné dráhy
Jáchymov - město, které je již po několik staletí spojeno s hornickou činností. Těžba stříbra, barevných kovů a v neposlední řadě uranu zanechala v krajině nesmazatelný odkaz. Všudypřítomné haldy, odvaly, štoly a důlní objekty dotvářejí kolorit města a jeho okolí. Krajina Krušných hor je důlními díly provrtaná jako ementál. Jen v okolí Jáchymova uvádějí tabulky na 1100 km chodeb ! Nejvýznamnějším pozůstatkem těžby rud i nadále zůstává jedna z nejstarších šachet revíru Jáchymovských dolů - Důl Svornost. Ten je pod tímto názvem zmiňován již v roce 1530 a do dnešních dnů zůstal jako jediný v provozu, byť s novým posláním. V hloubce přes 500 m byly při těžbě objeveny vydatné prameny radonové vody s blahodárnými léčebnými účinky. Po ukončení těžby uranu přešel důl v roce 1964 do majetku jáchymovských lázní, které zajišťují jeho chod, údržbu a čerpání radonových vod.
Rozmach těžby uranových rud pro potřeby zbrojního programu SSSR vedl k rozsáhlým průzkumným pracím v jáchymovském revíru tehdejšími Jáchymovskými doly. K nim patří i průzkumné důlní dílo štola č.1 zaražená v těsné blízkosti jámy Svornost na samém okraji zástavby města. Razit se začalo 1.7.1952 a čelby ve vzdálenosti 230 m od portálu bylo dosaženo 1.9.1952. Výjma této hlavní chodby ražené takřka v přímém směru, bylo provedeno i několik rozrážek do různých směrů. Ve vzdálenosti 178 m od ústí je jednou z nich i 50 m dlouhá sledná chodba trasovaná jižním směrem k jámě Svornost. Na samém konci ústí do vydobytých prostor stříbrnosné žíly Evangelist z 15. a 16.století. Ražba štoly v této části ustala 1.12.1953 a dá se říci, že tím zároveň skončila i veškerá další činnost na tomto díle. Průzkum neprokázal žádné těžitelné zásoby rud a dílo bylo opuštěno.
V polovině 90.let se o opuštěné důlní dílo začala zajímat skupina nadšenců sdružená v hornickém spolku Barbora. Cílem bylo vybudovat zde hornický skanzen s prezentací důlní techniky v jejím přirozeném prostředí a zároveň připomenout temnou etapu uranového dolování. Nedostatek finančních prostředků však zapříčinil v roce 2005 pozastavení prací. Vznikajícího skanzenu se nakonec ujalo Krajské muzeum Karlovarského kraje - pobočka muzea v Sokolově. Po nezbytných stavebních úpravách bylo podzemí v roce 2008 otevřeno veřejnosti a dle finančních příspěvků a dotací je dále rozšiřováno. Původní kolejiště důlní dráhy o rozchodu 450 mm bylo demontováno a nahrazeno roku 2008 novým o rozchodu 600 mm. Změna proběhla z ryze technických okolností, kdy zde vystavené kolejové exponáty nedisponují typickým "jáchymovským" rozchodem. Z kolejových exponátů tu má návštěvník možnost shlédnout důlní lokomotivu BND 30, osobní vůz pro přepravu horníků typu "Pulman", vozík pro přepravu dlouhého materiálu, výklopný vozík a několik klasických huntů. Trasa dráhy je v celé délce štoly jednokolejná, s částečným rozvětvením na křížení chodeb a jednou odbočkou do sledné chodby.

.
Takto vypadalo nádvoří štoly č.1 v červenci 2006 během zpřístupňovacích prací
Vstupní portál před rekonstrukcí (červenec 2006)
.
Lokomotiva BND 30 ve stavu, v jakém dojezdila u společnosti Subeterra Praha - nádvoří štoly č.1 červenec 2006

Další snímky mapují stav štoly a expozice v říjnu 2014

Hned u vstupu do areálu nás vítá typický důlní hunt
Důlní lokomotiva BND 30 jezdila původně u společnosti Subterra Praha, odkud byla kolem roku 2000 odkoupena hornickým spolkem Barbora. V roce 2005 pak přešla společně s veškerým kolejovým zařízením štoly pod správu karlovarského muzea
.
.
Kolový nakladač na nádvoří štoly
Vstupní portál štoly č.1 po opravě. Předchozí stav je patrný na snímku výše
Ve štole jsou prezentována návštěvníkům různá technologická a těžební zařízení
Své zastoupení tu má i malá kolekce kolejových vozidel - výsypný vůz pro rubaninu a vůz pro přepravu mužstva typu Pulman. V pozadí pak vůz na přepravu dlouhého materiálu
.
.
.
Jedna ze sanovaných rozrážek byla využita pro expozici důlních vrtaček
Hlavní křižovatka chodeb - v přímém směru k čelbě, vpravo rozrážky k žíle Evangelist a dolu Svornost
.
Hunty a nakladač na čelbě. V těchto místech je nadloží již o mocnosti 100 metrů
Odbočení sledné chodby k rozrážkám
.
.
Ve sledné chodbě byla instalována ukázka dřevěné výstuže
Propojení novodobého průzkumného důlního díla se starými dobývkami na žíle Evangelist. Patrná je původní kolejová dráha o rozchodu 450 mm
Těžební komora na stříbrnosné žíle Evangelist se zachovanou dřevěnou výstuží

Text a foto Michal Boček

Mattoni už není !

7. října 2014 v 20:23 Tratě
Mattoni, už není ! - známý slogan z televizní reklamy. Od roku 2012, kdy se po letech opět rozběhly přepravy minerálních vod po kolejích ze stáčírny v západočeské Kyselce do distribučního skladu na Moravě v Mostkovicích u Prostějova bezezbytku aplikovatelný i do každodenní praxe. Na přepravách "Mattonky" se v současnosti podílí dva dopravci. Společnost Hanzalík a.s. a ČD Cargo a.s. Hanzalík svými náležitostmi zajišťuje dopravu na nelektrizovaných úsecích trasy přeprav - v Čechách jde o úsek stáčírna Kyselka - Vojkovice n.Ohří - (Chomutov), na Moravě pak Prostějov - Kostelec na Hané - distribuční sklad Mostkovice. ČD Cargo smluvně zajišťuje přepravu mezi Chomutovem a Prostějovem. Četnost vypravovaných souprav se řídí dle aktuální poptávky po minerálních vodách. V zimních měsících vyrážely z Kyselky do hanácké kotliny průměrně dvě soupravy za týden. Přes léto se zvyšující se poptávkou četnost souprav rapidně narůstá a přepravy jsou uskutečňovány prakticky každý druhý den.
Společnost Hanzalík pro přepravu využívá dvojici svých strojů 749.263+262, formou pronájmu pak od KPKV dvojici strojů 748.538 + 720.113. ČD Cargo pro přepravy využívá řadu 363, případně její modernizovanou verzi 363.5. Soupravy jsou tvořeny ucelenými soupravami 16-ti vozů Habils. Na vlečce mezi Vojkovicemi a Kyselkou jsou dopravovány uceleně jak ložené tak prázdné soupravy. Mezi Prostějovem a Mostkovicemi se ložené soupravy dělí na dvě části po osmi vozech a jejich návoz probíhá samostatně. Zatímco na vlečce Kyselky jsou střídavě do čela souprav nasazovány stroje 749.262 + 263 ve firemních barvách společnosti Hanzalík, na mostkovické vlečce slouží pronajaté stroje Klubu přátel kolejových vozidel (KPKV) Faur LDH 125 748.538-6 zálohovaný "Hektorem" 720.113
Zprovozňování vlečky do Kyselky probíhalo od května 2012. Během července a srpna se na vlečce provedlo několik zkušebních jízd. První návoz vozů do Kyselky k nakládce byl proveden 12.srpna 2012. Následovalo několik přeprav mezi Kyselkou a Mostkovicemi k ověření provozu. Slavnostní zahájení připadlo na 28.8., kdy byl mezi Kyselkou a Vojkovicemi vypraven slavnostní parní vlak tažený lokomotivou 354.195

Níže uvedená galerie zachycuje zejména provoz na vlečce z Kostelce na Hané do Mostkovic/Stichovic. Vznik 5 km dlouhé vlečky souvisí s dnes již bývalým vojenským letištěm u Stichovic (později Vojenský opravárenský podnik). S její stavbou se započalo v roce 1940 a provoz na ni byl zahájen v listopadu roku 1941. Svého času zde fungovala i osobní zaměstnanecká doprava. Po válce bylo letiště zrušeno a uvolněný areál byl využit pro potřeby Vojenského opravárenského podniku (VOP). Dnes zde sídlí firma Forte a.s. (právní nástupce bývalého VOP 011 s.p.) zabývající se i nadále opravami vojenské a letecké techniky. Část rozlehlého areálu je pronajímána dalším firmám.

Faur LDH 125 748.538-6 (KPKV) se s prázdnou soupravou vrací z Mostkovic do Kostelce na Hané (28.5.2013)
Za vydatného houkání se blíží k úrovňovému křížení se silnicí I/366 Prostějov - Kostelec n.H. (3.1.2013)
Po vykonání nezbytného posunu se souprava úvratí vydává na Prostějov. Vlevo předávací kolejiště vlečky (3.1.2013)
Odjezd z Kostelce na Hané (28.5.2013)

.
Faur LDH 125 748.538-6 (KPKV) opouští Kostelec na Hané a směřuje s prázdnou soupravou do Prostějova (24.8.2012)
V březnu 2013 zasáhl do vozby stroj 749.263-0 společnosti Hanzalík. Zde společně s Faurem odváží první polovinu ložených vozů do Mostkovic (26.3.2013)
Druhou polovinu soupravy odváží samostaně 749.263-0 (26.3.2013)
"Berta" vchází do závěrečného oblouku před skladovacím areálem v Mostkovicích (26.3.2013)
Posun s vyloženými vozy na předávacím kolejišti v Kostelci na Hané (26.3.2013)
749.263-0 odváží z Prostějova na Kostelec druhou polovinu ložených vozů (18.6.2013)
Po překonání úrovňového přejezdu se silnicí I/366 (16.7.2013)
"Faur" během objíždění soupravy v Kostelci na Hané (24.8.2012)
Vlečkové kolejiště ve skladovacím areálu v Mostkovicích (26.3.2013)
749.263-0 sestavuje vlak před cestou do Prostějova (25.7.2013)
Během vykládky v Mostkovicích vyčkává stroj CDC v Prostějově stabilně na první koleji u staniční budovy. Zde konkrétně stroj 363.501-8 (21.12.2012)

Zatímco se kyselka vykládá v distribučním centru v Mostkovicích, udělejme si malý výlet na západ Čech přímo do Kyselky. Tamní vlečka je výhradně obsluhována stroji řady 749 společnosti Hanzalík. Zdejší firemní "Karkulky" T444.1535 a T444.0295 byly před časem odprodány soukromému majiteli a po vlastní ose z Kyselky odvezeny.
Nejprve se prostřednictvím dvojice snímků se vrátíme zpět, konkrétně do října roku 2011, kdy stav vlečky nikterak nenasvědčoval tomu, že by se zde ještě někdy mělo něco vozit po kolejích. Další snímky pak zachycují zvláštní osobní vlak pro veřejnost ze dne 30.3.2013
Tento snímek nás zavádí do hlubokého zářezu u Hradiště nedaleko Vojkovic n.Ohří. Někde v té změti náletových dřevin se nachází svršek vlečky v pohledu směrem ke Kyselce (29.10.2011)
Vegetací pohlcený kolejový svršek vlečky v úseku mezi Radošovem a Kyselkou (29.10.2011)
Dnes již domácí stroj 749.263-0 odpočívá mezi výkony v Kyselce (30.3.2013)
Současné nakládkové místo v Kyselce. Stáčírna se nachází na druhém břehu Ohře (30.3.2013)
V břenu 2012 se na vlečce Mattonky uskutečnily Velikonoční jízdy pro veřejnost. Soupravu tvořil "domácí" stroj 749.263-0 a přívěsný vůz BDlm (30.3.2013)
U Velichova (30.3.2013)
Bývalá zastávka a nákladiště v Radošově (30.3.2013)

Text a foto Michal Boček