Únor 2019

Putování za břidlicí (5)

7. února 2019 v 20:22 Úzkorozchodné dráhy

Díl pátý: důl Hrubá Voda

Další lokalita nás zavede do údolí řeky Bystřice, asi 14 km severovýchodně od Olomouce. Zde v hluboce zaříznutém kaňonu je těžba pokrývačských břidlic datovaná již od roku 1776 a s přestávkami trvala až do závěru roku 2002. Zdejší kvalitní surovina byla těžena jak povrchově tak hlubinně, o čemž svědčí četná důlní díla a odvaly hlušiny po obou březích řeky. Narazit tu jde na štoly o délce několika desítek metrů, ale i na rozsáhlé systémy dosahujících i kilometrových délek. My se podíváme do nejnovějšího komplexu, čímž byl Důl Hrubá Voda, naposledy provozovaný společností Moravská břidlice s.r.o. Samotný důl tvořily dva těžební horizonty - Klára (422 m.n.m.) a Libor (455,5 m.n.m.) vzájemně propojené v podzemí komínem. Provozní objekty dolu nalezneme v těsné blízkosti vlakové stanice na protějším břehu řeky za dnešním hotelem Hluboký Dvůr. Jsou to objekty kanceláří, dílen, trafostanice, štípárny a mlýnice. Zde těžená břidlice se používala pro výrobu střešní krytiny, dlažby, ale i jako surovina pro gramofonové desky. K tomu zde fungovala výše zmiňovaná mlýnice, kde se břidlice speciálním způsobem upravovala a rozemílala na jemný prach. Zvláštností tohoto dolu byla vzájemná poloha zpracovatelského závodu a místa těžby. Zatímco vytěžená surovina se zpracovávala dole u řeky, její těžba probíhala vysoko ve svahu nad údolím. Na dole se používala k manipulaci s vytěženou surovinou a zařízením pro těžbu úzkorozchodná důlní dráha. V podzemí a na povrchu tu bylo možné zastihnout současně tři rozchody kolejí. 450 mm, 500 mm a 600 mm. Rozchod 500 mm se používal v chodbách předválečné těžby, 600 mm na překopu Libor a konečně 450 mm na těžebním patře Klára. Na Kláře pak fungovala i lokomotivní doprava, kterou obstarávala akumulátorová lokomotiva Metalist B 345. Po ukončení těžby byla odprodána do soukromých rukou a dnes ji lze zastihnout na předváděcí úzkorozchodné dráze v Kořenově. Základní vozový park tvořily jednotné důlní vozy (JDV) z produkce mostárny ve Frýdku-Místku a několik vozů speciální stavby. Nekvalitní břidlice a hlušina, pro kterou nebylo dalšího využití se vyvážela na odval před štolou. Surovina k dalšímu zpracování se svážela dolů do závodu pomocí nákladních automobilů uzpůsobených k přepravě důlních vozů. Pro ulehčení manipulace tu byla zbudovaná překládková rampa s kolejovou dráhou. Po ukončení těžby areál dolu a štol dokázal jen krátce vzdorovat devastaci. Objekt mlynice se velmi rychle stal ruinou a jen částečně fungoval jako skladový objekt. Zpustlý areál vstal z mrtvých teprve s příchodem nového investora, který započal s výstavbou velkorysého sportovního areálu. Objekt mlynice se postupně po stavebních úpravách změnil na zázemí hypocentra a dnes by v něm jen stěží někdo hledal někdejší objekt dolu. Ušetřeno od devastace nezůstalo ani podzemí dolu. Četné škody utrpělo po nájezdech sběratelů kovů a nenechavců. Zakonzerované podzemí bylo postupně zbavené veškerých rozvodů elektroinstalace, vzduchotechniky, strojního vybavení a nasledně i části kolejové dráhy. Na štole Libor došly krádeže tak daleko, že po rozkradení ocelové výstuže se zřítilo ústí štoly a znepřístupnilo tak celé patro dolu.

