Duben 2015

Svor - Jablonné v Podještědí

20. dubna 2015 v 23:57 Tratě
Výlet na trať, kterou dnes již v jízdním řádu nenajdeme nás tentokrát zavede do podhůří Lužických hor. Zde až do roku 1986 existovala sedmnáct kilometrů dlouhá dráha ze Svoru do Jablonného v Podještědí, v jízdním řádu ukrytá pod označením 8n. O její vznik se zasloužila společnost České severní dráhy. Její stavba probíhala ve dvou etapách. Úsek ze Svoru do Cvikova byl slavnostně zprovozněn roku 1886, v roce 1905 došlo k prodloužení dráhy až do Jablonného v Podještědí. Na dotčené trati byly zbudovány stanice a zastávky Cvikov, Lindava, Kunratice u Cvikova a Heřmanice. Jistou zajímavostí je, že objekty výpravních budov ve Cvikově, Lindavě a Kunraticích se dočkaly dnešních dnů, byť ne zrovna v lichotivém stavu. Zatímco Cvikovské nádraží je obydleno a upraveno na byty, nádražní budova v Lindavě je po započaté rekonstrukci opuštěná. Nejhůře je na tom objekt kunratického nádraží, který pomalu ale jistě podléhá devastaci. Dlouhodobé zatékání vody do poškozených střešních konstrukcí si vybralo daň v podobě zborcených krovů a propadených stropů. Pokud v dohledné době nedojde k alespoň částečným opravám hrozí objektu neodvratný zánik ...
Trať byla v roce 1908 zestátněna a přešla pod správu státních drah. Úvahy o zastavení osobní dopravy ve prospěch autobusů dostaly konkrétnější obrysy s vlnou rušení neefektivních tratí v 70.letech. I přes nákladnou rekonstrukci svršku spojenou s pokládkou nových kolejí mezi Cvikovem a Jablonným v roce 1970 došlo 28.5.1973 se změnou jídního řádu k zastavení osobní dopravy. Jako důvod se uváděly zhoršené sklonové a směrové poměry a četná souběžná autobusová doprava. Také zbylá nákladní doprava neměla na růžích ustláno. Postupné omezování vedlo k zastavení dopravy a následnému snesení kolejí v úseku mezi Svorem a Cvikovem v ramci výstavby obchvatu Svoru v roce 1977. Zbývající úsek mezi Jablonným a Cvikovem byl formou vlečky obsluhován nákladními vlaky až do 31.5.1986, kdy byl i tento úsek nevratně zrušen a v následujících dvou letech snesen ...


Stanice Svor - zde se odpojovala někdejší dráha do Cvikova a Jablonného v Podještědí
Českolipské zhlaví stanice Svor. Vpravo trať do České Lípy, vlevo pak někdejší trať do Jablonného
Levotočivým obloukem se trať odklání směrem k Cvikovu
.
Pohozený pražec odděluje sjízdnou část dráhy od zrušené ...
Tu zrušenou pohlcují náletové dřeviny.
Na železničním přejezdu se starou silnicí Nový Bor - Rumburk je svršek taktéž zachován. Navazující násep je však přerušen hlubokým zářezem silniční přeložky.
Znovu se těleso objevuje až po několika stovkách metrů mezi pastvinami. Za zbytky odtěženého náspu je první větší mostní objekt.
Mezi pastvinami je těleso dobře znatelné a lehce průchodné.
Propustek s letopočtem 1969 před vstupem tělesa do lesa a hlubokého zářezu.
Zářez pod vrchem Hrouda patří k největším na celé dotčené dráze.
Místy je zpevněn ochrannou kamennou zdí.
Traťovým obloukům u Svoru dominuje zdaleka viditelný znělcový vrch Klíč s nadmořskou výškou 760 m.n.m.
Na okraji Cvikova prochází těleso rozsáhlými zahradkářskými koloniemi.
V nich je možné narazit na dochovanou patku předvěsti cvikovské stanice.
Propustek před cvikovskou stanicí.
.
Objekt výpravní budovy Cvikov v pohledu od kolejiště ...
... a od města
Staniční skladiště je dnes součástí areálu sběrny kovových odpadů
Na straně k Jablonnému stávala remíza o jednom stání (na snímku vlevo). V pozadí je patrný zděný objekt staničního skladiště.
Další z dochovaných propustků se nachází ihned za stanicí.
Následující kamenný propustek je vsazen do vysokého levotočivého náspu.
.
Zbytky světelné předvěsti do Cvikova.
Pohozené patky telegrafních sloupů.
Bývalý přejezd se silnicí Cvikov - Lindava v pohledu směrem k Cvikovu.
Propoustek s letopočtem 1971, tj. z doby, kdy proběhla obnova svršku mezi Jablonným a Cvikovem
.
Dochované stavby lindavského nádraží. Výpravní budova a staniční skladiště
Skladiště Lindava
Opuštěná výpravní budova prochází postupnou rekonstrukcí.
Pohled na lindavskou stanici od kolejiště.
Za lindavským nádražím v místě křížení dráhy se silnicí Cvikov - Lindava je těleso přerušeno sneseným mostem
Dochovaný kamenný mostek mezi silnicí Cvikov - Lindava a Boberským potokem.
Kamenné opěry někdejšího ocelového příhraďového mostu přes Boberský potok. Snímek zachycuje poškozenou lindavskou opěru.
Propust na Cvikovským rybníkem.
Pomalu se rozpadající objekt staničního skladiště v Kunraticích u Cvikova.
Také přilehlá výpravní budova je neobydlena a silně chátrá. Propadlá střecha a narušené stropy hovoří za vše.
.
Pláň kunratického nádraží dnes pokrývá hustý porost náletových dřevin a živelná skládka odpadu.
Navazující těleso bylo v souvislosti se stavbou silniční přeložky v délce cca 200 metrů beze zbytku odstraněno.
Znovu lze na něj narazit v údolí Svitávky. Částečně odtěžený vysoký násep volně přechází do hlubokého zářezu.
Kamenná opěrná zeď v pravotočivém oblouku nad Kunraticemi.
V některých úsecích je štěrkové lože dosud dobře patrné.
Na křížení se silnicí Cvikov - Jablonné u motorestu Kamenáč jsou pod vrstvou asfaltu dochované kolejnice.
Pohled z opačné strany silnice ve směru k Cvikovu.
Kořeny narušená kamenná propust.
Průchod tělesa lesem pod vrchem Dubina.
Další z mnoha propustí pod tělesem dráhy. Tato pod vrchem Dubina nedaleko Kunratických Domků
Mnoho propustků bylo při modernizaci dráhy v roce 1970 zesíleno železobetonem.
Další z křížení tělesa se silnicí I/13 u Kunratických Domků.
.
.
Asi dva metry hluboký zářez před bývalou zastávkou Heřmanice.
V těchto místech se nalézala někdejší zastávka Heřmanice v Podještědí.
Hned za zastávkou jsou v místě křížení s polní cestou dochovány panely přejezdu.
.
.
Zvedající se násep u rybníku Valcha.
Opuštěné opěry sneseného ocelového mostu u rybníku Valcha .
Dále těleso prochází soustavou luk.
Zapomenutý betonový pražec na tělese dráhy pocházející z rekonstrukce dráhy v roce 1970, kdy zde byl položen nový svršek na betonových pražcích.
Zachovaný svršek na přejezdu místní komunikace spojující hlavní silnici I/13 s Jablonným v Podještědí.
Tentýž přejezd v pohledu k Cvikovu.
Také přejezd se silnicí Jablonné - Lada v Podještědí se dosud honosí kolejnicemi zalitými v asfaltu V pozadí již vykukuje věž kostela Panny Marie v Jablonném.
Samotné napojení dráhy do českolipského zhlaví stanice Jablonné v Podještědí.
V opačném pohledu se vlevo odklání trať do Mimoně, v přímém směru pak bývalá trať na Cvikov a Svor.
Naše putování zakončíme před výpravní budovou stanice Jablonné v Podještědí

Text a foto Michal Boček



Důl Hřebeč

6. dubna 2015 v 22:56 Úzkorozchodné dráhy

Důl Hřebeč

Již téměř třiadvacet let nás dělí od ukončení hlubinné těžby žáruvzdorných jílovců na dole Hřebeč. Ten spolu se zpracovatelským závodem v Mladějově vešel do podvědomí odborné, ale i laické veřejnosti hlavně díky unikátní úzkorozchodné povrchové železnici s provozem parních lokomotiv. Samotný důl a jeho areál však na rozdíl od všeobecně známé dráhy vždy zůstával tak trochu stranou zájmu.
Rozlehlý areál dolu nalezneme na východní straně Hřebečského hřbetu v těsné blízkosti serpentiny staré silnice I/35 O velikosti areálu a zdejšího podzemí nám dávají představu roztroušené stavby a z části rekultivovaná halda hlušiny.
Intenzivní těžba žáruvzdorných jílovců započala na Hřebči v roce 1904, kdy zdejší doly koupil ratibořický důlní ředitel Gergard Mauve. Již zavedené doly Václav-Theodor a Gerhard rozšířil a zmodernizoval. V provozu se udržely až do roku 1961, kdy je nahradil jižněji orientovaný nový důl Hřebeč. Ke znárodnění došlo 1.1.1950, tehdy byly doly a šamotka v Mladějově začleněny do n.p. Moravské šamotové a lupkové závody Velké Opatovice (MŠLZ n.p.)
Vlastní důl byl otevřen trojicí hlavních důlních děl - úpadnicemi č.6000, č.6002 a svislou jámou Jan. Štola č.6000 plnila funkci výdušnou (odvod větrů z dolu) a tvořila hlavní dopravní tepnu z dolu. Pomocí lanovky s horním vedení lana se vytěžená surovina ve vozících po dvoukolejné trati vyvážela na povrch, kde pomocí rotačních výklopníků dále putovala k dalšímu zpracování. Štola č.6002 sloužila jako hlavní vtažná štola (přívod čerstvého vzduchu pro větrání dolu). Vystrojena byla částečně dvoukolejnou tratí, která byla využívána pro občasnou dopravu důlními lokomotivami. Zároveň také sloužila jako hlavní úniková cesta z dolu. Svislá jáma Jan plnila funkci výdušné jámy a únikové cesty. K tomuto účelu byla vystrojena lezným oddělením.
Rozchod kolejí ve štolách byl totožný s navazující povrchovou dráhou do Mladějova tj. 600 mm. Pro zajištění chodu dolu bylo k dispozici celkem 833 vozů. Provoz v podzemí obstarávaly důlní lokomotivy typu BND 30, DH 30 DO a DH 70 D1, na povrchu pak BNE 50. Vlastní lokomotivní doprava zastávala pouze pomocné funkce ve formě posunu s prázdnými a loženými vozy mezi čelbou a náražím lanovek, které vytěženou surovinu dopravovaly na povrch. Dále k dopravě hlušiny a pomocného materiálu.
Vytěžený jíl se dříve vypaloval v šachtových zděných pecích přímo na Hřebči, po zbudování čtveřice šachtových ocelových pecí v Mladějově v roce 1965 se vypalování postupně přesunulo plně do režie závodu v Mladějově.
Podrobné pojednání o provozu a technologii těžby a dopravy žáruvzdorných jílů bylo popsáno v časopise Dráha 7/1997 Potíže s odbytem šamotu se neblaze projevily na celém koplexu Mladějov-Hřebeč. Těžba v dole byla nejprve pozastavena k 15.7.1991. K obnovení těžby však již nedošlo. Vůbec poslední vůz vytěženého lupku opustil důl 18.9.1991, pak již následovala pouze likvidace podzemí s demontáží ještě použitelného materiálu. K 31.12.1991 byl důl a vlastně celý provoz včetně šamotky v Mladějově oficiálně ukončen.
Po ukončení likvidace podzemí byla ústí štol znepřístupněny betonovými zátkami a důl byl zatopen vodou. Tím se existence hřebečského dolu definitivně uzavřela. Objekty na povrchu, které s ukončením provozu dolu pozbyly svého významu začaly postupně chátrat nebo byly odstraněny. Svého druhotného využití se sice část objektů přeci jen dočkala, dnes však jsou již znovu opuštěné a podléhají postupné devastaci a zániku. V celém areálu tak do dnešních dnů zůstává v provozu pouze místní betonárka, zbudovaná zde pro tehdy budovaný blízký silniční tunel. Své využití nalezla i při vlastní likvidaci ústí štol.
Pojdme se prostřednictvím fotografií podívat jak to dnes na Hřebči vypadá. I přes pokročilou devastaci je stále co obdivovat !

Velice pěkně zpracované schéma jak povrchového areálu tak vlastního podzemí dolu bylo otištěno k článku v časopise Dráha 7/1997 z pera pana Michala Martinka
První objekt, který nás při příchodu do areálu vítá je někdejší objekt vrátnice
Jeho pokračováním z protilehlé strany je depo důlních lokomotiv. Snímek z 18.8.2001
Tentýž objekt fotografovaný dne 9.3.2015
Zdevastovaný interiér remízy důlních lokomotiv (04.04.2015)
Kolejové rozvětvení mezi remízou lokomotiv a Jihlavskou štolou (10.08.2000)
Po necelých patnácti letech se zde mnoho nezměnilo. Kolejové rozvětvení zůstalo beze zbytku zachováno, jen přibylo trochu více vegetace (09.03.2015)
Původně dvoukolejné napojení jihlavské štoly (10.08.2000)
Pozvolna zarůstající portál štoly č.6002 tzv.Jihlavská štola". V popředí před portálem je pod vegetací schován kolejový kříž dvoukolejné tratě (09-03.2015)
Opačný pohled ze štoly ven. Kolej se před štolou větvila do dvou směrů. Vlevo pod násypku materiálu, vpravo k remíze lokomotiv a na odval hlušiny (09.03.2015)
Výstroj Jihlavské štoly čítala v roce 2007 ještě kromě několika důlních vozů také lutnové vedení důlní ventilace.
Uvodní partie štoly 6002 (09.03.2015)
Části "Jihlavské" štoly jsou vyzděné tvárnicovou výztuží (09.03.2015)
Další úseky pak klasickými hajcmany (09.03.2015)
Pohled od dnešní hrázové stavby směrem k ústí (09.03.2015)
Zděná hráz oddělující úvodní část štoly č.6002 od zbytku podzemí (09.03.2015)
Objekt rotačního výklopníku s drtičem (zastřešený objekt v pozadí) a torza hřebečských pecí. Důlní vrátky a vůz na přepravu trhavin dnes nalezneme v expozici průmyslového muzea v Mladějově (10.08.2000)
Vlevo kolej pod někdejší násypku, vpravo kolej na odval hlušiny s úvraťovým napojením remízy lokomotiv (04.04.2015)
Stejné místo jen v opačném pohledu (18.08.2001)
Původní hřebečský stroj BNE 50 v místech někdejší násypky materiálu (18.08.2001)
Na stejném místě se představuje parní Krausska č.1 (10.08.2000)
Po patnácti letech pusto a prázdno ... (09.03.2015)
Objekt kanceláří a skladů (09.03.2015)
Pracovní vlak s mladějovskou "jedničkou" na Hřebči dne 08.08.2000
Stejné místo o patnáct let později ... (09.03.2015)
Objekt kanceláří, šaten a jídelny pozvolna podléhá devastaci (09.03.2015)
Nejlépe dochovaným objektem dolu zůstává i nadále objekt trafostanice (04.04.2015)
Trafostanice a objekt pily, později ohýbačky důlních profilů (09.03.2015)
A pěkně z nahledu i se zdejší betonárnou (04.04.2015)
Objekt ohýbačky ještě v otevřeném provedení dne 08.08.2000
Celková dispozice před přestavbou na garáž (08.08.2000)
A zde po úpravách na garáž a sklad (04.04.2015)
Vozy pro přepravu hajcamanů v loženém stavu na odstavných kolejích ... (17.07.1996)
a v prázdném stavu ... (17.07.1996)
Druhou zdejší štolu byla štola č.6000, která sloužila jako hlavní dopravní chodba. Vozy se z nitra dolu vytahovaly pomocí lanovky s vrchním lanem. Snímek ukazuje ústí štoly po likvidaci (09.03.2015)
Pamětní deska na někdejším portále štoly (09.03.2015)
Pozvolna se rozpadající zastřešení rampy rotačního výklopníku a drtiče (18.08.2001)
Rotační výklopník (18.08.2001)
Zastřešení rampy již podlehlo zkáze, dosud však lze na rampě nalézt pod změtí dřevěné konstrukce pozůstatky kolejového rozvětvení (09.03.2015)
Téměř kompletní rotační výklopník dosud přežívá na svém místě (18.08.2001)
... (09.03.2015)
Objekt strojovny lanovky (09.03.2015)
Průhled strojovnou lanovky směrem ke štole č.6000 (09.03.2015)
Rozpadající se objekt rotačního výklopníku (patrný v horní části objektu) a drtiče (09.03.2015)
Drtič (09.03.2015)
Torzo vypalovacích pecí (09.03.2015)
Dochováné zbytky šachtových pecí různých konstrukcí (09.03.2015)
Objekt důlních kanceláří (09.03.2015)
Kolejové rozvětvení u kovárny a dílen na trati ke štole č.6000 (09.07.1999)
Objekt kovárny (09.03.2015)
Zbytky vybavení kovárny s výhní a dubových pracovních stolů. V roce 1999 zde bylo ještě kompletní vybavení včetně kovářského nářadí (09.03.2015)
Trať od štoly č.6000 směrem k vjezdové závoře. Dnes zde již po kolejích nejsou žádné pozůstatky (09.07.1999)
O pár set metrů níže (18.08.2001)
Dnes kolej končí jen pár metrů od vjezdového zhlaví (09.03.2015)
Dochované kolejové rozvětvení ke štolám č.6000 (vpravo) a č.6002 (vlevo) 09.03.2015
Vjezdová závora do areálu od Mladějova (04.04.2015)
Zde po několik let trůnilo torzo hřebečské důlní lokomotivy BND 30 (23.08.1996)
Kolej k výsypce hlušiny, dnes beze zbytku vytrhaná (09.07.1999)
V některých místech byla tato kolej dvoukolejná (23.08.1996)
U koleje sloužil jeřáb na pásovém podvozku z tanku, který vozy s hlušinou vysypával na přilehlou haldu (18.08.2001)
Halda hlušiny i po čtyřiadvaceti letech od ukončení těžby odolává náletovým dřevinám a nadále se odtud naskýtá nádherný výhled nejen na nedalekou Moravskou Třebovou (04.04.2015)
Mimo vlastní areál dolu se ještě 23.08.1996 daly nalézt v přilehlém lese pohozené původní dřevěné vozíky dráhy
Součástí dolu Hřebeč byla také tzv.svislá jáma Jan, která sloužila jako hlavní výdušná jáma (04.04.2015)
Dnes ji připomíná pouze betonový poval s kontrolním otvorem a pomníček s pamětní deskou (04.04.2015)
Dále v lese směrem na Novou Ves se nacházejí pozůstatky bývalého dolu Gerhard (09.03.2015)
V jeho blízkosti lze dosud nalézt pozůstatky někdejšího vybavení. Jako třeba tato manipulační kolejová deska (04.04.2015)

Text a foto Michal Boček

Zdroje: časopis Dráha, Železnice, osobní poznámky