Lomová dráha Bohdíkov

26. prosince 2016 v 17:27 |  Úzkorozchodné dráhy
Coby kamenem dohodil od vápenky v Komňátce existoval podobný provoz také v sousedním Bohdíkově. Také zde využívala místní vápenka k dopravě vytěženého vápence z lomu úzkorozchodnou dráhu.
Zdejší tzv. "Horní vápenka" byla uvedena do provozu v roce 1874 a provozovala ji německá firma A.Eisenstein a spol. ze Šumperka. Původní šachtové pece nahradila pecí kruhovou systému Hoffmann o 34 komorách, kterou v letech 1898 a 1912 doplnila ještě dvojice dalších kruhových pecí ( jedna 16-ti komorová a jedna 20-ti komorová )
Vlastní úzkorozchodná trať spojující lomy s vápenkou je uváděna v mapách již z let 1897-1898 s animálním provozem. V letech 1906-1908 pak došlo k zásadní přestavbě trati, tak aby umožňoval lokomotivní provoz. Drážka o délce dva kilometry byla vystavěna jako stabilní, o rozchodu kolejí 700 mm se sklonem až 32 %. Začínala v prostoru pecí u železniční stanice, odkud mostem nejprve překonala řeku Moravu, pak úrovňovým křížením přešla přes státní silnici Ruda - Hanušovice a levotočivým obloukem začala stoupat lesem za zástavbou obce Bohdíkov úbočím kopce Rovinka až do prostoru lomů. Těch se zde nacházelo hned několik - Rychtářův, Olbrich, Exnerův. Na stabilní trať v lomech navazovala síť přenosných tratí o stejném rozchodu, která své trasování a rozsah měnila s postupem těžby. Provoz v samém počátku zajišťovala malá dvounápravová parní lokomotiva, kterou v roce 1911 doplnila výkonnější třínápravová parní lokomotiva Krauss č.5793. Ta se zde udržela v provozu až do konce parního provozu. První dieselová lokomotiva se na trati objevila během druhé světové války. Vozový park tvořily ve velké míře vozíky s mřížovou nástavbou pro dopravu kusového vápence a vozíky ocelové výklopné známé z provozu cihelen.
Během druhé světové války, kdy došlo k citelnému nárůstu těžby a produkce vápna byly vyvíjeny snahy o usnadnění zvyšujících se přeprav, kde limitujícím prvkem bylo značné stoupání trati při obcházení vrchu Rovinka. Proto v letech 1941 - 1944 došlo ke zbudování dopravní štoly ze dna tzv. Rychtářova lomu o délce 965 m a profilu 3,5 x 2,5 m, která tyto náročné sklonové poměry eliminovala. Provoz přes štolu ale nakonec po dokončení fungoval pouze od dubna do května 1945. Pak byla opuštěna a následné závaly ji učinily neprůchodnou. Dnes je její torzo známé pod názvem štola Mařka a je jedním z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů na Šumpersku. Z původní délky 965 m je dnes přístupných pouhých 320 m.
Úzkorozchodná dráha byla v provozu až do listopadu 1979, kdy ve vápence vyhasla poslední z pecí. V tu dobu se jednalo o vůbec poslední provozní kruhovou pec na pálení vápna u nás. Opuštěné objekty vápenky postupně chátraly a areál dlouhé roky čekal na své další využití. Velké pece o 34 a 20 komorách byly záhy po ukončení provozu strženy. Nejmenší z nich 16-ti komorová se v relativně kompletním stavu dochovala až do devadesátých let dvacátého století. I přes svou jedinečnost, uspokojivý technický stav a vysokou historickou hodnotu byla i ona v roce 1999 zbourána.
Z rozsáhlého souboru staveb bohdíkovského provozu se do dnešních dnů dochovalo opravdu jen malé torzo. V areálu vápenky dosud stojí několik původních provozních budov, zachováno je těleso drážky v původní stopě obtáčející vrch Rovinka a část výše zmiňované dopravní štoly. V trase úzkorozchodných tratí je i dnes možné nalézt pražce, drobný kolejový materiál a ve štolách částečně dochovaný kolejový svršek. V prostoru lomů se mnoho artefaktů po úzkorozchodných tratích nedochovalo a to zvláště s přihlédnutím k faktu, že v části někdejšího Rychtářova lomu dosud probíhá intenzivní těžba, která vzhled lomu neustále mění. Místo, kde dopravní štola ústila na dno lomu, je dnes postupně zasypáváno odvalem výsypky.


Níže uvedené snímky jsou z návštěv lokality z let 2010, 2015 a 2016

Prostranství za hrázděnou stavbou vpravo bylo někdejším areálem vápenky s trojicí kruhových pecí. Zároveň odtud vycházela úzkorozchodná trať do lomů
V těchto místech stával most úzkorozchodné dráhy přes koryto řeky Moravy
Dochovaná opěra mostku přes mlýnský náhon ležící mezi mostem přes Moravu a státní silnicí
Za státní silnicí se těleso stáčí levotočivým obloukem po nevysokém náspu za zástavbu Bohdíkova (pohled směrem k vápence). Vpravo objekt restaurace U Seppla
Trať se tu přimkla k lesu a za vytrvalého stoupání pokračovala k lomům
V roce 2010 při úpravě oplocení soukromého pozemku tu bylo v trase dráhy "vyoráno" několik původních pražců
Nad restaurací U Seppla se dostaneme do míst větvení tratí. Vlevo se odklání po úbočí kopce Rovinka bývalá trať do lomů. V přímém směru pak průkop tělesa dráhy do Exnerova lomu a odtud dále dopravní štolou Mařka na dno Rychtářova lomu
My se nejprve vydáme po trase vedené úbočím kopce. Těleso je tu velmi dobře zachované v celé délce a slouží coby málo využívaná lesní cesta
O pěkné scenérie tu není nouze ...
...
Dosud tu lze na některých místech nalézt souvislé řady pražců
Ty zvláště v zimě při nízké sněhové pokrývce velmi dobře vyniknou
Protisměrnými oblouky se pomalu blížíme k bývalému Rychtářovu lomu
Na jeho přítomnost nás vzápětí upozorní varovné a zákazové tabule
Lom je dosud v provozu a společnost Ekozis tu těží stavební kamenivo
.
.
.
Vraťme se ale z lomů zpět na místo, kde se odkláněla podpovrchová trať
Její trasování tvoří dvojice tunelů. Ten první, na který narazíme již po zhruba 50 metrech od odbočení kmenové trati není klasickým raženým tunelem. Byl zbudován z povrchu a plnil ochrannou funkci před nestabilními svahy a padajícím kamením. Dnes je jeho ostění silně narušeno a klemba deformována tlaky nestabilního svahu
Pohled na tentýž tunel od druhého portálu z prostoru bývalého Exnerova lomu
U protilehlé strany Exnerova lomu se pak již vyjímá portál 965 m dlouhé dopravní štoly. Dnes je štola známá jako štola Mařka. Na Šumpersku patří mezi nejvýznamnější zimoviště netopýrů
Štola je dnes přístupná v délce 320 m od Exnerova lomu. V celé délce je vylámána ve skále. V poruchových místech byla vystužena kamennými zídkami a dřevěnou výstuží
Na počvě štoly jsou dosud patrné dolíky po pražcích
.
V poruchových místech se sem splavuje jílovitý materiál a částečně tak zanáší štolu
Kamenná zídka plnící ochrannou funkci
Jsme ve vzdálenosti 140 metrů od vchodu. V těchto místech strop štoly již nevydržel a dnes se zde nachází první zával. Jeho existence tak uchránila část kolejové dráhy před jinak jistou likvidací !
Z druhé strany závalu navazují pozůstatky kolejové dráhy v podobě výhybky s odbočnou kolejí k "větráku"
Štola se tu větví do dvou směrů. V přímem se jedná o hlavní dopravní chodbu v trase vápenka-lom, vpravo uhýbá krátká chodba k prvnímu větracímu komínu. Podobný "větrák" se nacházel také v druhé, dnes nepřístupné části štoly
Zachovaná kolej k "větráku" mizí pod hromadou sutě a opadu stropu štoly
"Větrák" tvoří 35 m dlouhá příkře stoupající šachta na povrch
Pohled od "větráku" zpět do hlavní dopravní chodby
Zbytky dřevěné výstuže v hlavní chodbě
Také v této části jsou velmi dobře patrné pozůstatky po pražcích
Druhý zával v dopravní štole. Za ním následuje zruba ještě 100 metrů přístupné chodby, která je dále ve směru k Rychtářovu lomu ukončena neprostupným závalem
Do této časti někdejšího Rychtářova lomu dopravní štola ústila. Dnes tuto opuštěnou část lomu od té činné odděluje vysoký val navážky z výsypky

Text a foto: Michal Boček

Použitá literatura:
- Úzkorozchodné dráhy a drážky na šumperském okrese (Zdeněk Gába 2009)
- Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I.díl (nakl.Libri, 2002)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama