Duben 2018

Putování za břidlicí

7. dubna 2018 v 10:20 Industria

Díl první: muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou

Břidlice - hornina, která vznikala před 500 milióny let ze sedimentů a prachových částic, které se postupně usazovaly na dně tehdejších moří a pod tlakem a vysokou teplotou postupně metamorfovaly v přírodní kámen. Těžba břidlic na Moravě a ve Slezsku probíhala především v oblasti Nízkého Jeseníku, spadajícího do Moravskoslezského kulmu. Počátky těžby se datují do začátku 18.století. Pomyslného vrcholu dosáhla v polovině 19.stol., kdy se těžba uskutečňovala ve zdejším kraji na více než 50-ti lokalitách. Nejprve se těžilo povrchově v lomech, časem těžba přešla na hlubinný způsob, který umožnil těžit břidlici celoročně i za nehostinných zimních podmínek a její kvalita byla pro svoji nezvětralost mnohonásobně vyšší. Z břidlice se vyráběla především střešní krytina, ale také obklady, dlažba, školní břidlicové tabulky, či se rozemýlala na břidlicovou moučku pro výrobu gramofonových desek. Rozsah těžby značně kolísal. První ránu břidlicový průmysl dostal s I.světovou válkou, rozpadem Rakouska-Uherska a s příchodem nového produktu - eternitu, který břidlicové krytině začal značně konkurovat. Mnoho provozů zaniklo, přesto se dařilo v poválečném období znovu nastolit růst těžby a břidlice zažívala svoji renesanci. Tento stav však netrval dlouho a na dalším vývoji se podepsala II.světová válka, díky níž břidlicový průmysl takřka zanikl. Hodně velký vliv na to měl odsun německého obyvatelstva, jakožto výsadních odborníků ve zpracování břidlice. Přesto již v roce 1945 se daří zásluhou Jana Říháka a spol. znovu vyzmáhat doly ve Velké Střelné a Hrubé Vodě. Pokračuje těžba v povrchovém lomu ve Svobodných Heřmanicích a dolu v Nových Těchanovicích. Důl v Nových Těchanovicích ukončuje svoji činnost v roce 1971 v souvislosti se stavbou ostravského vodovodního přivaděče a těžba přechází na nově budovaný moderní závod ve Lhotce u Vítkova. Ve stejném roce se podařilo znovu otevřít ložiško ve Starých Oldřůvkách v lokalitě Lesní Zátiší. Další pokusy o obnovu či otevření nových dolů se uskutečnily po roce 1988 na lokalitách Hrubá Voda, Velká Střelná, Jakartovice, Klokočov, Čermelský Mlýn a ve Svobodných Heřmanicích. Tím se dostáváme takřka do současnosti. Na tyto lokality a nejen je se zaměříme během našeho seriálu po stopách břidlice.
Putování do míst věčné tmy, chladu a vody začneme jak jinak než v Budišově nad Budišovkou. Městě, které je s břidlicí úzce spjato a je pomyslným centrem zdejšího kraje břidlice. Na dlouholetou těžbu a z pracování břidlice upomíná už od roku 1996 muzeum břidlice sídlící v domě čp.230, bývalém vodním mlýně, ležícím kousek od náměstí. Expozice prošla v roce 2015 velkou rekonstrukcí. Dočkala se celkové reinstalace, doplnění sbírkových předmětů a rozšíření o venkovní expozici. Návštěvník se tu formou trojrozměrných exponátů, dokumentů a fotografií dozví o těžbě a zpracováni břidlice mnoho zajímavých informací. Navíc může okusit svoji zručnost ve venkovní dílně, kde si z připravených surových kusů břidlice může sám vyrobit pod dohledem zkušeného štípače zajímavý suvenýr.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.

Text a foto: Michal Boček