Srpen 2018

Po úzkých kolejích

20. srpna 2018 v 20:58 Úzkorozchodné dráhy

Úzkorozchodné dráhy na povrchu i v podzemí

Úzkorozchodné dráhy zaujímají specifický druh kolejové dopravy. Své uplatnění nalezly všude tam, kde bylo potřeba přepravit velké množství těžkého materiálu či okolnosti provozu bránily použití jiného dopravního prostředku. S rozšiřující se automobilovou dopravou a s rostoucími požadavky na zefektivnění dopravy, začaly tyto kolejové systémy pozvolna mizet. Dnes tak z dříve rozsáhlých systémů roztroušených po celé republice v cihelnách, továrnách, pilách, lomech apod. lze nalézt jen nepatrné torzo, přežívající víceméně dílem náhody. Své uplatnění dodnes nacházejí hlavně v dolech, ovšem i zde ze se jejich podíl zmenšuje ve prospěch pásové dopravy či závěsných drah.

2018

- Výpravy za břidlicí (4) - Z Pollakovy štoly je to jen coby kamenem dohodil do největšího a ve své době nejmodernějšího břidlicového dolu u nás. Tím je důl Lhotka, ležící u stejnojmenné vesnice zhruba 5 kilometrů severně od Vítkova ...


- Výpravy za břidlicí (3) - ve třetí části naše další kroky zamíří do údolí řeky Moravice. Zaříznutý kaňon pod Kružberskou přehradou ukrývá hned několik zajímavých důlních děl. Jedním z nich je i tzv. Pollakova štola ...


- Výpravy za břidlicí (2) - Naše druhé putování za břidlicí nás zavede do samého srdce vojenského výcvikového prostoru Libavá. Na dohled od "Pozorovatelny", u vojenské střelnice, se nachází jedno z největších těžených ložisek břidlic na Moravě - Velká Střelná

- Výpravy za břidlicí (1) - Putování do míst věčné tmy, chladu a vody začneme jak jinak než v Budišově nad Budišovkou. Městě, které je s břidlicí úzce spjato a je pomyslným centrem zdejšího kraje břidlice. Na dlouholetou těžbu a z pracování břidlice upomíná už od roku 1996 muzeum břidlice ...

2017

- Lesní dráha Dětřichov n.B. - Dětřichovská dráha jako jediná z jesenických lesních drah využívala k dopravě vytěženého dřeva lokomotiv. Nejprve v parní trakci, později také pomocí dieselových lokomotiv. Drží také primát poslední provozní lesní úzkokolejky na jesenicku. Provoz se zde zastavil v roce 1968 ...

- Lesní dráha Kouty n.D. - Ve výčtu lesních drah v Jeseníkách nelze opomenout lesní dráhu na úpatí Černé Stráně ležící nad zástavbou Koutů nad Desnou. Technicky velice zajímavě řešená síť úzkorozchodné dráhy s animálním provozem v kombinaci s několika svážnicemi bude dalším cílem našeho putování po úzkorozchodných drahách ...

- Lesní dráha v Bílé - letos je tomu přesně 70 let co utichl klapot ocelových kol na lesní dráze v Bílé. Navštivme tento zapomenutý kraj a vydejme se po pozůstatcích této zajímavé dráhy ...


2016

- Lomová dráha Bohdíkov - Coby kamenem dohodil od vápenky v Komňátce existoval podobný provoz také v sousedním Bohdíkově. Také zde využívala místní vápenka k dopravě vytěženého vápence úzkorozchodnou dráhu. Ta měla i jednu zvláštnost - část trati byla vedena v podzemí 965 m dlouhou štolou ...

- Lesní dráha Branná - v návaznosti na pojednání o lesní dráze Františkov se tentokrát vypravíme na další lesní dráhu v okolí Branné. Naše kroky budou směřovat do údolí Klepáčského potoka, kde od roku 1900 vedla gravitační lesní dráha s animálním trakcí o rozchodu kolejí 700 mm ...

- Důl RAKO - Souhra několika náhod mi umožnila zhlédnout jeden z posledních funkčních malodolů na našem území, nacházející se jen pár kilometrů od Rakovníka u obce Lubná. Důl Rako v Lubné u Rakovníka je posledním činným hlubinným dolem na žáruvzdorné jílovce u nás ...

- Dělostřelecká tvrz Hůrka - Na území dnešní České a Slovenské republiky jsou dosud rozsety tisíce betonových pevnostních staveb budovaných v letech 1935 - 1938 na obranu před nacistickým Německem. Jednou z nich je i dělostřelecká tvrz Hůrka, které jsou věnovány následující řádky ...

2015

- Rajnochovice - Morava a Slezsko nikdy neoplývalo velkým množstvím lesních železnic tak jako tomu bylo třeba u našich východních sousedů. Přesto tu svého času fungovalo hned několik zajímavých systémů, které i dnes budí zaslouženou pozornost. Za jednou z nich se vypravíme do Hostýnských vrchů ...

- Františkov - Pohoří Hrubého Jeseníku ukrývá nejednu železniční zajímavost. Ať už jde o všeobecně známý Slezský Semmering či nejvýše položenou rychlíkovou stanici na Ramzové. Rozsáhlé lesní porosty v dřívějších letech poskytovaly slušné vyžití hned několika lesní železnicím. A právě na jednu z nich se teď vypravíme ...

- Důl Hřebeč - kdo by neznal Mladějovskou průmyslovou dráhu. Trať vedená překrásnou přírodou Českomoravského pomezí s dosud funkčním parním provozem je cílem nejednoho návštěvníka. To stejné však nelze říct o areálu dolu Hřebeč, který je s mladějovskou dráhou nedílně spjat ...

2014

- Chrustenice - Ani tentokrát nevybočíme z řady a navštívíme další důlní dráhu tentokrát v podzemí dolu Chrustenice. Ačkoliv tu těžba železných rud skončila již v roce 1965, je možné i dnes podzemí navštívít a to hlavně zásluhou party dobrovolníků, kterým osud opuštěného podzemí nebyl lhostejný ...

- Jáchymov - Putování po úzkorozchodných dráhách nás opět zavede do světa věčné tmy. Tentokrát navštívíme důlní dráhu na štole č.1 v Jáchymově. Ta je součástí vznikající expozice sokolovského muzea na průzkumném důlním díle bývalých Jáchymovských dolů ...

2013

- Ejpovice - V putování po úzkých kolejích tentokráte zavítáme pod zem, do míst věčné tmy a navštívíme jednu skoro zapomenutou drážku. Abychom ji mohli navštívit, je třeba se vypravit do Plzeňského kraje, kde se na dohled od krajského města rozprostírá známá Ejpovická vodní nádrž ...

2012

- Dřínov - Dřínovská cihelna byla jednou z několika posledních na Moravě, kde až do dnešních dnů přežívala technologie výroby s využitím kolejové dopravy. Úzkorozchodná drážka o rozchodu 600 mm v délce několika stovek metrů byla provozována s animálním pohonem s využitím několika točen a vrátku s navijákem ...

2011

- Stachelberg - v podhůří Krkonoš nedaleko obce Babí se rozprostírá největší vojenská dělostřelecká tvrz na našem území. Ačkoliv nebyla nikdy stavebně dokončena, dokáže i dnes návštěvníka ohromit svojí mohutností a rozlehlostí. Přijměte tedy pozvání k její návštěvě a sestupme po 186 schodech do jejího nitra ...

- Litice - z podhůří Jeseníků se tentokráte vypravíme až na samé dno skalního kaňonu Divoké Orlice pod majestátný hrad Litice nad Orlicí. Ve zdejší panelárně je dodnes v provozu úzká pro dopravu prefabrikovaných dílců ze závodu na překládkovou rampu u nádraží ČD.

- Bohdíkov - putování po úzkých kolejích nás tentokráte zavane do našich nejvyšších moravských hor - Jeseníků. Tradice těžby a zpracování vápence v okolí Bohdíkova sahá do více jak 130-leté historie. Podívejme se tedy na jeden z provozů, jenž k dopravě suroviny využíval úzkorozchodnou drážku, jehož historie se uzavřela v dubnu 1976.

2010

- Vidnava - putování po úzkých kolejích nás tentokrát zavede až na samotné polské hranice - do Vidnavy. Zdejší ložiska kaolínu se tu těžila již kolem roku 1796. K dopravě vytěžené suroviny z místa těžby do závodu byla od roku 1921 používána úzkorozchodná drážka o rozchodu 600 mm.

- Loštice - Jak se říká, pachatel se vrací na místo činu. V jednom zářijovém prosluněném dnu jsem se opětovně vypravil do Loštic, abych zjistil jaký je současný stav loštické cihelny na Výmolech ...


- Lesní Zátiší - Okolí Budišova nad Budišovkou je již od poloviny 19.století spojeno s těžbou pokrývačských břidlic. Hlubinných dolů a lomů tu fungovalo na 70. Navštivme tedy jedno místo spojené s těžbou břidlice s příznačným názvem Lesní Zátiší.


- Harrachov - V seriálu o úzkých kolejích tentokrát zavítáme do našich nejvyšších hor - Krkonoš. Zde na dohled od skokanských můstků v Harrachově se rozprostírá rozsáhlý dobývací prostor hlubinného rudného dolu. Areál dolu se nachází na levém břehu Mumlavy cca 1 km od známého Mumlavského vodopádu. Vlastní těžba byla zahájena v roce 1957 a trvala až do roku 1992 ...

- Františkovy Lázně - V dalším díle putování po úzkých kolejích zavítáme do západních Čech. V dnešní době svým provozním zaměřením jediná, dříve však patřící mezi početnou skupinu těchto drážek. Ano je řeč o přepravě rašeliny (slatiny) v lázeňském městě Františkovy Lázně ...

- Kašperské Hory - V roce 1982 nedaleko Kašperských Hor byl zahájen geologický průzkum zdejšího zlatonosného ložiska. Ten prováděl až do konce roku 1993 státní podnik Geoindustria Praha. Poté získala práva na průzkumové práce česko-kanadská těžení společnost TVX Bohemia důlní a.s. Ta zde setrvala až do roku 1998, kdy byl další průzkum firmě zakázán ...

- Loštice - Není tomu ještě tak dávno co v hliništi loštické cihelny byl slyšet klapot ocelových kol po křivolakých kolejničkách s vlaky naloženými cennou surovinou. Ano ještě v roce 2002 to byl každodenní pravidelný kolorit tohoto provozu. Bohužel pokrok se nedá zastavit a tak i zde došlo k nahrazení systému úzkorozchodné dráhy ...


Putování za břidlicí (4)

20. srpna 2018 v 20:56 Úzkorozchodné dráhy

Díl čtvrtý: důl Lhotka

Z Pollakovy štoly je to jen coby kamenem dohodil do největšího a ve své době nejmodernějšího břidlicového dolu u nás. Tím je důl Lhotka, ležící u stejnojmenné vesnice zhruba 5 kilometrů severně od Vítkova. Moderně koncipovaný důl byl otevřen jámou Lhotka do hloubky 40 metrů pod povrchem. Ražba sledných chodeb byla vedena mimo ložiskové pruhy což umožnilo plně využít zdejší ložisko a zároveň nebylo třeba zřizovat nepraktické zakládky. Těžba probíhala komorovým způsobem metodou na tři záběry, při které rozměry těžebních komor dosahovaly rozměrů 25 x 10 m a výšky až 24 metrů. Na některých ložiskových pruzích se uplatňovala metoda na jeden záběr, při které rozměry komor dosahovaly rozměrů 25 x 50 m a výšky 6-8 m. V chodbách bylo instalováno potrubí pro rozvod vody a stlačeného vzduchu pro pohánění vrtacích a sbíjecích kladiv, důlních přehazovacích nakladačů či přestavníků výhybek. Samotná těžba se prováděla trhacími pracemi, jako trhavina se používal Ekodanobit. K vrtání děr pro následný odstřel se používaly vzduchem poháněné příklepové vrtačky VK19 a VK 25. Horizontální dopravu v podzemí zajišťovala důlní úzkorozchodná dráha o rozchodu 600 mm s lokomotivním provozem. K dispozici byla dvojice lokomotiv typu BND 30, kdy jedna sloužila dopravě, druhá tvořila provozní zálohu. Lokomotivní depo pro deponaci, opravy a nezbytné provozní zázemí bylo umístěno přímo v podzemí v hloubce 40 m nedaleko jámy Lhotka. K dopravě vytěžené suroviny a hlušiny sloužilo několik desítek důlních vozů tzv."huntů". Dále se zde nacházelo několik vozů různé konstrukce pro pomocné účely. Povrchová část dráhy nebyla nikterak rozsáhlá. Doprava vozů se děla buď samospádem nebo ručně. Svislou dopravu na jámě Lhotka zajišťoval těžní stroj B 1606 tahající dvojici těžních klecí, umístěný na povrchu v samostatném objektu vedle jámové budovy. Větrání dolu, tj. přísun čerstvých a odvod zkažených větrů byl řešen pomocí starých dolů Stará Lhotecká štola a Pollakova štola, na které byl důl Lhotka napojený 60 metrovým komínem. Usměrňování větrů se dělo pomocí větrných vrat umístěných na důležitých křižovatkách. Odtok důlních vod byl řešen samovolně bez nutnosti čerpání překopovými štolami k jejich ústí na povrch. Ačkoliv důl jako takový funguje do dnešních dnů, samotná těžba skončila v září roku 2010, kdy se kola těžní věže nadobro zastavila. Dnes závod zpracovává odpadovou břidlici z přilehlých hald a dováží surovinu z Číny a Španělska. Samotné podzemí uvedené do konzervačního režimu bylo v letech 2012 až 2015 vyklizeno. Odstraněny byly rozvody elektřiny, vody a vzduchu. Síť úzkorozchodné dráhy byla kompletně snesena. Část ještě využitelného zařízení jako rozvaděče, trafa, vrátky našly uplatnění v jiných provozech. Jaký bude další osud zdejšího důlního díla je otázkou. Pokračování těžby dosavadním způsobem je vzhledem k nutným vysokým počátečním investicím velmi nepravděpodobné.


Pořízená fotodokumentace povrchu a podzemí je z rozpětí 5 let

Pohled na nádvoří dolu Lhotka s ústředním objektem jámové budovy. Vpravo pak objekt úpravny a kanceláří
Těžní věž a přilehlý objekt strojovny s těžním strojem B1606 ČKD
Jámová budova dolu Lhotka s těžní věží
Ocelová konstrukce výklopníku na odvalu
Interiér výklopníku
Na výklopník směřovala z jámové budovy dvoukolejná trať. Levá kolej sloužila k přísunu vozů s hlušinou, pravá k návratu prázdných vozů zpět k jámě
Kolejové rozvětvení před jámovou budovou. Vlevo do dílen a haly údržby, v popředí rozvětvení do štípárny, v pozadí vpravo pak kolej na odval k výklopníku
Kolejový kříž před jámovou budovu
Náraží jámy Lhotka v jámové budově
Naráží na povrchu s dvojicí těžních klecí
Nezbytné bezpečnostní a provozní zázemí u jámy
Vlastní srdce jámy tvoří těžní stroj B1606 z produkce ČKD umístěný v budově strojovny. Interiér je notně stísněný a neumožnil tak optimální podmínky k fotografování
.
Buben a hloubkoměr s jasně definovanou hloubkou jámy -40 metrů
Strohé zázemí strojníka obsluhujícího těžní stroj
Pohled do těžní věže z jámy. Patrny jsou dřevěné průvodnice těžních klecí a kryty lanovnic na vrcholu těžní věže
A opačným směrem do nitra jámy. Hloubka jámy je 40 metrů, dnes bohužel částečně zavalená a tudíž pro dopravu nepoužitelná
Přesuňme se do samotného podzemí dolu. Nacházíme se 40 metrů pod povrchem na náraží jámy Lhotka. Píše se rok 2013 a veškeré vybavení je stále na svém místě, tak jak jej horníci v roce 2010 opustili. Za 5 let tomu bude zcela jinak, ale nepředbíhejme ...
Zázemí narážeče v podzemí. Světelná a akutická signalizace, telefon pro spojení s povrchem a jednotlivými pracovišti dolu, vzduchem poháněný vrátek pro posun s vozy
Kolejové rozvětvení u jámy. Zde panoval nejčilejší ruch na celém systému. Setkávaly se tu ložené vozy směřující na povrch s vozy prázdnými mířícími k nakládce
Od náraží se vydáme na jih do míst poslední těžby z roku 2010, ale i do stařin zasahujících již do komplexu staré lhotecké štoly. V podzemí uděláme pomyslný okruh a k naráží se vrátíme z opačného směru
Sběrná nádrž jámové tůně s instalovaným čerpadlem
Od náraží jsme se dostali přes jedna větrná vrata na první křížení chodeb a kolejové rozvětvení. Levá kolej utváří základní kolejový okruh a zpřístupňuje jednotlivé těžební komory. Kolej v přímém směru pokračuje severním směrem k velkým komorám a ke stařinám s návazností na starou Lhoteckou štolu. Tam pouze nakoukneme ...
.
.
Největší podzemní prostora na Lhotce. Rozměry jsou na břidlicový důl opravdu impozantní
Stařiny na staré lhotecké štole s četnými zakládkami upomínající na historickou těžbu
.
Pokračujeme po základním okruhu. Chodby se tu větví do všech směrů. Okolo nás je mnoho těžebních komor, v mnohých těžba skončila v samém závěru činnosti dolu
.
,
.
Jeden z dvojice vzduchem poháněných přehazovacích nakladačů, které se v podzemí v roce 2013 nalézaly
Sledná chodba k těžebním komorám z poslední těžby. Rozvody vzduchu a vody jsou jen v provizorní výstroji, k té trvalé už nikdy nedojde ...
Druhý z nakladačů na manipulační koleji přímo v těžební komoře. Stále jakoby připraven plnit svůj úkol
Další z četných křížení chodeb na hlavním okruhu. Výhybky na hlavním okruhu měly vzduchem ovládané přestavníky
.
.
.
.
Již odstrojená chodba ve východní části ložiska
Vstup do skladu trhavin umístěný v nejvýchodnější části systému
Systém skladu tvoří velkoprofilová několikrát zalomená chodba plně vystužená hajcmany
.
Informační tabulky informující o stavu zásob trhavin ve zdejším skladu
.
Souběh tratí u skladu ...
Větrná vrata na spojovací trati malého okruhu
Výhybna na "spojovačce"
.
.
.
Křížení chodeb velkého okruhu a chodby k "výduchu"
Stejné křížení v opačném pohledu. Rovně k naráží, vpravo k výduchu
Dvojice větrných vrat na okruhu v blízkosti jámy
V blízkosti náraží u jámy je na kolej základního okruhu napojeno podzemní depo lokomotiv
.
Tímto snímkem jsem uzavřeli okruh v podzemí a opět jsme přišli k náraží lhotecké jámy
Depo bylo domovem dvojice důlních lokomotiv typu BND 30. Kdy jedna sloužila v každodenním provozu, druhá tvořila provozní zálohu
BND 30 provozního čísla 1 ...
... a číslo 2 přímo v depu. Kolej vlevo vedla nad jímku pro vypouštění oleje, přímá pak nad prohlížecí kanál
.
.
Poslední část, kterou navštívíme je chodba k výduchu. Po zhroucení výstroje jámy je tato chodba jediná bezpečná přístupová cesta do podzemí
Také zde se nachází několik křížení chodeb k dobývacím komorám
.
Zapomenutý hunt staršího typu v jedné opuštěné chodbě
Charakter chodby se v různých částech mění
.
.
.
.
Závěrečná část je vystužena litým betonem
Vstupní objekt umístěný vysoko nad údolím řeky Moravice. Jeho nitro ukrývá mj. hlavní důlní ventilátor

V procházce po podzemí se posunume o několik let dopředu a obrázek podzemí skýtá zcela jiný pohled, ne už tak radostný. Veškeré vybavení dolu jako jsou rozvody vody, vzduchu, elektroinstalace, tak i kolejová dráha jsou nenávratně pryč. Nechce se ani zdát, že ještě před pár lety tu probíhal čilý dopravní ruch a na povrch směřovaly tuny a tuny kvalitní břidlice
.
.
.
.
.
.
.
.

Osud podzemí zůstává nejistý a jen stěží lze odhadovat jak se bude dále situace vyvíjet ...

Michal Boček