Lesní dráha v Koutech nad Desnou

28. června 2017 v 0:43 |  Úzkorozchodné dráhy
Ve výčtu lesních drah v Jeseníkách nelze opomenout lesní dráhu na úpatí Černé stráně ležící nad zástavbou Koutů nad Desnou. Technicky velice zajímavě řešená síť úzkorozchodné dráhy s animálním provozem v kombinaci s několika svážnicemi bude dalším cílem našeho putování po úzkorozchodných drahách.
Začátkem října roku 1897 způsobily několikadenní bouře rozsáhlé polomy na svazích Černé stráně a Klínové hory. V níže položených partiích bylo dřevo sváženo sáňkováním, ovšem doprava z náhorní plošiny nad 1000 m.n.m. už vyžadovala jiný způsob dopravy. Bylo proto rozhodnuto o zbudování gravitační lesní železnice o rozchodu 700 mm, doplněné v nejstrmějších částech svážnicemi s přísunovými etážemi. Nejprve byla na podzim roku 1898 postavena dočasná lesní železnice o rozchodu 700 mm v údolí Poniklého potoka se soustavou tří svážnic s přísunovými etážemi na svazích Černé stráně. Svážení kalamitního dříví tu probíhalo do roku 1901, poté byl provoz zastaven a dráha včetně svážnic snesena. Ve stejném roce započala výstavba již stabilní gravitační železnice o stejném rozchodu pro odtěžení kalamitního dříví ze svahů Černé straně ležící nad zástavbou Koutů nad Desnou. Pro její stavbu se využilo zařízení a materiál ze zmiňované dočasné dráhy z údolí Poniklého potoka. Postupně tu vznikla zcela ojedinělá soustava pěti samostatných etáží vzájemně propojených čtyřmi na sebe navazujících svážnic. Souhrnná délka etáží, nebo-li přísunových tratí činila v době vrcholu těžby úctyhodných 12,6 km. Na nich se používala přenosná patentní háková pole, což umožňovalo měnit rozsah tratí dle aktuální těžby.
Zaměříme se také na samotné svážnice. Vodorovná délka celé soustavy měřila 1033 m a od Bremsberkové boudy po horní stanici čtvrté svážnice překonala převýšení 298,1 m. V nejvyšším místě tak dosáhla nadmořské výšky 980 m.n.m. Spodní stavba svážnic byla zbudována na opěrných kamenných zídkách, v některých místech až 4 metry vysokých. Na horním konci každé svážnice bylo na vyvýšeném kamenném základu stanoviště brzdaře s osazenými brzdovými bubny.
Provoz dráhy postupně slábl až byl v roce 1945 zcela zastaven. V následujícím roce započalo snášení kolejového svršku a likvidace zařízení dráhy.
Pokud se odhodláme vypravit za pozůstatky tohoto zajímavého technického díla, je potřeba počítat vzhledem ke značnému převýšení s fyzicky náročnou procházkou. K pozůstatkům dráhy se lze vydat z několika směrů, nejsnažší je po tzv. "Knížecí cestě", což je lesní cesta spojující osady Annín a Přemyslov. V jejím nejvyšším místě pak stačí u lesního srubu, tzv. Bremsberkové boudy odbočit vzhůru do svahu. Rázem se tak ocitneme na tělese někdejší lesní dráhy.


1.svážná
Tzv. Bremsberková bouda. V těchto místech se nacházel sklad dřeva, odkud se dřevo překládalo z vozů lesní dráhy na povozy a těmi dále k dalšímu zpracování. Kromě cca 100 m dlouhé kusé koleje u překladiště odtud vycházela také tzv. nultá etáž o délce 1,5 km směřující k Přemyslovu
Za srubem je již ve svahu patrné těleso I. svážnice. Dnes je to přímý strmý průsek v lese v dolní části silně podmáčený
I.svážnice měla délku 230 m a sklon 231,8 %°
Zatímco v první polovině je těleso vedeno v úrovni terénu ...
... ve druhé části přechází na vyvýšenou kamennou zídku místy až 4 metry vysokou
Boční pohled na závěrečný úsek první svážnice pod vratnou stanicí podává velmi výstižný obraz o sklonových poměrech
Závěrečný úsek první svážnice v pohledu z manipulační plošiny 1.etáže pod stanovištěm brzdaře
Po překonání prvních 230 metrů svážnice se dostaneme na I.etáž ke kamennému základu, na kterém byly umístěny brzdové bubny a stanoviště brzdaře
Vpravo se v oblouku odklání pravá etáž směřující na svahy nad údolím Hučivé Desné
Celková dispozice na I.etáži. V pohledu od fotografa přichází I.svážnice. Vodorovné cesty vlevo i vpravo od kamenného základu brzdových bubnů jsou trasou kolejí I.etáže. Průsek mezi mladými smrky v levé části snímku je pak těleso II.svážnice
I.etáž levá větev směřující nad Přemyslov. Dnes je to vyrovnaná lešní pěšina se zpevněným kamenným základem. Tato větev byla dlouhá necelý kilometr
.
I.etáž pravá větev má délku 600 m
Díky četným pramenům je její těleso silně podmáčené i během léta

2.svážná
Na I.svážnici navazuje od I.etáže v oblouku svážnice II. Ta měla délku 200 m a sklon 298%°. Začíná v mělkém zářezu ...
... ve střední části vede v úrovni terénu ...
... a v závěrečném úseku vystoupá na zhruba 2 metry vysokou opěrnou kamennou zídku
Vrcholová plošina II.svážnice včetně manipulační plochy II.etáže spolu se základem brzdových bubnů vzala za své při stavbě nové lesní silnice
Vrcholová plošina včetně navazujících větví druhé etáže tak dnes již nikterak nepřipomíná někdejší lesní drahu

3.svážná
Od II.pravé etáže se odklání obloukem a v 3,5 m hlubokém zářezu stoupá o sklonu 351%° 3.svážnice
Podobně jako u II.svážnice je dolní část vedena v zářezu, středová v úrovni terénu a závěrečná část před vratnou stanicí na kamenné opěrné zídce
Od manipulační plošiny na konci 3.svážnice se nabízejí pohledy na krajinu v okolí Koutů nad Desnou a Velkých Losin
.
Samotný vrchol 3.svážnice pak nabízí zajímavě dispozičně řešené napojení svážnic 3. a 4. do III.etáže. Na konci 3.svážnice pod základem brzdových bubnů se v obloukových zářezech odklání levá a pravá větev III.etáže. Pravá větev má délku 1 km a končí pod skalnatým hřebenem na svazích Hučivé Desné. Levá pokračuje do vzdálenosti 2 km. Na trase lze dosud nalézt několik pražců či zbytky kolejového svršku v podobě hřebů a podkladnic
Na plošině se dosud povaluje několik původních kolejnic ve značném stádiu rozkladu
Pravá větev III.etáže prochází za svážnicí ostrým obloukem v 6 m hlubokém zářezu
Tentýž zářez v pohledu z etáže ke svážnici
Z levé větve etáže se odklání na 4 m vysokou kamennou zídku ven ze svahu kolej, která obloukem o poloměru 8 m následně levou etáž překříží a začne kolmo stoupat do svahu coby 4.svážnice. Těleso tohoto oblouku z nasucho skládaných kamenů je dosud dobře patrné, byť je v části sesunuté

4.svážná
4.svážnice po překřížení s levou větví III.etáže stoupá o sklonu 311%° v délce 216 m k horní stanici ve vzrostlém lese
V první části je vedena v mělkém zářezu ...
.
.
... který v závěrečné části přechází na nízkou kamennou zídku
.
Prostor manipulační plošiny na horním konci 4.svážnice dnes slouží potřebám místní chaty
Chata samotná využívá jako svůj základ kamennou zídku někdejšího stanoviště brzdaře a brzdových bubnů
.
Pohled od chaty na manipulační plošinu IV.etáže
Levá větev IV.etáže je dlouhá 2,2 km a dají se na ni nalézt zbytky pražců. Končí v prostoru mezi Přemyslovem a Novými Losinami
Pravá strana IV.etáže je dlouhá cca 1 km
.
.
Etáž končí u skalnatého hřebenu již na svazích nad údolím Hučivé Desné
Pod chatou se nachází několik torz původních patentních hákových polí.
.

Text a foto Michal Boček
Dokumentace byla pořízena v rozmezí červenec 2014, březen a červen 2017

Použitá literatura: Lesní dráhy v Jeseníkách (Zdeněk Melík, Lobl Olomouc)
 


Komentáře

1 Simona Simona | Web | 20. června 2017 v 10:14 | Reagovat

Škoda jí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama