Lesní dráha ve Františkově

18. července 2015 v 1:30 |  Úzkorozchodné dráhy
Vznik lesních drah v polesí Nových Losin a Branné je úzce spjat s rozvojem průmyslových závodů v Hanušovicích (pila) a Jindřichově (papírna) po dobudování "velké" dráhy ze Šumperku do Králík (1873) a Jeseníku (1888).
Síť úzkorozchodné dráhy o rozchodu 700 mm byla postavena jako gravitační s animální trakcí. Drážka začínala na překladišti Františkov ležící v místě někdejší stejnojmenné železniční zastávky na trati Šumperk - Jeseník, nacházející se mezi dnešní zastávkou Nové Losiny a stanicí v Branné. Zde byla roku 1895 zbudována kamenná překládková rampa, pomocí níž se dřevní hmota překládala z vozíků lesní dráhy přímo do vozů "velké" dráhy. Dále se zde nacházelo zázemí dráhy, čítající kromě stájí pro koně a ubytovny zaměstnanců také remízu vozíků s dílenským zázemím a točnou.
Samotná páteřní trať dráhy budovaná v letech 1894 - 1897 z Františkova stoupala v délce šesti kilometrů údolím potoka Hučavy k osadě Josefov. V km 4 u Buchakerova mlýna, v místě někdejšího složiště dřeva, byla pravotočivým obloukem zřízena odbočka o délce necelých šesti kilometrů do kalamitních ploch ke Kasperově struze na svazích Černé Stráně. Následné pokračování hlavní údolní tratě za Buchakerovým mlýnem si díky značnému převýšení v prostoru Kutiště a Štolného hřbetu vynutilo zbudování úvratě o délce 250 m. Trať samotná pak končila u myslivny v Josefově, kde na ni navazovala soustava odboček a svážnice (pozemní lanovka) o délce 180 m s převýšením 49 m. Vlastní svážnice fungující na gravitačním principu (prázdné vozíky jsou dopravovány nahoru za současného spouštění vozíků ložených dřevem) zpřístupnila jinak velmi obtížně přístupná místa příkrých svahů vrchu Troják (1044 m.n.m.) a umožnila tak plynulý odvoz vytěžené dřevní hmoty z kalamitních ploch.
V počátcích provozu sloužilo na dráze deset kusů dřevěných dvojvozů systému Dolberg pro přepravu kulatiny. V roce 1910 se inventář rozšířil o ocelové výklopné vozíky a několik vozů osobních. Rok 1926 znamenal pro knížecí majetek zestátnění a dráha tak přešla pod Správu státních lesů. Již tehdy byl stav úzkorozchodné dráhy hodnocen jako silně nevyhovující v důsledku dlouhodobé podúdržby. I přes následnou obnovu tratí roku 1930 nedokázala síť lesní dráhy ustát období hospodářské krize ve 30.letech. Provoz na celém systému byl nejprve pozastaven, následně pak v září 1935 započalo snášení kolejového svršku a demontáž veškerého zařízení. Část zařízení včetně kolejnic našlo nové využití u Správy státních lesů a statků v Buštině na Podkarpatské Rusi.
Pokud se dnes vydáme po stopách lesní dráhy od překladiště ve Františkově vzhůru k osadě Josefov, narazíme na celkem dobře zachované těleso páteřní tratě s četnými kamennými propustky. Některé úseky pohltila nová zpevněná lesní cesta, která svým trasováním kopíruje vedení někdejší lesní dráhy. Úvrať v prostoru Kutiště a Štolného hřbetu se díky absenci lesních cest v tomto prostoru dochovala v takřka neporušeném stavu. Také navazující úsek k bývalé osadě Josefov je dodnes v terénu dobře patrný. Svážnice v Josefově se dochovala do dnešních dnů v celé své délce, včetně dvojice přemostění toku Hučavy a bývalé veřejné cesty v osadě Josefov. Na trase dráhy lze i dnes narazit na roztroušené zbytky drobného kolejiva v podobě kolejnic, hřebů, spojek apod. Přemostění veřejné komunikace svážnicí v Josefově bylo v roce 2014 obnoveno a to včetně repliky části tříkolejnicové dráhy svážnice v rámci projektu Naučné stezky Josefová.


Série dobových snímků z provozu lesní dráhy ve Františkově
Překládání dřeva na překládkové rampě ve Františkově do normálněrozchodných vozů v roce 1900
Objekt remízy vozíků ve Františkově
Doprava prázdných vozíků k místu nakládky. Zda na odbočce u Buchakerova mlýna kolem roku 1900
Svážnice v Josefově v roce 1899

Snímky dokumentují stav tělesa páteřní tratě k 4/2015

Překládková rampa ve Františkově ze strany od kolejí. Totožný pohled jako na dobovém snímku z roku 1900
Detail kamenné hrany překladkové rampy ze strany od silnice
Ve Františkově prochází těleso odlesněnými stráněmi mezi rekreačními objekty a sjezdovkou
Za posledními chalupami vstupuje těleso do údolí potoka Hučavy
Těleso dráhy, účelová lesní silnice a tok potoku tu vedou takřka v souběhu až k někdejší osadě Josefov
Těleso je i dnes velmi dobře schůdné
.
.
.
Pohozené kolejnice lesní dráhy u samot na Pasáku
Místy traťové těleso pohltila silnice, tak jako zde u samot pod Pasákem
.
.
Velmi dobře zachované těleso pod hrází rybníka u Buchakerova mlýna
Těleso tu tvoří několik protisměrných oblouků na vyvýšeném náspu
.
.
.
Další z pozapomenutých kolejnic na tělese dráhy u Buchakerova mlýna
Jeden z mnoha dochovaných propustků ze skládaných kamenů
U Buchakerova mlýna těleso mizí pod hrází zdejšího rybníka
Někdejší složiště dřeva a odbočka dráhy ke Kasperově struze u Buchakerova mlýna. Vpravo od dřevěného přístřešku přicházela páteřní trať od Františkova a v přímém směru pokračovala dále kolem potoka k Josefovu. Obloukem vlevo v místě dnešní silnice pak stoupala odbočná trať ke Kasperově struze na Černou stráň
Nad Buchakerovým mlýnem je dochován zajímavý násep se zpevněnou hranou proti podemletí na straně od potoku..
.
Další z mnoha propustků. I tento dosud plní svoji funkci
Jen o pár desítek metrů výše narazíme na další ...
V sevřeném údolí u Kutiště začíná úvraťový systém, kterým dráha překonávala značné převýšení. V lese je patrný odřez tělesa ve směru na Josefov, v ose silnice pak vedla trať na Františkov
Z tohoto snímku je dobře patrný výškový rozdíl a značné stoupání úvraťového úseku. Těleso ve stoupání míří k Josefovu, dole v údolí klesá na Františkov
Horní úvrať - klesající těleso míří na Františkov, stoupající k Josefovu
Těleso výtažné koleje u horní úvratě
Celkový pohled na úvraťový systém na Kutišti. Dole v údolí trať na Františkov, uprostřed úvraťová spojovací kolej o délce 250 m, v přímém směru pokračování k osadě Josefov
Nad úvratí je těleso silně podmáčené. Při případné pochůzce je třeba se tomuto úseku pokud možno vyhnout
.
.
Pod osadou Josefov se objevují další pozůstatky kolejového svršku v podobě kolejnic, podkladnic, hřebů, spojek ...
.
.
.
Tímto snímkem se dostáváme k dolní části svážnice v Josefově. V úvodní části těleso svážnice překonávalo pomocí mostu tok Hučavy.
.
.
V úvodní části svážnice vedla v zářezu, který ve druhé polovině volně přecházel ve vysoký násep s kamenným podjezdem
Křížení cesty v Josefově s tělesem svážnice bylo řešeno nadjezdem. Z tohoto snímku je dobře patrný sklon svážné dráhy.
Na dochované opěry byla v roce 2014 umístěna nová mostovka s rekonstrukcí svážné drážky
.
Horní část svážnice v Josefově. Na kamenné zídce byl umístěn brzdový vrátek

Text a foto Michal Boček

Použitá literatura: Lesní dráhy v Jeseníkách (Zdeněk Melík, LOBL Olomouc)
 


Komentáře

1 Vojta Vojta | 20. července 2015 v 17:03 | Reagovat

Michale, jako vždy perfektně zpracováno! Blahopřeji ...

2 Jiří Jiří | E-mail | 15. října 2015 v 20:57 | Reagovat

Zdravím, jako rodák z Nových Losin se musím ohradit, osada se za první republiky a dříve jmenovala pouze německy Josefsthal, po roce 1950 Josefová. Název Josefov v souvislosti s ní je skutečně zmiňován k roku 1880 jako překlad, je však všem známa pod českým pojmenováním Josefová, které nese dodnes (je zde dnes jen jeden dům - myslivna) - jinak perfektní článek.

3 Jiří Jiří | E-mail | 15. října 2015 v 21:13 | Reagovat

Pro zajímavost: Těleso lesní dráhy směřující na svahy Černé stráně se dnes většinou kryje s lesní cestou a jen místy lze dodnes najít zbytky náspů. Dráha zde vedla poměrně daleko, až nad údolí řeky Desné na druhé straně Keprnické hornatiny, kde na ni navazovaly lanovky do Rejhotic a Annína a dřevo bylo nakládáno na železnici v Andělských žlebech (dnes stanice Kouty nad Desnou) :) Tyto trasy lze dobře nalézt například na dobových mapách.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama