Důl Hřebeč

6. dubna 2015 v 22:56 |  Úzkorozchodné dráhy

Důl Hřebeč

Již téměř třiadvacet let nás dělí od ukončení hlubinné těžby žáruvzdorných jílovců na dole Hřebeč. Ten spolu se zpracovatelským závodem v Mladějově vešel do podvědomí odborné, ale i laické veřejnosti hlavně díky unikátní úzkorozchodné povrchové železnici s provozem parních lokomotiv. Samotný důl a jeho areál však na rozdíl od všeobecně známé dráhy vždy zůstával tak trochu stranou zájmu.
Rozlehlý areál dolu nalezneme na východní straně Hřebečského hřbetu v těsné blízkosti serpentiny staré silnice I/35 O velikosti areálu a zdejšího podzemí nám dávají představu roztroušené stavby a z části rekultivovaná halda hlušiny.
Intenzivní těžba žáruvzdorných jílovců započala na Hřebči v roce 1904, kdy zdejší doly koupil ratibořický důlní ředitel Gergard Mauve. Již zavedené doly Václav-Theodor a Gerhard rozšířil a zmodernizoval. V provozu se udržely až do roku 1961, kdy je nahradil jižněji orientovaný nový důl Hřebeč. Ke znárodnění došlo 1.1.1950, tehdy byly doly a šamotka v Mladějově začleněny do n.p. Moravské šamotové a lupkové závody Velké Opatovice (MŠLZ n.p.)
Vlastní důl byl otevřen trojicí hlavních důlních děl - úpadnicemi č.6000, č.6002 a svislou jámou Jan. Štola č.6000 plnila funkci výdušnou (odvod větrů z dolu) a tvořila hlavní dopravní tepnu z dolu. Pomocí lanovky s horním vedení lana se vytěžená surovina ve vozících po dvoukolejné trati vyvážela na povrch, kde pomocí rotačních výklopníků dále putovala k dalšímu zpracování. Štola č.6002 sloužila jako hlavní vtažná štola (přívod čerstvého vzduchu pro větrání dolu). Vystrojena byla částečně dvoukolejnou tratí, která byla využívána pro občasnou dopravu důlními lokomotivami. Zároveň také sloužila jako hlavní úniková cesta z dolu. Svislá jáma Jan plnila funkci výdušné jámy a únikové cesty. K tomuto účelu byla vystrojena lezným oddělením.
Rozchod kolejí ve štolách byl totožný s navazující povrchovou dráhou do Mladějova tj. 600 mm. Pro zajištění chodu dolu bylo k dispozici celkem 833 vozů. Provoz v podzemí obstarávaly důlní lokomotivy typu BND 30, DH 30 DO a DH 70 D1, na povrchu pak BNE 50. Vlastní lokomotivní doprava zastávala pouze pomocné funkce ve formě posunu s prázdnými a loženými vozy mezi čelbou a náražím lanovek, které vytěženou surovinu dopravovaly na povrch. Dále k dopravě hlušiny a pomocného materiálu.
Vytěžený jíl se dříve vypaloval v šachtových zděných pecích přímo na Hřebči, po zbudování čtveřice šachtových ocelových pecí v Mladějově v roce 1965 se vypalování postupně přesunulo plně do režie závodu v Mladějově.
Podrobné pojednání o provozu a technologii těžby a dopravy žáruvzdorných jílů bylo popsáno v časopise Dráha 7/1997 Potíže s odbytem šamotu se neblaze projevily na celém koplexu Mladějov-Hřebeč. Těžba v dole byla nejprve pozastavena k 15.7.1991. K obnovení těžby však již nedošlo. Vůbec poslední vůz vytěženého lupku opustil důl 18.9.1991, pak již následovala pouze likvidace podzemí s demontáží ještě použitelného materiálu. K 31.12.1991 byl důl a vlastně celý provoz včetně šamotky v Mladějově oficiálně ukončen.
Po ukončení likvidace podzemí byla ústí štol znepřístupněny betonovými zátkami a důl byl zatopen vodou. Tím se existence hřebečského dolu definitivně uzavřela. Objekty na povrchu, které s ukončením provozu dolu pozbyly svého významu začaly postupně chátrat nebo byly odstraněny. Svého druhotného využití se sice část objektů přeci jen dočkala, dnes však jsou již znovu opuštěné a podléhají postupné devastaci a zániku. V celém areálu tak do dnešních dnů zůstává v provozu pouze místní betonárka, zbudovaná zde pro tehdy budovaný blízký silniční tunel. Své využití nalezla i při vlastní likvidaci ústí štol.
Pojdme se prostřednictvím fotografií podívat jak to dnes na Hřebči vypadá. I přes pokročilou devastaci je stále co obdivovat !

Velice pěkně zpracované schéma jak povrchového areálu tak vlastního podzemí dolu bylo otištěno k článku v časopise Dráha 7/1997 z pera pana Michala Martinka
První objekt, který nás při příchodu do areálu vítá je někdejší objekt vrátnice
Jeho pokračováním z protilehlé strany je depo důlních lokomotiv. Snímek z 18.8.2001
Tentýž objekt fotografovaný dne 9.3.2015
Zdevastovaný interiér remízy důlních lokomotiv (04.04.2015)
Kolejové rozvětvení mezi remízou lokomotiv a Jihlavskou štolou (10.08.2000)
Po necelých patnácti letech se zde mnoho nezměnilo. Kolejové rozvětvení zůstalo beze zbytku zachováno, jen přibylo trochu více vegetace (09.03.2015)
Původně dvoukolejné napojení jihlavské štoly (10.08.2000)
Pozvolna zarůstající portál štoly č.6002 tzv.Jihlavská štola". V popředí před portálem je pod vegetací schován kolejový kříž dvoukolejné tratě (09-03.2015)
Opačný pohled ze štoly ven. Kolej se před štolou větvila do dvou směrů. Vlevo pod násypku materiálu, vpravo k remíze lokomotiv a na odval hlušiny (09.03.2015)
Výstroj Jihlavské štoly čítala v roce 2007 ještě kromě několika důlních vozů také lutnové vedení důlní ventilace.
Uvodní partie štoly 6002 (09.03.2015)
Části "Jihlavské" štoly jsou vyzděné tvárnicovou výztuží (09.03.2015)
Další úseky pak klasickými hajcmany (09.03.2015)
Pohled od dnešní hrázové stavby směrem k ústí (09.03.2015)
Zděná hráz oddělující úvodní část štoly č.6002 od zbytku podzemí (09.03.2015)
Objekt rotačního výklopníku s drtičem (zastřešený objekt v pozadí) a torza hřebečských pecí. Důlní vrátky a vůz na přepravu trhavin dnes nalezneme v expozici průmyslového muzea v Mladějově (10.08.2000)
Vlevo kolej pod někdejší násypku, vpravo kolej na odval hlušiny s úvraťovým napojením remízy lokomotiv (04.04.2015)
Stejné místo jen v opačném pohledu (18.08.2001)
Původní hřebečský stroj BNE 50 v místech někdejší násypky materiálu (18.08.2001)
Na stejném místě se představuje parní Krausska č.1 (10.08.2000)
Po patnácti letech pusto a prázdno ... (09.03.2015)
Objekt kanceláří a skladů (09.03.2015)
Pracovní vlak s mladějovskou "jedničkou" na Hřebči dne 08.08.2000
Stejné místo o patnáct let později ... (09.03.2015)
Objekt kanceláří, šaten a jídelny pozvolna podléhá devastaci (09.03.2015)
Nejlépe dochovaným objektem dolu zůstává i nadále objekt trafostanice (04.04.2015)
Trafostanice a objekt pily, později ohýbačky důlních profilů (09.03.2015)
A pěkně z nahledu i se zdejší betonárnou (04.04.2015)
Objekt ohýbačky ještě v otevřeném provedení dne 08.08.2000
Celková dispozice před přestavbou na garáž (08.08.2000)
A zde po úpravách na garáž a sklad (04.04.2015)
Vozy pro přepravu hajcamanů v loženém stavu na odstavných kolejích ... (17.07.1996)
a v prázdném stavu ... (17.07.1996)
Druhou zdejší štolu byla štola č.6000, která sloužila jako hlavní dopravní chodba. Vozy se z nitra dolu vytahovaly pomocí lanovky s vrchním lanem. Snímek ukazuje ústí štoly po likvidaci (09.03.2015)
Pamětní deska na někdejším portále štoly (09.03.2015)
Pozvolna se rozpadající zastřešení rampy rotačního výklopníku a drtiče (18.08.2001)
Rotační výklopník (18.08.2001)
Zastřešení rampy již podlehlo zkáze, dosud však lze na rampě nalézt pod změtí dřevěné konstrukce pozůstatky kolejového rozvětvení (09.03.2015)
Téměř kompletní rotační výklopník dosud přežívá na svém místě (18.08.2001)
... (09.03.2015)
Objekt strojovny lanovky (09.03.2015)
Průhled strojovnou lanovky směrem ke štole č.6000 (09.03.2015)
Rozpadající se objekt rotačního výklopníku (patrný v horní části objektu) a drtiče (09.03.2015)
Drtič (09.03.2015)
Torzo vypalovacích pecí (09.03.2015)
Dochováné zbytky šachtových pecí různých konstrukcí (09.03.2015)
Objekt důlních kanceláří (09.03.2015)
Kolejové rozvětvení u kovárny a dílen na trati ke štole č.6000 (09.07.1999)
Objekt kovárny (09.03.2015)
Zbytky vybavení kovárny s výhní a dubových pracovních stolů. V roce 1999 zde bylo ještě kompletní vybavení včetně kovářského nářadí (09.03.2015)
Trať od štoly č.6000 směrem k vjezdové závoře. Dnes zde již po kolejích nejsou žádné pozůstatky (09.07.1999)
O pár set metrů níže (18.08.2001)
Dnes kolej končí jen pár metrů od vjezdového zhlaví (09.03.2015)
Dochované kolejové rozvětvení ke štolám č.6000 (vpravo) a č.6002 (vlevo) 09.03.2015
Vjezdová závora do areálu od Mladějova (04.04.2015)
Zde po několik let trůnilo torzo hřebečské důlní lokomotivy BND 30 (23.08.1996)
Kolej k výsypce hlušiny, dnes beze zbytku vytrhaná (09.07.1999)
V některých místech byla tato kolej dvoukolejná (23.08.1996)
U koleje sloužil jeřáb na pásovém podvozku z tanku, který vozy s hlušinou vysypával na přilehlou haldu (18.08.2001)
Halda hlušiny i po čtyřiadvaceti letech od ukončení těžby odolává náletovým dřevinám a nadále se odtud naskýtá nádherný výhled nejen na nedalekou Moravskou Třebovou (04.04.2015)
Mimo vlastní areál dolu se ještě 23.08.1996 daly nalézt v přilehlém lese pohozené původní dřevěné vozíky dráhy
Součástí dolu Hřebeč byla také tzv.svislá jáma Jan, která sloužila jako hlavní výdušná jáma (04.04.2015)
Dnes ji připomíná pouze betonový poval s kontrolním otvorem a pomníček s pamětní deskou (04.04.2015)
Dále v lese směrem na Novou Ves se nacházejí pozůstatky bývalého dolu Gerhard (09.03.2015)
V jeho blízkosti lze dosud nalézt pozůstatky někdejšího vybavení. Jako třeba tato manipulační kolejová deska (04.04.2015)

Text a foto Michal Boček

Zdroje: časopis Dráha, Železnice, osobní poznámky
 


Komentáře

1 mat.mt mat.mt | 25. srpna 2015 v 17:44 | Reagovat

2 měsíce po zveřejnění článku vlaková brána uřezána z pantů, zničen zámek a zcizena... Děkujeme za propagaci, teď jen zbývá čekat, až si někdo příjde pro výklopník, drtič nebo kolejovou desku

2 badber badber | 2. září 2015 v 20:58 | Reagovat

[1]: [1]: Si vážně myslíte, že tenhle článek těmto krádežím napomohl? Těžko. Už vidím jak nějaký vášnivý sběratel kovů prohlíží webové stránky a vytipovává si co by mohl kde uřezat. Neblázněte. Otevřete oči a podívejte se kolem sebe jak to na Hřebči vypadá. To není záležitost posledních dvou měsíců. Tam se vesele rozkrádá (nejen kovy) a devastuje již od dob, kdy šamotka areál opustila. Nehlídaný a stranou veřejnosti vystrčený nezabezpečený areál uprostřed lesů prostě uchránit před těmito nájezdy nelze. Navíc těmto devastacím a krádežím hodně pomohl vznik Hřebečských důlních stezek, které vlastní areál dolu zpřístupnily takřka komukoliv bez omezení ...

3 honza honza | 10. října 2015 v 12:11 | Reagovat

Pěkný článek, je velká škoda, že nikdo nemá zájem na zpřístupnění alespoň nepatné části štol veřejnosi prostřednictvím komentovaných prohlídek s odborným výkladem. Myslím, že vzhledem k unikátnosti a rohlehlosti místních důlních děl by byl o tyto prohlídky veliký zájem

4 badber badber | 11. října 2015 v 21:57 | Reagovat

[3]: Zájem by určitě byl, jenže vše je jak jinak než o penězích a patřičném odhodlání se do takového neziskového projektu pustit.

5 Itariko Itariko | 1. června 2017 v 18:13 | Reagovat

Zpřístupnění štol je spíš než o penězích o lidech a o báňském úřadu a jeho nařízeních. Bohužel...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama