Červenec 2016

Důl Rako

16. července 2016 v 21:59 Úzkorozchodné dráhy
Souhra několika náhod mi umožnila zhlédnout jeden z posledních funkčních malodolů na našem území, nacházející se jen pár kilometrů od Rakovníka u obce Lubná. Důl Rako v Lubné u Rakovníka je posledním činným hlubinným dolem na žáruvzdorné jílovce u nás. Obdobné provozy v Březince (+2010) a na Hřebči (+1991) jsou již pouhou minulostí. Důl Rako náleží k nejzápadnější části kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Těžba v okolí Lubné má počátky v 19.století, kdy zde bylo objeveno černé uhlí. První dolem na uhlí se stala šachta Sv.Rocha a to v roce 1821. Následovaly šachty Benedikt, Hoffnung, Jacobi I, Jacobi II a další. Dnešní důl Rako byl založen v roce 1919 a s krátkými přestávkami funguje dodnes. Současná těžba lupku probíhá v hloubce 100 metrů pod povrchem na dolovém poli Marta. V podzemí je důl Rako spojen s dolem 1.Máj (nejmladší důl v oblasti Lubné - 1952), jehož jáma s těžní věží dnes slouží coby větrací a úniková cesta pro důl Rako.
Dobývání suroviny se provádí zátinkováním se zpětným sestřelem. Na čelbě je sestřílená hornina nátřasnými žlaby dopravena k hřeblovým a pásovým dopravníkům, odkud putuje chodbami k centrálnímu sypu, kde je plněna do přichystaných vozíků. Ložené soupravy jsou pak lokomotivami dopraveny k jámě, odkud jednotlivé vozy putují těžní klecí na povrch do třídírny. Vytěžená hornina se na povrchu dále upravuje, třídí a vypaluje v šachtových pecích.
Z rozsáhlého podzemí je dnes přístupno cca 7 km chodeb. Kolejovou dopravu zde zastupují důlní lokomotivy typu BND 30 společně s JDV vozy na rozchodu 450 mm.
Dnes na dole pracuje na 60 lidí. Kromě hlubinné těžby je v současnosti prováděna také těžba v povrchovém lomu Filip, nacházející se na okraji dolového pole Marta v prostoru Krčelák Senec. V těchto místech část ložiska lupků vystupuje k povrchu, takže jej nelze těžit jinak než z povrchu. Poměr povrchové k hlubinné těžbě je dnes 14 000 m3 pro povrch a na 6 000 m3 pro důl.

Důl Rako s šachetní budovou a přilehlou třídírnou
Těžní věž tvoří nepřehlédnutelnou dominantu celého areálu
Důlní vozy odstavené na povrchovém kolejišti u jámy Rako
Objekt třídírny
Někdejší důl 1.Máj dnes slouží coby větrací a úniková jáma pro důl Rako
Zdaleka viditelná těžní věž dolu 1.Máj se nachází v polích nedaleko Lubné
A teď již vzhůru sto metrů pod zem. Než však tak učiníme projdeme přes řetízkové šatny ...
... v lampárně nafasujeme přilbu, akumulátorovou svítilnu a sebezáchranný přístroj
Takto vybaveni se chodbami vydáváme k jámové budově ...
... spojovacím mostem ...
... až k náraží jámy Rako
Odtud opačným směrem putují ložené vozy z hloubi země do objektu třídírny k rotačním výklopníkům
Nás však již očekává jedna z těžních klecí, která nás dopraví do podzemí
Nezbytné výstražné, signalizační a bezpečnostní prvky na náraží
Opět náraží jen o sto metrů hlouběji
Centrální čerpací stanice vody u jámy Rako
Od jámy postupujeme do nitra dolu
Na spojovacím překopu Rako - Máj míjíme křížení chodeb, výhybny, nádražíčka s vozíky nejrůznějších konstrukcí a určení, opuštěné dobívky ...
.
Chodbami jsme se dostali až k přetlakové komoře u jámy dolu 1.Máj
Náraží 1.Máje dává tušit, že k běžnému provozu již delší čas neslouží. Lezní oddělení však stále slouží coby únikový východ z dolu
Bývalý vozíkový oběh okolo jámy 1.Máj sloužil později jako odpočívárna
Čerpací stanice u jámy 1.Máj
Chodba Jižního překopu
V jedné z chodeb potkáváme partu horníků při údržbových pracích s asistující lokomotivou BND 30
.
.
Křížení chodeb u přetlakové komory Marta
Jedna ze zdejších provozních lokomotiv BND 30 posunuje na Jižním překopu
Podzemní dílenské zázemí a stylová hornická odpočívárna v jednom. Káva podávaná sto metrů pod zemí měla něco do sebe
Pokračujeme dále Jižním překopem do míst, kde v současnosti probíhá těžba
Chodby se zde větví do všech stran, na nádražíčkách míjíme ložené vozy s vytěženým lupkem
.
Místo nakládky. Zde se vyrubaná hornina překládá z pásových dopravníků do přistavených vozů
Našim bodem zájmu je však čelba a tak naše další kroky směřují podél pásových dopravníků
Od dopravní chodby Jižního překopu je to k místě těžby slušně "do kopečka"
.
Překládka rubaniny z hřeblového dopravníku na pásový. Čelba není daleko !
Chodby tu jsou zaplněny nejrůznějším materiálem potřebným pro další těžbu.
A jsme zde - čelba. Zde se hornina střílí a pomocí nátřasných žlabů dopravuje k hřeblovému dopravníku
Po chvilce rozjímání se vydáváme na cestu zpět. Oproti cestě spojovacím překopem Rako - Máj raženém v pískovcích bez výztuží jsou zdejší chodby ve velké míře semknuty hajcmany
Také velikost chodeb a rozsah kolejiště svědčí o čilejším provozu
.
.
.
A jsme u cíle. Naše putování chodbami dolu Rako se opět uzavřelo na náraží jámy Rako. Nezbytné společné foto "účastníků zájezdu" a pak již jen cesta klecí na povrch

Text a foto Michal Boček