Květen 2017

Lesní dráha v Bílé

5. května 2017 v 21:49 Úzkorozchodné dráhy

Již při toulání po Hostýnských vrších v okolí Kelčského Javorníku za pozůstatky bývalé arcibiskupské lesní dráhy bylo jasné, že bude třeba absolvovat podobný "počin" také v Bílé v Beskydech. Neboť jak je známo, zdejší lesní dráha měla s Rajnochovickou dráhou mnoho společného.
Na rozdíl od pohoří Jeseníků byl masiv Beskyd na lesní dráhy chudý. Vyjímku tu tvořila pouze lesní železnice v Bílé, razící si cestu údolím řeky Ostravice. Její stavbu si vynutila vzrůstající poptávka po dřevní surovině na Ostravsku ve spojení se zcela nevyhovující dopravou vytěženého dřeva z míst těžby na pily v Ostravici a Starém Městě u Frýdku. Ta se děla vesměs plavením a to jen při dostatečném průtoku vody, v zimním období sáňkováním. Navíc tu zcela chyběla síť zpevněných cest, umožňující dopravu povozy po celý rok za jakéhokoliv počasí. Jedním z řešení byla výstavba systému úzkorozchodné dráhy. Arcibiskupský úřad v Ostravici si tak nechal vypracovat projekt na stavbu sítě lesních železnic. Ten z roku 1898 počítal se stavbou úzkorozchodné železnice v povodí řeky Ostravice o délce takřka 60 km. Začínat měla ve Frýdlantě u normálněrozchodné vlečky železáren a údolím přes Ostravici, Staré Hamry a Bílou směřovat dále k soutoku Bílé a Černé Ostravice. K realizaci ale nakonec nedošlo. Obrat nastal až s následnou výstavbou normálněrozchodné dráhy z Frýdlantu do Bílé v letech 1907-1908. Roku 1910 tak vznikl nový projekt, který počítal s rozsahem sítě cca 25 km tratí ve dvou samostatných lokalitách. První měla vést ze Starých Hamrů, druhá od koncové stanice místní dráhy v Bílé. Se stavbou druhé (trasa ze Starých Hamrů se realizace nedočkala) se započalo v roce 1908, kdy bylo položeno prvních 600 m kolejí o rozchodu 700 mm mezi železniční stanicí v Bílé a skládkovým prostorem na Starém placu (dnešní zpevněná plocha před hotelem Bauer). Na tento úsek navázala v následujícím roce údolní trať do Mezivodí o délce 5 km. V letech 1921-1922 se trať prodloužila o další dva kilometry k prostoru Bedřichovy klauzy do staničení 7,1. K její stavbě bylo použito kolejového materiálu z likvidované dráhy v Rajnochovicích. V km 6,8 pod Bedřichovou klauzou se v letech 1925-1927 napojila 700 m dlouhá odbočka směřující k Okrouhlici. Tratě byly stavěny s nejmenším poloměrem oblouku 80 m, maximální stoupání činilo 30 %°. Pro dráhu byla pořízena třínápravová parní lokomotiva od fimy Maffei dodaná na dráhu v roce 1910. Tu v roce 1921 doplnil parní stroj Sigl z Rajnochovické dráhy. Vozový park tvořily oplenové a plošinové vozy. K vůbec poslednímu rozšíření sítě lesní dráhy došlo v roce 1932, kdy byla postavena 270 m dlouhá odbočka z Mezivodí směrem k Lučovci. Na trati vznikla celkem tři nákladiště - Lom (km 2,0), Klučový (km 3,8), Pod Klauzem (5,0). Remíza lokomotiv a zázemí dráhy vzniklo na Starém placu v Bílé. Délka sítě tak dosáhla konečných 8 km tratí, což představovalo pouhý zlomek z původně plánovaného rozsahu. Právě malý rozsah tratí s velmi krátkými odbočkami do bočních údolí se velmi negativně podepisoval na rentabilitě provozu. Navíc byly vynakládány vysoké náklady na údržbu tratí, které byly často narušovány podemíláním vodními toky při četných povodních. Pomyslný hřebíček do rakve pak učinila výstavba nové silnice od Frýdlantu, přes Bílou a Mezivodí na Bečvy ve 30.letech 20.století. Ta prakticky kopírovala údolní trať, která díky tomu přestala pomalu, ale jistě pozbývat svého někdejšího významu. Provoz na dráze se udržel do roku 1947, kdy klapot ocelových kol definitivně utichl. Kolejový svršek byl snesen, obě zdejší parní lokomotivy byly odprodány do Třince.
Do dnešních dnů se ve fragmentech zachovalo drážní těleso v takřka celé délce. Na Bílé dosud stojí někdejší remíza lokomotiv, občas lze nalézt zapomenutý hřeb či podkladnici.

.
Naše putování po stopách lesní železnice zahájíme na "Starém placu" před dnešním hotelem Berger. V objektech bývalé pilnice a přilehlých budov někdejší pily lze dosud snadno rozeznat objekt někdejší lokomotivní remízy lesní železnice - hrázděná stavba s červenou střechou
Boční pohled na někdejší remízu. Uvnitř jsou dosud dochovány fragmenty dýmníků, což je patrné i na střešní partii. Zcela vpravo je pak vidět část nové překládkové rampy z roku 1932 pod níž byla zaústěna normálněrozchodná vlečka ze stanice v Bílé
A ještě jeden detailní pohled na někdejší remízu
Tímto záběrem se vracíme takřka na samý počátek vzniku lesní dráhy. Dochovaná opěra mostu přes Bílý potok na někdejší spojovací koleji mezi překladištěm u železniční stanice a Starým placem nesla 21 m dlouhý most s horní mostovkou. Provoz na této části byl zahájen roku 1908 s animální trakcí
Za Starým placem bohužel veškeré stopy po drážním tělese smazaly úpravy koryta Bílé Ostravice a výstavba pěší stezky
V místech, kde se stezka odklání od silnice, byla drážka vedena v souběhu s někdejší starou cestou (dnes těleso cesty využívá pěší stezka) v místech informačního panelu
Místo vzhledově prakticky totožné jako na dochované pohlednici ze 30.let. Jen těleso úzké již moc patrné není - trať vedla souběžně mezi dnešní stezkou pro pěší a Bílou Ostravicí
V protisměrných obloucích se dostáváme na okraj zástavby Bílé. Vlevo přes most bychom se dostali k arcibiskupskému loveckému zámečku z roku 1906
V místech, kde se těleso přiklání zpět k silnici narazíme na první dochované opěry mostku
.
Za mostkem se těleso v obloucích od silnice odklání a přes paseku se přimyká k lesu
Občas lze na tělese nalézt zbytky drobného kolejového materiálu jako v tomto případě ztracenou podkladnici
To co se na první pohled tváří jako protipovodňová hráz je ve skutečnosti násep lesní dráhy. Až k Bedřichově klauze se dráha drží v těsné blízkosti vodního toku, který několikrát překračuje z jednoho břehu na druhý
Souvislé úseky střídají místa odplavená, rozvezená či jinak poškozená
Dvojice statných smrků rostoucích na bývalém železničním náspu. Přeci jen 70 let od ukončení provozu je docela znát ...
Další dochované opěry mostku nad přítokem Bílé Ostravice a s navazujícími náspy
Totožný mostek v jiném pohledu
Některé části zmizely v nové lesní cestě, či je pohltil rozbouřený vodní tok
Nad někdejším nákladištěm Lom jsou velmi pěkně dochované souvislé úseky drážního tělesa
Z velké části jsou na tělese dosud velmi dobře patrné dolíky po pražcích
Traťové těleso lemující tok Bílé Ostravice nepoškozené těžbou či lesní mechanizací
.
.
.
U dnešní autobusové zastávky Bílá, Slané vede těleso několik set metrů v souběhu se silnicí.
.
Otisky po pražcích jsou neklamným znamením, že naše kroky vedou správně
Částečně se odklání až v prostoru před Mezivodím, kde silnicí následně překročí na druhou stranu
Mezivodí - hájovna, dnes zimní lyžařský areál se sjezdovkou a vleky. Zde se z údolní tratě odkláněla krátká 270 m dlouhá odbočka k Lučovci
Po této krátké větvi se do dnešních dnů v terénu prakticky nic nezachovalo
Vrátíme se tedy zpět na údolní trať k hájovně na Mezivodí, odkud levotočivým obloukem překročila po mostě přes potok Lučovec a nabrala směr k vodní klauze. Dnes leží tento úsek na soukromém pozemku a je veřejně běžně nepřístupný. Původní dochované opěry drážního mostku tu překlenul nový most coby přístupová cesta na místní sjezdovku. Za mostkem v místě reklamního poutače se těleso odklání vlevo do lesa
Tentýž úsek z pohledu od sjezdovky. Těleso tu bývá silně podmáčené
Narazit tu lze v tělese náspů na několik trubkových propustků dosud plnících svůj účel
Čím více se vzdalujeme od Bílé, tím jsou stopy po drážním tělese zřetelnější.
.
.
"Pod Pavlankou" těleso nejprve překříží silnici a následně překonává i tok Ostravice. Opěry mostku tu však již nenalezneme. Erozí silně narušené břehy ukazují, že jinak nenápadný tok Ostravice se po vydatných deštích mění v dravou řeku
Stejná situace o několik stovek metrů dále. Traťové těleso včetně opěr mostku je beznadějně odplavené ...
Těleso tak lze vystopovat až v místech, kam vodní živel nedosáhl
Km 6 i s dochovaným kamenným kilometrovníkem s totožnou hodnotou
.
Těleso v blízkosti studánky Svatého Antoníčka
.
Názorná ukázka, jak tok Ostravice mění po vydatných deštích svoji polohu a pomalu ukrajuje traťové těleso
Pod nákladištěm na Bedřichově klauze vede těleso nejprve v odřezu pod svahem ...
... aby se v zápětí stočilo na násep k mostku
Z něj se zde dosud dochovaly mohutné erozí narušené opěry na obou březích
.
.
Prostor někdejšího nákladiště Pod klauzem. Zde se trať dělila do dvou směrů. Vlevo přes tok směřovala 700 m dlouhá odbočka k Okrouhlici, v souběhu s Ostravicí pak závěrečných 300 m tratě k Bedřichově klauze
Závěrečný úsek ke klauze je částečně patrný v souběhu s vodním tokem
.
a následně mizí v prostoru pod plavební klauzou
Na odbočce k Okrouhlici není těleso moc dobře patrné, navíc je údolím vedena nová panelová cesta
Pohledem na Bedřichovskou plavební klauzu se s lesní dráhou v Bílé rozloučíme

Text a foto Michal Boček

Použitá literatura:

- Lesní dráha v Bílé (Zdeněk Melík) - časopis ŽELEZNICE 1/1993
- Rajnochovická lesní železnice