.
Celkový pohled na areál dolu Hrubá Voda v roce 2013 před započetím revitalizace areálu na sportovní areál. Rozlehlý objekt naproti je objekt mlýnice, štípárny a zpracovny. Vlevo od něj správní budova dolu, objekt trafostanice a garáže. Dřevěný srub u mostu je známá pivnice U supa. Dnes je panorama jednotlivých objektů notně pozměněna, zejména pak objekt mlýnice zcela změnil svoji siluetu a podobu
Parné léto roku 1999 a důl v Hrubé Vodě má před sebou ještě necelé tři roky života. Před mlýnicí stojí Praga V3S s naloženými hunty připravená k cestě vzhůru ke štole
Objekt mlýnice a štípárny v pohledu od příjezdové komunikace. V roce 2013 byl objekt už delší dobu opuštěný a notně chátral. Vnitřní vybavení bylo kompletně demontováno.
Objekt zpracovny a mlýna ze zadního traktu.
Celková dispozice jednotlivých důlních objektů
Od zpracovatelského závodu se vydáme cestou ve strmém stoupání. Po překonání několika serpentin staneme na plošině při okraji rozsáhlého břidlicového odvalu. Ve svahu je už patrné zamřížované ústí štoly Libor. V roce 2013 byla štola ještě ve velmi slušném stavu. Čerstvě chyběla pouze kolejová dráha, kterou už někdo rozkradl. Bohužel sběrači kovů se s několika kolejnicemi nespokojily a v započatém díle pokračovali
Výsledkem bylo úplné zřícení ústí štoly zkraje roku 2014. Dnes už prakticky není skoro poznat, kde štola ústila
Prostřednictvím fotografií však do Libora můžeme znovu nahlédnout. Vstupní část byla zabezpečena ocelovou výstuží. Právě ta skončila v rukou nenechavců a její absence zapříčinila zhroucení štoly v jejím ústí
Za ocelovými vraty už štola pokračovala ve skalním masivu. Poruchová místa byla vystužena výstuží a proti opadu ze stropu zabezpečena pletivem
V první třetině úvodního překopu se nacházela křižovatka chodeb. Dochovalo se tu torzo kolejové točny o rozchodu 600 mm s fragmenty navazujících kolejí
Na konci úvodního překopu štoly Libor se chodby v pravém úhlu větví na obě strany. Vlevo pokračuje za povalem spojovacího komínu do Kláry sledná těžební chodba novodobé těžby
Ta po několika desítkách metrů končila neprostupným závalem
Vpravo na systém navazovala sledná těžební chodba historické těžby s četnými zakládkami, úzkorozchodnou důlní dráhou o rozchodu 500 mm a s dochovanými fragmenty rozvodu stlačeného vzduchu
Vytěžené prostory byly postupně založeny tunami neupotřebitelné suroviny
Zhruba v polovině štoly se nachází tato zajímavá výhybna
.
Dochované zařízení pro rozvod stlačeného vzduchu z období před II.světovou válkou
.
.
Dopravní štolu spojují s místem těžby vysoké komíny procházející mohutnými ručně skládanými zakládkami, které vytěžené prostory postupně vyplnily. Tudy putovala vytěžená břidlice z horních pater dolu pomocí vrátků a lan do vozíků důlní dráhy a jimi dále na povrch k dalšímu zpracování
V některých místech výstuž již povolila a dochází k pomalému zavalení dopravní chodby
Z překopu Libor se přesuneme o několik desítek metrů níže k řece. Zde se nachází ústí štoly Klára. Ta byla za poslední těžby hlavním dopravní tepnou celého dolu. Vedeny tudy byly veškeré rozvody elektřiny, vzduchu, vody a celé těžební patro bylo zpřístupněno důlní železnicí o rozchodu 450 mm s lokomotivní dopravou, V roce 2013 byla důlní dráha vyjma venkovní části ještě téměř kompletní. Chyběl pouze výklopníkový most
V roce 2015 tomu bohužel bylo už zcela jinak. Kolejnice a rozvody vzduchu již chyběly a celé prostranství před štolou notně zpustlo a pohltila jej vegetace
Kolejnice a rozvody vzduchu na překopu již dnes nenajdeme
.
.
.
.
.
"Nádražíčko" v cetrální části dolu
V těchto místech byl pořízen snímek důlního vlaku s lokomotivou Metalist B 345 (zdroj muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou)
.
Srovnání stavu centrální křižovatky chodeb v roce 2013 ...
... a totožné místo v roce 2015
Sledná těžební chodba vedoucí do severní části systému. Také zde byly sběrači kovů důslední a mnoho tu po nich nezůstalo
.
.
Pohled vzhůru do spojovacího komínu mezi Klárou a Liborem o výšce cca 40 metrů
.
.
.
.
Jižní část systému tvoří hlavní dopravní chodba s dvojicí souběžných bočních rozrážek s nevelkými těžebními komorami
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
A jsme na samém konci systému. Zde těžební práce ustaly ...
Text a foto Michal Boček