Květen 2018

Na Těšnov

22. května 2018 v 20:10 Tratě
Další lokalita kam se vypravíme za pozůstatky bývalých drah bude tentokrát území hlavního města Prahy. Pomocí fotografií si projdeme bývalou trať Rakouské severozápadní dráhy (ÖNVB) z Vysočan na Těšnov. Provoz byl zahájen 4.10.1873 nejprve na provizorní nádraží na Rohanském ostrově, v roce 1875 byla poté dráha prodloužena až na Severozápadní nádraží. To v pozdějších letech neslo názvy Denisovo, Vltavské, opět Denisovo a nakonec Praha Těšnov. Mezi Vysočany a Těšnovem se nacházela ještě stanice Libeň dolní nádraží a zastávka Karlín přístav. Osobní vlaky z těšnovského nádraží směřovaly na Turnov, Všetaty, Nymburk a Hradec Králové. Do počátku 30.let odtud vyjížděly i rychlíkové spoje. Tečku za celou tratí a také budovou těšnovského nádraží udělal projekt výstavby tzv. severojižní silniční magistrály. Ten záhy podstoupil realizaci a tak 1.7.1972 odjel z Těšnova poslední osobní vlak. Zdejší depo a jeho zázemí sloužilo provozu ještě do dubna 1973, pak byla část mezi nákladovým nádražím na Rohanském ostrově a Těšnovem definitivně opuštěna a snesena. Provoz na Rohanský ostrov se udržel do roku 1984, kdy byl i zde provoz zastaven a trať z Vysočan následně podstoupila zrušení a byla snesena.
Dnes již legendární hlavové nádraží s monumentální novorenesanční výpravní budovou má v podvědomí asi každý. Z vlastní budovy se do dnešních dnů kromě sochařské výzdoby a jiných cenných prvků uložených v depozitu Muzeu hlavního města Prahy nedochovalo prakticky nic. 16.3.1985 byla i přes protesty a vysokou památkovou hodnotu odstřelena 400 kg trhaviny. Místo, kde budova stála, dnes vyplňuje travnatá plocha s parčíkem ohraničená betonovým valem silniční magistrály. Prakticky nic, co by lákalo sem vážit cíleně kroky. To samé však neplatí o navazujícím drážním tělese směrem k Vysočanům. Zde se i přes dynamicky měnící ráz pražské zástavby do dnešních dnů dochovalo hned několik zajímavých artefaktů na bývalou dráhu.
Pojďme se projít mezi Vysočany a Těšnovem a objevme památky na tuto zajímavou a ve své době významnou dráhu. Naše putování zahájíme na vysočanském nádraží.


.
Výpravní budova vysočanské stanice. Z tohoto nástupiště se vlaky vydávaly na Těšnov
Těšnovská trať se z vysočanské stanice odkláněla na libeňském zhlaví v úrovni Podvinnského parku. Dnes je výměna již snesená
Odklon bývalé tratě dnes připomíná dochované štěrkové lože s pražci a atypicky umístěné sloupy trolejového vedení
Po pražcích z počátku betonových, následně dřevěných se v klesání a levotočivým obloukem ocitneme na okraji údolí říčky Rokytky
Její tok trať překonávala pomocí mohutného viaduktu
Z něj se do dnešních dnů dochovaly krajní zděné části. Středová ocelová konstrukce byla již před lety snesena
Těšnovská strana mostu ...
... a vysočanská
Celkový pohled na dispozici bývalého mostu v pohledu od usedlosti Kolčavka
A závěrem pohled z těšnovské strany mostu směrem na Vysočany
Na navazujícím náspu k Těšnovu jsou dochované souvislé řady pražců
.
.
Násep je ve svém pokračovaní odtěžen a další pokračování tratě pohltila estakáda a nájezdy na Čuprovu ulici
.
Po překřížení s Čuprovou ulicí se trať stočila do ulice Na Žertvách. Mimoúrovňové křížení s turnovskou tratí řešené tunelovým podjezdem v náspu bylo ještě za provozu nahrazeno soustavou mostů tzv. Holešovické přeložky
Stejné místo v pohledu z ulice Na Žertvách
Ulice Na Žertvách, jejímž středem trať procházela. Dnes by to řekl již jen málokdo. Blíže k Palmovce je v její stopě vedena tramvajová trať
V ose jejího pokračování se rozprostírá pláň bývalé stanice Libeň dolní s dochovanou výpravní budovou
.
Budova stojí v oploceném nepřístupném areálu, který využívá pro své potřeby firma Metrostav
.
Pláň někdejšího kolejiště libeňské stanice je z větší části nevyužita a zarůstá náletovou vegetací
Na těšnovském zhlaví se dochoval strážní domek u bývalého mostu nad silnicí Švábky
Zdejší ocelový most byl snesen, opěry odstraněny a nahrazeny zdmi opěrnými
Za ulicí Švábky pokračuje ještě pár desítek metrů torzo náspu, který se pozvolna ztrácí v rekultivovaném prostoru bývalé Rustonky. Tou byla zpočátku továrna na parní stroje vystavěná roku 1832, později ústřední dílny dopravního podniku
Plocha Rustonky byla kompletně rekultivována, takže dnes po ní již nic nenalezneme. Taktéž těleso trati zmizelo beze zbytku po výstavbě komunikace Pobřežní III
Na její pozůstatky narazíme až v ulici Sokolovské v podobě vyrovnaného nízkého náspu v souběhu se silnicí
.
.
.
.
V ose Urxovy ulice je opět přerušeno novou výstavbou kancelářských budov. V místě proskleněné budovy v pozadí se nacházel železniční most přes dnes již zasypané vltavské rameno bývalého karlínského přístavu
O to více působí mezi touto zástavbou jako zjevení dochované objekty někdejšího nádraží Praha Karlín v podobě výpravní budovy a staničního skladiště
.
Tyto nápadité objekty silně kontrastují s okolní moderní výstavbou
Dalšími kroky se dostáváme ke známému Negrelliho viaduktu
Těšnovská trať procházela jeho dvěma krajními oblouky. U vrcholu klemby jsou dosud patrné stopy po sazích z parních lokomotiv. Pohled směrem k těšnovskému nádraží
Za viaduktem se dráha stáčela levotočivým obloukem v místech dnešního hotelového koplexu Hilton do prostoru těšnovského nádraží
Tímto záběrem se dostáváme na samý konec tratě. Zde se nacházela výpravní budova a kolejiště těšnovského nádraží. Dnes je tu pouze travnatá plocha nevelkého parčíku a přilehlého parkoviště, nic co by připomínalo kdysi vznosné nádraží
.
.
Text a foto: Michal Boček
(dokumentace: 12/2015 )

Použitá literatura:
Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (M.Jelen 2009)
ZMIZELÁ PRAHA - Nádraží a železniční tratě (Paseka, Kateřina Bečková 2009)



Putování za břidlicí (2)

2. května 2018 v 22:57

díl druhý: Velká Střelná

Naše druhé putování za břidlicí nás zavede do samého srdce vojenského výcvikového prostoru Libavá. Na dohled od "Pozorovatelny", u vojenské střelnice, se nachází jedno z největších těžených ložisek břidlic na Moravě. Jižně od bývalé obce Velká Střelná na tzv. Olomouckém kopci, což je protáhlý severojižní hřbet centrální části Oderských vrchů, se rozprostírají rozsáhlé odvaly a dobývky náležící k soustavě šachet hlubinného dolu, tzv. Jánského dolu.
Zdejší ložisko patří k největším v celé střední Evropě. Mocnost tu dle průzkumů z roku 1947 dosahuje až 100 metrů. Těžba na této lokalitě je popisována již v 16.stol., intenzivněji pak po roce 1832. Zdejší klimatické podmínky mající za důsledek dlouhé a tuhé zimní období značně omezující povrchovou těžbu, vedly v roce 1889 k započetí dobývání také hlubinným způsobem. Ve zdejších dolech pracovalo tehdy až 500 horníků. Od 1.světové války do roku 1932 byla těžba zastavena. O její obnovu se zasadila firma J.Říhák z Olomouce. Ta zde zaměstnávala na 150 pracovníků. Během 2.sv.války se důlního závodu ujala německá firma Heinz, Tatzel und Co., pod níž tu pracovalo na 200 válečných zajatců. Po válce přešly doly do národního správcovství. Ukončení těžby na Olomouckém kopci v roce 1947 mělo spojitost se zřízením vojenského prostoru.
Velké zásoby nevytěžené suroviny vedly v roce 1992 k pokusu o obnovení těžby. O tu se pokusila firma Moravské břidlicové doly a.s. z Lipníku nad Bečvou. V letech 1992 - 1994, zde bylo za více než 70 mil.Kč vyraženo nové důlní dílo moderní technologií, pojmenované po Janu Maximiliánu Říhákovi důl Jan. Průzkumná velkoprofilová štola ražená z údolí Střelenského potoka sice dosáhla ložiska, ale s těžbou se již nezapočalo. Horší geologické podmínky značně prodražující ražbu nových chodeb a střety se zájmy armády vedly v roce 1994 k zastavení těžby a opuštění lokality.
Vojenský prostor je také jedním z důvodů, proč lokalita není veřejnosti přístupná a to ani při každoroční cykloturistické akci Bílý Kámen.

.
Pozůstatkem těžby břidlice u Velké Střelné jsou rozsáhlé haldy jen pozvolna zarůstající vegetací
.
Narazit tu lze na zbytky provozních a technologických budov
V celém prostoru se dosud dochovalo hned několik důlních jám náležících k hlubinné těžbě
Ústí výdušné jámy č.4 hluboké 190 metrů
Výdušná jáma č.4
Pozůstatky zařícené těžní jámy
.
.
Na okraji odvalu ční ocelová těžní věž Jánského dolu, dnes coby zdroj pitné vody pro město Libavá
.
.
.
.
.
.
Jasným důkazem o rozsahu těžby na Olomouckém kopci je mohutný odval nad údolím Střelenského potoka
Část z něj již byla odtěžena
Novodobý pokus o těžbu břidlice představuje moderně ražená průzkumná štola z údolí Střelenského potoka
.
Trafostanice a montovaný objekt sloužící po dobu výstavby dolu jako provozní zázemí
Současný stav průzkumné štoly ražené v letech 1992 - 1994


Zdroje a použitá literatura: